Podíl Německa na exportu České republiky se od roku 1993 zvýšil z devětadvaceti na dvaačtyřicet procent. To je sice mnohem výhodnější, než kdyby takto velký podíl našeho vývozu připadal například na postkomunistické státy, nicméně v budoucnosti by nám příliš velká vývozní závislost na jediné zemi mohla způsobit problémy. A nejen nám. Velkou obchodní propojenost s Německem vykazují i další východoevropské země. Pro Německo přitom tyto země nejsou nijak velkým obchodním partnerem. Jak Česká republika, tak i Polsko a Maďarsko sice patří mezi patnáctku států, s nimiž má Německo nejrozsáhlejší obchodní vztahy, ale i tak podíl všech těchto států dohromady na německých obchodních aktivitách zůstává hluboko pod deseti procenty.
V delším časovém období by pro Českou republiku nemuselo být výhodné, že většinu vývozů směřuje do poměrně malého počtu států. Zatímco v roce 1993 připadalo na patnáct států, do nichž nejvíc vyvážíme, 83,5 procenta celkového exportu (na Německo a druhého největšího partnera Slovensko 48,8 procenta), loni to už bylo téměř 88 procent, respektive 50,3 procenta.
U dovozů je tendence opačná: pokles z 88 (45) na 84 (40) procent. I tak jsou ale i zde podíly nejvýznamnějších obchodních partnerů příliš vysoké. Například v Německu připadalo loni na nejfrekventovanějších patnáct zemí 76 procent vývozů a 74 procent dovozů. Největším německým obchodním partnerem je v dovozu i vývozu Francie, jejíž podíl jen lehce převyšuje deset procent celkových objemů, což znamená, že je čtvrtinový ve srovnání s naší závislostí na Německu.
Stále se rozšiřující obchodní spolupráci naší republiky se členy Evropské unie je možné hodnotit velmi kladně. Bylo by však vhodné dosáhnout větší rovnoměrnosti rozdělení našich vývozů na všechny státy. Z mnoha důvodů to není ale bohužel pravděpodobné. Jedním z nich je i skutečnost, že Německo může nabídnout mnohem větší trh než státy, které mají ve srovnání s nim desetinový či ještě menší počet obyvatel.
Český vývoz do vyspělých států se plynule zvyšuje od vzniku samostatné republiky. Vedle Německa na tom má částečnou zásluhu i Francie. Podíl Rakouska na našem vývozu je sice relativně vysoký (přes šest procent), ale nezvyšuje se, podíl Velké Británie a Nizozemska stagnuje, a Itálie dokonce klesá. Objem vývozu do Ruska se od roku 1993 až do roku 1997 pohyboval nad třemi procenty, po ruské krizi v roce 1998 výrazně poklesl.
Zatímco náš vývoz do Maďarska z hlediska podílu stagnuje, do Polska se v uplynulých sedmi letech zvýšil z 2,8 na 5,5 procenta. Je navíc pravděpodobné, že se Polsko v blízké době dostane na úroveň obchodních objemů, jaké máme se Slovenskem. To je zatím naším druhým největším obchodním partnerem, ale vzájemná obchodní výměna se snižuje a tento trend zřejmě bude dál pokračovat, mimo jiné vzhledem k budoucímu zrušení celní unie. Zatímco v uplynulých sedmi letech se český dovoz z Německa zvýšil ze 124 na téměř 340 miliard korun, podíl Slovenska klesl z šestnácti na šest procent, což znamená, že naše dovozy ze Slovenska byly v roce 1993 (68 miliard korun) vyšší než loni (61 miliard).
