Společnost Patria Finance vydělala v roce 2009 nákupem obřího balíku akcií Erste Bank Group několik milionů korun. Šikovný obchodník? Česká národní banka (ČNB) tvrdí, že Patria podváděla. Když se totiž její klient rozhodl zbavit se více než sedmdesáti tisíc akcií rakouského finančního impéria, kam patří i Česká spořitelna, Patria Finance nespěchala. Jeho pokyn splnila až po čtvrté hodině odpolední a okamžitě si pořídila do svého portfolia více než polovinu z prodávaného balíku Erste. Několik minut po čtvrté hodině odpolední ale mohou na burze obchodovat pouze velcí obchodníci s cennými papíry, takzvaní tvůrci trhu. Tím, že Patria s prodejem vyčkala a ihned sama nakoupila, neumožnila ostatním zájemcům reagovat na nabídku velkého balíku akcií Erste, kterou její klient pustil na trh. Kurz akcií Erste tudíž spadl o 76 korun a Patria pořídila tyto cenné papíry výrazně levněji, než kdyby se poprala o nabídku akcií s jinými kupci. Podobnou taktiku Patria zvolila už o tři měsíce dříve s akciemi energetického gigantu ČEZ a petrochemické firmy Unipetrol. ČNB jí za takové jednání udělila pokutu ve výši pěti milionů korun.
Zaplatíme, v tichosti
Ostrá přestřelka skončila u soudu. Patria na ČNB podala žalobu, žádná pravidla prý neporušila. Podle ČNB ale zneužila vnitřních informací. „K žádnému podstatnému vývoji v dané věci nedošlo a s ohledem na složitost celé kauzy nepředpokládáme, že případ bude v nejbližší době uzavřen,“ popsala týdeníku Euro současnou situaci ve sporu šéfka právního oddělení Patria Finance Lenka Vavřichová.
Kauza není na českém trhu vůbec ojedinělá. Centrální banka coby nejvyšší strážce dodržování pravidel při obchodování s cennými papíry v Česku rozdávala v loňském roce milionové pokuty i dalším. A mnozí hráči tuzemského kapitálového trhu za své prohřešky v tichosti zaplatili.
V rámci pravomocných rozhodnutí udělila ČNB za rok 2011 sankce ve výši přesahující jedenadvacet milionů korun. Rekordu z roku 2010 (viz Milionové pokuty), který ale zkresluje enormní pokuta ve výši dvaceti milionů korun pro Capital Partners, se sice nepodařilo dosáhnout, jenže pokud jde o výběr pokut, je loňský rok zdaleka nejsilnějším.
Sankce udělené Českou národní bankou vybírá celní úřad. „V roce 2011 převzal Celní úřad Praha 1 od České národní banky celkem osm uložených pokut v celkové hodnotě 29,08 milionu korun. Všechny pokuty jsou uhrazeny,“ sdělila týdeníku Euro mluvčí Generálního ředitelství cel a Celního ředitelství Praha Martina Kaňková.
O rok dříve přitom vybrali celníci na pokutách jen necelých šest milionů korun a v roce 2009 šlo o sumu devíti milionů korun. Do roku 2008 inkasovaly pokuty jednotlivé finanční úřady. Z dat centrální banky o uložených sankcích je ale znát, že peněžité tresty v té době rozhodně nedosahovaly výše posledních dvou let. Například z materiálu ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem vyplývá, že v roce 2008 nařídila centrální banka sankce ve výši pouhých 2,1 milionu korun.
ČNB přitvrzuje
Přitvrdila centrální banka, pokud jde o trestání porušování pravidel obchodování na kapitálovém trhu, anebo divoká situace na finančních trzích nutí některé obchodníky sahat k pochybným praktikám a stále častěji si pomáhat tím, že chodí za hranici zákona? „Sankční rozhodnutí jsou vždy individuálním rozhodnutím a z tohoto důvodu z nich není možné dělat společné závěry pro celý kapitálový trh,“ nechtěla komentovat detaily Petra Hájková z tiskového odboru ČNB. Experti z praxe jsou o něco konkrétnější. „U institucionálních investorů, kteří se dovedou sami bránit, není problém, pokud se k sobě na kapitálovém trhu navzájem chovají neurvale, ale rozhodně by to nemělo být vůči drobným klientům. A je dobře, že ČNB více dohlíží na to, aby neprofesionální investoři nebyli vystavováni nelegální újmě,“ prohlásil šéf Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
K rostoucímu výběru pokut, které dosud udělila centrální banka za porušení pravidel kapitálového trhu, Koblic uvádí: „Je to přirozený vývoj, kdy čím dál více lidí obchoduje na více trzích, a to stále častěji s komplikovanějšími instrumenty. Roste také počet našich obchodníků aktivních na zahraničních trzích, kterým někdo rozumí více a jiný méně. A lze tudíž očekávat problémy. Trh se rozvíjí a je to záležitost statistiky.“
Podobně se vyjadřuje i šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Michalíková. „Jedná se o aktivnější přístup dohledu ČNB. Rozhodně nejde o nějakou reakci na situaci na finančních trzích,“ domnívá se.
