Kdyby to ČSSD řekla na rovinu, znělo by to asi takto: „Udělali jsme volovinu, když jsme převedli nemocnice na kraje. Mysleli jsme si, truhlíci, že krajské volby vyhrajeme, ale kdepak. V krajích sedí Bendlové, Zimmermannové a jim podobní straníci, a my abychom si drbali hlavu, jak jim nemocnice zase vzít“.
Byla to ČSSD, která prosadila první etapu reformy veřejné správy, a dnes se musí složitými procedurami pokoušet převést kdysi státní nemocnice opět pod státní vliv. Konkrétně prostřednictvím zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotních zařízeních. Jeho návrh by měla sněmovna ve druhém čtení projednávat v úterý 13. prosince a je jisté, že kolem toho bude zase velký křik.
O tom, že úprava nonprofitního podnikání v Česku není vyhovující, se mluví léta. Nenašla se však síla, která by to vyřešila. Nakonec je to tak, že návrh zákona o „neziskovkách“ nevznikl ani na ministerstvu financí, ani na ministerstvu zdravotnictví, ale v České lékařské komoře, týká se pouze nemocnic a nyní existuje jako poslanecká iniciativa již ve třetí verzi.
Ani permanentní pilování ale nemůže vyretušovat smysl zákona, kterým je sice ne přímo znárodňování, ale přece jenom vynucená změna formy vlastnictví. S vyceněnými zuby se pak těžko snoubí požadavek právní brilance, protože tržní vztahy nejsou protiústavní ani ve zdravotnictví a respektování vlastnických práv je jedním z opěrných sloupů právního řádu.
Podpora ČSSD a KSČM dává zákonu velkou šanci na vstup v platnost ještě do voleb. Tím ale bude zaděláno na permanentní konflikt, který neodvrátí ani případné, jako že dost nejisté, vítězství ČSSD v příštích volbách. Princip dominance neziskového sektoru ve zdravotnictví má v Česku dost zastánců, ale bude nutné o něm začít diskutovat od začátku. Poslanecká předloha má nulový konsenzuální potenciál. Lze pochopit, že ČSSD tlačí čas, ale na to měla myslet dřív.
