Obdobně jako v předchozích měsících přicházely z české ekonomiky v minulých týdnech převážně pozitivní zprávy.
Pokračující růst březnového Indexu nákupních manažerů na několikaměsíční maximum naznačuje, že růst zpracovatelského průmyslu navzdory silné expanzi v loňském roce letos oproti původním předpokladům výrazněji nezpomalí. Následný rychlejší celkový ekonomický růst tak může během následujících čtvrtletí vyústit v o něco zřetelnější než doposud očekávaný růst inflace, která se podle současné predikce České národní banky (ČNB) nepřiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli dříve než koncem roku 2016. Pravděpodobnost, že centrální bankéři budou s ohledem na nepříznivý výhled růstu spotřebitelských cen nuceni přistoupit k dalšímu oslabení kurzu koruny vůči euru, je tak v tuto chvíli nízká, byť to z nedávného zasedání členů bankovní rady není příliš patrné.
2,3 %
Meziroční tempo růstu mezd za 4. čtvrtletí
Česká národní banka po svém březnovém zasedání vyhodnotila rizika své současné prognózy poněkud překvapivě jako protiinflační, a to především s ohledem na slabší než bankovní radou očekávané meziroční tempo růstu mezd za loňské čtvrté čtvrtletí (2,3 procenta oproti předpokládaným 3,4 procenta). Dosavadní mírnější mzdový nárůst je však zřejmě jediným významnějším indikátorem, který se v současné době vyvíjí hůře, než ČNB očekává. Růst spotřeby českých domácností se i navzdory nižšímu růstu mezd v posledních měsících jeví především díky klesající míře nezaměstnanosti (v únoru 5,6 procenta) a vysoké úrovni spotřebitelské důvěry jako dostatečně robustní. Zdůrazňování protiinflačních rizik a následné zvýšení pravděpodobnosti dalšího oslabení kurzu koruny tak lze z pozice ČNB chápat spíše jako verbální intervenci proti nedávnému posílení kurzu české měny k 27 korunám za euro, tedy k hranici, kterou je ČNB připravena hájit.
3 %
Očekávaný růst české ekonomiky v letošním roce
Spotřeba českých domácností rostla v loňském čtvrtém čtvrtletí dle ČSÚ nejrychleji od roku 2008 (meziročně o 2,6 procenta), mimo jiné i díky již zmíněné klesající nezaměstnanosti. Její pokračující snižování souvisí do značné míry s růstem zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, který se na českém hospodářství podílí více než 30 procenty. Na pokračování expanze v tomto z hlediska růstu české ekonomiky klíčovém odvětví ukazuje předstihový Index nákupních manažerů ve výrobním sektoru, jehož průměrná hodnota za letošní první čtvrtletí dosáhla jedné z nejvyšších úrovní za posledních čtyři a půl roku (55,9 bodu).
Pokračující zrychlování růstu české ekonomiky bude během následujících měsíců patrné i na doposud slabé úrovni daňového inkasa směřujícího do státního rozpočtu (v únoru meziročně nižší o 26,3 miliardy korun). To však bylo na počátku minulého roku pozitivně ovlivněno například mimořádnými příjmy z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LT E ve výši 8,5 miliardy korun či zřetelně vyšším inkasem spotřební daně z tabákových výrobků vzhledem k absenci regulace předzásobení, která vstoupila v platnost až na počátku letošního roku. Snížení letošního schodku státního rozpočtu pod plánovanou stomiliardovou hranici by tak v případě očekávané přibližně tříprocentní expanze české ekonomiky v letošním roce nemuselo být úplně nedostižitelnou metou.
Autor je analytik České spořitelny