Hřeší i banky
Mezi potrestanými se v loňském roce objevila známá jména velkých hráčů finančního trhu jako například ČSOB Investiční společnost či Raiffeisenbank, které kromě chyb v evidenci jednotlivých obchodů vytkla ČNB poměrně zásadní střet zájmů. „V období prvního čtvrtletí roku 2010 prováděla Raiffeisenbank obchodování na vlastní účet prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří však také obchodovali na účty zákazníků a zároveň přijímali a předávali pokyny zákazníků,“ píše k případu ČNB na svých webových stránkách.
Zjednodušeně řečeno, stejní bankéři obchodovali zároveň na účet banky i jejích klientů. „To znamená, že pokud takový bankéř ví, že klient chce koupit velký balík akcií, může toho využít a nakoupit třeba stejnou akcii dříve a využít následného růstu akcie způsobeného velkou objednávkou klienta,“ vysvětluje pod podmínkou anonymity jeden z expertů na obchody s cennými papíry. „Nebo mu naopak akcie prodá ze svého portfolia, pokud se jich zrovna chce zbavit. Těch možností je mnoho. Důležité je, že bankéř má informace v podobě pokynu klienta, které může zneužít ve prospěch banky anebo v horším případě sebe. Proto se v poslední době tak zatlačilo na oddělení obchodování na vlastní účet a na účet klientů,“ dodává.
Raiffeisenbank se ale brání. „Z naší strany došlo k určitým administrativním nepřesnostem, které jsme napravili, stejně tak jsme upravili organizační strukturu, aby to odpovídalo představám ČNB. Centrální bance jsme situaci vysvětlili, svou původní pokutu snížila, její rozhodnutí respektujeme a částku jsme zaplatili. Celkem jsme historicky na pokutách ČNB zaplatili zhruba dva miliony korun,“ upřesnil mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Zmiňovaná ČSOB Investiční společnost musela zaplatit dva miliony jednorázově. O sankci ČNB rozhodla na konci loňského roku. Při obchodování se státními dluhopisy společnost provedla několik transakcí, při kterých porušila „svaté“ pravidlo kapitálového trhu, dle nějž obchodník musí obhospodařovat svěřený majetek s odbornou péčí či realizovat dané obchody za nejvýhodnějších podmínek. To ČSOB dle centrální banky nebyla schopná prokázat.
Společnost se nejprve bránila, pokutu ale nakonec zaplatila. „Po dlouhodobém jednání s ČNB, kdy bylo v řízení po projednání rozkladu vydáno upravené rozhodnutí, jsme se již opětovně neodvolávali a uloženou pokutu ve výši dvou milionů korun uhradili,“ uvedla mluvčí ČSOB Pavla Hávová. ČSOB Investiční společnost převzala po fúzi se sesterskou společností ČSOB Asset Management její název.
Riskantní manévry
Jeden a půl milionu korun utratil nový majitel společnosti Atlantik finanční trhy mimo jiné i za to, že firma nejednala „kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu svých zákazníků“, píše ČNB v pravomocném rozhodnutí z května loňského roku. Firma prý využila informací svých zákazníků pro svůj osobní prospěch. Šlo o to, že pokyny klientů, kteří se rozhodli transakci neuskutečnit, nakonec provedla na vlastní účet.
Vedle toho prý ale společnost Atlantik po část roku 2009 prováděla velmi riskantní obchodní manévry. Jednak nesplnila striktní limity angažovanosti, které přesáhla i několikanásobně nad povolenou hranici. Podcenila navíc úrokové riziko, když „od polovina ledna 2009 až do listopadu téhož roku neprováděla stresové testování své expozice vůči akciovému a úrokovému riziku“, tvrdí ČNB v dalším z loňských pravomocných rozhodnutích.
