Souběžná funkce člena orgánu více obchodních společností je zákonem obecně dovolena, pokud je vykonávána v souladu s péčí řádného hospodáře, případně zvláštními regulatorními omezeními (např. inkompatibilita členství v orgánech podle zákona o bankách), a pokud nejsou naplněny znaky zákazu konkurence.
Zákonná povinnost jednat s péčí řádného hospodáře vyžaduje, aby každý člen korporátního orgánu věnoval adekvátní pozornost záležitostem společnosti, v níž tuto funkci zastává. Souběžné členství v korporátních orgánech více společností je proto dle našeho názoru možné pouze při naplnění této povinnosti ve všech dotčených společnostech. Zkrátka, obecně není dost dobře možné zvládat řízení desítek funkčních společností v daném čase a zákon na to pamatuje.
Zákaz konkurence je v obchodním zákoníku upraven v § 136 odst. 1 písm. d) pro společnosti s ručením omezeným a v § 196 odst. 1 písm. d) pro akciové společnosti a stanoví, že člen korporátního orgánu nesmí vykonávat funkci v orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, nejedná-li se o koncern. Jeho smyslem je ochrana společnosti před vznikem střetu zájmů na straně člena orgánu.
Zákaz konkurence nelze smluvně vyloučit ani zúžit. Zákon připouští pouze jeho rozšíření ve společenské smlouvě, resp. stanovách nebo na základě usnesení valné hromady společnosti. To však dle našich zkušeností není příliš využíváno. V praxi je totiž považován zákonný rozsah, který je poměrně přísný, za postačující. Jaký je tedy skutečný dopad zákazu konkurence pro souběžné členství v korporátních orgánech?
Zákaz konkurence v koncernu
Předně, samotný zákon výslovně dovoluje souběžné členství v orgánech společností, které spolu tvoří koncern. Jedná se o holdingové subjekty a jimi kontrolované společnosti. V těchto případech je souběh členství zcela namístě, je-li člen orgánu schopen naplnit požadavky výše diskutované povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Zákaz konkurence mimo koncern
Zákaz konkurence se dále nevztahuje na členství v orgánech společností, které nevykonávají stejný nebo obdobný předmět podnikání. Stejnost či obdobnost předmětu podnikání je nutné posuzovat z hlediska skutečné podnikatelské činnosti, a nikoli formálně z úhlu pohledu předmětu podnikání zapsaného do obchodního rejstříku. Komentáře k obchodnímu zákoníku jsou v tomto jednotné.
Přes absenci judikatury zastáváme názor, že pro uvedené posouzení jsou rozhodné pouze podstatné podnikatelské aktivity. Marginálie by neměly hrát roli.
Klíčovým je význam pojmu „stejný nebo obdobný předmět podnikání“. Výklad výrazu „stejný“ nebude v praxi problematický. Obdobný předmět podnikání představují podnikatelské činnosti, které jsou vzájemně zastupitelné. Může se jednat o situace, kdy podnikatelé nabízejí sice typově jiné výrobky či služby, ale tyto slouží stejnému účelu a lze je z hlediska zákazníka vzájemně zaměnit.
Teritoriální rozsah zákazu konkurence
Zákon neupravuje žádné teritoriální omezení zákazu konkurence. Při naplnění výše uvedených podmínek zákaz konkurence dle našeho názoru dopadá též na souběžný výkon funkce v české společnosti a zahraniční právnické osobě, ovšem pouze v případě, kdy dochází k reálnému konkurenčnímu střetu dotčených společností na témže geografickém trhu.
Holdingové struktury
V případě holdingových společností se nabízí otázka, zda jsou pro uplatnění zákazu konkurence rozhodné pouze jejich vlastní podnikatelské aktivity nebo je třeba brát v úvahu též podnikatelské aktivity jimi kontrolovaných dceřiných společností.
Gramatický výklad zákonného textu nasvědčuje tomu, že rozhodné jsou pouze podnikatelské aktivity holdingových společností. Přikláníme se však k opačnému výkladu, že s ohledem na účel zákazu konkurence a možnost jeho případného obcházení by měly být posuzovány též aktivity dceřiných společností.
