Země eurozóny mají ve srovnání s Fed co dohánět
Instituce, která má pobočky v celé Itálii a také jinde ve světě, zaměstnává 8500 lidí a je vedena manažerem, který pobírá 700 tisíc dolarů ročně. Že by velká evropská společnost? Nikoliv. Jde o italskou centrální banku. Její úředníci dlouhá léta odpovídali za měnovou politiku země a nyní… Vlastně není úplně jasné, co dělají nyní a proč jich na to musí být tak moc. Hlavní funkci centrálních bank dvanácti zemí, které od prvního ledna zavedly bankovky a mince eura, přebírala od svého vzniku v roce 1998 Evropská centrální banka (ECB). Přesto dvanáct bank odolává a drží si tisíce dobře placených zaměstnanců, kteří se pořád zabývají různými aspekty finanční správy.
Evropské vlády mají nevyšší čas začít se škrty v národních centrálních bankách. V obvyklém dramatu zvyšování či snižování úrokových mohou nyní tyto instituce hrát v podstatě jen malou roli. Je pravdou, že stále jménem ECB sledují příliv peněz do finančního systému, sbírají monetární data a v některých případech provádějí kontrolu nad místními bankami. Ale tato komplexní struktura známá pod jménem Eurosystém je strašně drahá a často neefektivní. Pokud má euro někdy splnit naděje do něj vkládané, potřebuje celý systém zásadní přestavbu.
Eurosystém zaměstnává 56 tisíc lidí. To je více než dvojnásobek počtu pracovníků amerického Systému federálních rezerv (Fed), který slouží většímu ekonomickému celku. A evropští centrální bankéři nejsou levní. Velký plat guvernéra italské centrální banky Antonia Fazia je pouze kapka v celkovém množství 4,2 miliardy dolarů, které pobrali úředníci Eurosystému na platech a odměnách v roce 2001.
Systém servírovaný na zlatém podnose by se mohl vyplácet, pokud by jeho výsledkem byl výkon na zlatou medaili. Ve skutečnosti však znemožňuje rychlé rozhodování a efektivní finanční operace jak na evropské, tak i na místní úrovni. Vrcholem pak je těžkopádná osmnáctičlenná řídící rada ECB, v níž zasedá všech dvanáct guvernérů národních centrálních bank. Svoji malou efektivitu prokázala na začátku nynějšího hospodářského útlumu, když nedokázala snížit úrokové sazby se stejnou hbitostí, jakou předvedl sedmičlenný výbor amerického Fedu. Částečně za to mohou časté neshody guvernérů bank velkých států s jejich protějšky z menších zemí. Během minulého roku chtělo rychle rostoucí Irsko zpravidla vyšší úrokové sazby, aby zkrotilo inflaci. Pomalu rostoucí Německo však potřebovalo snížit sazby. Protože menší země mají většinu v radě ECB, výsledkem byla implicitní snaha tlačit a udržovat sazby výše, než bylo pro eurozónu jako celek prospěšné. Nepoměr mezi vlivem velkých a malých zemí se ještě zhorší, pokud se naplní nynější očekávání, že se k EU a evropské měnové unii připojí v příštích pěti až deseti letech půl tuctu nových středo a jihoevropských zemí.
Na lokální úrovni nechává Eurosystém příliš velkou moc v rukou národních centrálních bank a nedělá dost pro motivaci vzniku přeshraničních komerčních bank. Přesun pravomocí do centra by ztížil centrálním bankám jednu z jejich oblíbených činností: obranu proti jiným evropským institucím, pokud by chtěly převzít některou z místních bank.
Řídící pracovníci národních centrálních bank tvrdí, že stále potřebují velké úřady, protože v Evropě jsou peněžní trhy a regulace bank stále spíše lokální záležitostí. Možná mají pravdu, ale rozdílné finanční systémy se rychle proplétají a bankovky a mince eura tento proces ještě urychlí. Mnoho finančních společností vlastní pobočky v jiných evropských zemích a je jen otázkou času, než vzniknou celoevropské banky. Tyto superbanky bude určitě muset kontrolovat spíše ECB než národní centrální banky.
Pokud se chce eurosystém posunout dopředu, měl by se přeměnit na něco, co bude určitou modifikací Fedu. V něm většinu pravomocí drží centrum a národní banky hrají mnohem omezenější úlohu. To by vyžadovalo jednohlasnou podporu států EU, což je ovšem obtížná podmínka. Ale Evropa má příliš mnoho centrálních bankéřů a je na čase s tímto plýtváním skončit.
Cena peněz?
Centrální banky eurozóny jsou stále plné lidí s tučnými platy
Data za rok 2001
Počet zaměstnanců - Plat prezidenta/guvernéra (UDS/ročně)
Deutsche Bundesbank 16 074 - 400 000*)
Banque de France 15 265 - 200 000*)
Banca d'Italia 8 515 - 700 000*)
European Central Bank 1 040 - 350 000
Centrální banky eurozóny 55 907 -
U. S. Federal Reserve 23 056 - 162 000
*) odhad
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