Na první pohled může jít o ne příliš srozumitelnou formulaci. Jenže v době nejistoty na finančních trzích, kdy úrokové sazby či ceny akcií mohou kdykoli kopírovat horskou dráhu, znamená nedodržování testů hazard a jen krok k tomu, aby se tučné zisky ze dne na den proměnily v obří ztráty, či dokonce bankrot.
Když se týdeník Euro zeptal nejmenovaného obchodníka, jak často je nutné zmiňované testy provádět, prohlásil, že v současné době je i jednou měsíčně málo. Na základě výsledků těchto testů se totiž upravuje investiční portfolio tak, aby se fatálním ztrátám zabránilo.
Sesterská společnost Atlantik Asset Management se zase může „pochlubit“ pokutou od ČNB ve výši jeden milion korun. Zatajovala prý svým zákazníkům informace o možných rizicích jejich obchodů či neuváděla konečnou cenu investiční služby, tedy včetně všech poplatků. Kromě toho ale upřednostňovala zájmy vybraných klientů před jinými.
Obě firmy – Atlantik finanční trhy i Atlantik Asset Management – později koupila skupina J&T. „Pokuta se týkala nedostatků zjištěných ČNB ještě před koupí Atlantik Asset Management a Atlantik finanční trhy skupinou J&T. Byla řádně zaplacena a rozhodnutí ČNB nebylo nijak rozporováno. Naší prioritou totiž bylo věnovat se činnosti po akvizici, spíše než se ohlížet za minulostí, a potenciální pokuta byla zohledněna v nabývací ceně,“ uvedla PR manažerka J&T Monika Veselá.
My ne, to oni
Potíže s ČNB měl loni také privátní finanční poradce AWD Česká republika. Kvůli porušení povinnosti jednat s odbornou péčí a v nejlepším zájmu klientů vyměřila centrální banka firmě sankci ve výši 750 tisíc korun. Pokyn klienta k nákupu cenných papírů totiž splnila s více než týdenním zpožděním. Zájemce tudíž koupil akcie dráž, než původně plánoval. Společnost navíc klienta neinformovala o výši provize, kterou si naúčtuje za danou službu, ani o možném zajištění proti změně kurzu investičního nástroje, říká ČNB. AWD tvrdí, že šlo o komplikovanou transakci a za zpoždění může zahraniční banka, která nákup požadovaných akcií zahraniční společnosti v našem regionu zajišťovala. „Klientovi jsme pomohli sepsat stížnost na tuto zahraniční banku a po jejím zamítnutí jsme mu pomohli zpracovat podnět i k ČNB,“ vysvětluje výkonný ředitel společnosti AWD Česká republika Pavel Manhalter. „ČNB se ale nakonec na základě této stížnosti rozhodla přenést odpovědnost na naši společnost a ve správním řízení udělila pokutu. I přesto, že jsme přesvědčeni, že vina nebyla na naší straně, rozhodli jsme se na doporučení právníků rozhodnutí ČNB akceptovat a pokutu uhradit,“ dodává.
Kapitálová džungle
Rekordní sankci z roku 2010, kdy ČNB nařídila jedinému subjektu – společnosti Capital Partners – zaplatit kvůli nadměrným obchodům dvacet milionů korun, sice nikdo z hříšníků loni nepokořil, i tak se ovšem nejednalo o malé částky. Nejvyšší pokutu roku 2011 dostala ne příliš známá společnost BFC Capital, a to ve výši 7,5 milionu korun. Podle ČNB porušila povinnost investičního zprostředkovatele poskytovat služby s odbornou péčí. Doporučovala klientům nevýhodné obchody, na které si museli brát půjčky, píše se v pravomocném rozhodnutí ČNB z ledna 2011. Šlo o typický příklad obchodování, kdy klient tratí a firma vydělá. Firmu BFC Capital ovládá Vladimír Bukovan, který je dle obchodního rejstříku jediným jednatelem firma. Týdeníku Euro se ho ale nepodařilo kontaktovat. Na místě jsou spekulace, zda pokuta nemůže souviset s obchody, za které dostala společnost Capital Partners zmiňovanou rekordní sankci. Bukovan totiž od dubna 2007 sedí i v dozorčí radě Capital Partners.
Šéf Burzy cenných papíru Praha Petr Koblic tvrdí, že zvěrstva, která se na českém kapitálovém trhu děla během devadesátých let za časů kuponové privatizace, už nehrozí. „Je ale třeba trestat podvodné praktiky velmi přísně,“ je přesvědčen Koblic. Možná i kvůli tomu, že pro obchodníky mnohdy není problém pokuty uhradit. Zvlášť když za poplatky a provize inkasují od klientů stovky milionů korun ročně.
