Prezentace na Tesla AI Day. Po řadě hutných, odbornými informacemi nabitých přednášek o strojovém učení autonomních vozidel najednou zazní elektronická hudba. Na scénu vstupuje tanečník v černobílém kostýmu. V devadesátkové soutěži o nejlepší imitaci robotických pohybů by nejspíš neuspěl, ale tančícím strojům z dílny Boston Dynamics se rovná minimálně nadšením. Vzápětí ho však na scéně střídá unavený Elon Musk. „Jestli jste to nepoznali, tak tohle ještě není skutečný robot. Ale projekt Dojo bude,“ prohlásí.
Vizionář se tentokrát rozhodl upnout své síly k vytvoření humanoidního pomocníka. Tvrdí, že vytvoření lesklého robota se čtyřmi končetinami a deseti prsty je právě teď hlavním cílem firmy, protože robot, uzpůsobený pro lidský svět může zajistit, aby lidé už nikdy nemuseli vykonávat nudné, nebezpečné nebo rutinní úkoly.
První prototyp asistenta „do továrny i do domácnosti“ by se měl ukázat už letos. Bude měřit 172 cm a vážit 56 kg i s baterií. Uzvedne až 69 kilo, nicméně v natažené ruce udrží jen 4,5 kg. V ideálním případě by však měl přenášet náklad vážící pod 20 kilo. Dokáže běžet rychlostí osm kilometrů v hodině, a jak Elon Musk, který mnohokrát varoval před nadvládou strojů, ironicky připomíná, pravděpodobně ho přeperete. Nebo mu alespoň utečete. V případě nutnosti. Kdy a proč tato potřeba má nastat, se ovšem nezmiňuje.
Auta nám vyrobí roboti
Musk minulou středu rovněž oznámil, že letos se nedočkáme dlouho slibovaného Cybertrucku, Roadsteru ani Semiho. Následující den se akcie Tesly propadly o šest procent, načež miliardář zveřejnil tweet, kde píše, že roboti propad vyrovnají, a navíc přinesou Tesle další biliony zisku.
Že to nebude zase tak horké, upozorňují experti na robotické technologie a automobily. Výroba humanoidních strojů je extrémně složitá, drahá a v nejbližší době tržby Tesly pravděpodobně žádným významným způsobem neovlivní. I v kontrolovaném prostředí fabrik, kde roboti vykazují nejvyšší efektivitu, to s nimi v začátcích bývá těžké. A naučit je se orientovat v občas chaotickém prostředí domova nebo na rušné ulici, je na hranicích možností současné technologie.
„Historie nás naučila nesázet proti technologiím,“ řekl CNN spisovatel Jim Womack, autor knihy Stroj, který změnil svět, v níž popisuje vývoj automatizace v průběhu 20. století . „Ale proti časovým plánům a okamžitým výsledkům si vsadit můžete,“ dodal.
Musk se přesto nevzdává. Jako první na světě chce začít používat robotické pomocníky ve svých továrnách. „Pokud pro ně nenajdeme využití my, nemůžeme to očekávat od ostatních,“ vysvětlil. Nicméně Womack si nemyslí, že by robotičtí dělníci Tesle přinesli obzvláštní konkurenční výhodu. Roboti totiž budou přinejlepším schopni pouze přenášet díly z místa na místo, což je v rámci výrobních nákladů zanedbatelná položka. Navíc ještě neexistují ani v laboratoři – Musk minulý týden řekl, že na prvním robotovi s přezdívkou Optimus jeho společnost teprve začne pracovat.
Komu tím prospějete?
Humanoidi se v továrnách navíc nepoužívají z dobrého důvodu. Průmysloví roboti mají většinou podobu automatizovaných linek, kde se lisují kovy, či svářecích a lakovacích ramen. Pro stroj s rukama a nohama je neuvěřitelně obtížné třeba jen nasadit matici na šroub. Podle International Federation of Robotics je ve světových továrnách aktuálně zaměstnáváno 126 robotů na každých 10 tisíc lidí.
Musk sám v minulosti varoval před nadměrnou automatizací, protože při podobných „rutinních a nudných“ úkolech se nejlépe osvědčili humanoidi, které už svět dávno zná. Místo šroubů se skládají z masa a kostí, mají jemné precizní prsty a v hlavě ten nejdokonalejší systém, jenž se nazývá logické myšlení a vnímání. A jejich plat nestojí ani zdaleka tolik, co vývoj robota, který se jim přiblíží.
Podle profesora robotiky z MIT Sangbaeho Kima si Tesla zbytečně přidělává práci a chce násilím propašovat dvouruké roboty tam, kde existují daleko jednodušší řešení, která ovšem nemají tak atraktivní design. Například pokročilý humanoidní robot s deseti prsty neumyje nádobí tak dobře jako obyčejná myčka. Na úkoly, kde je třeba chůze, se zase lépe hodí čtyřnozí roboti, protože ti lépe drží rovnováhu a jsou levnější.
„Kdyby to aspoň nebyl humanoid,“ okomentoval Elonův poslední nápad Tony Prescott ze Sheffieldské univerzity. „Robot na kolech by se v továrně mohl pohybovat mnohem lépe a bylo by o hodně snadnější ho postavit,“ doplnil.
Apokalypsa se nekoná
Koneckonců, Muskovy tweety je třeba brát s rezervou větší než malou. Při předpovídání hodnoty kryptoměn se občas sekne o pár miliard, díky čemuž se zdá, že je kromě technologického vizionáře spíše skvělým ,markeťákem'. Pokud by jeho automobilka, která samostatně se pohybujícího robota ještě nikdy vyrobit nezkoušela, humanoida opravdu uvedla na trh, bude to skutečná revoluce. Jakkoliv Musk svá auta občas s roboty srovnává kvůli umělé inteligenci a množství senzorů, dvounohá postava je něco úplně jiného.
Optimus kupříkladu není tak slabý a pomalý proto, že by se podnikatel skutečně obával apokalypsy, ale protože ani při nejlepších odhadech větší výkon vyvinout nemůže. Musk se proto chce zaměřit spíše na software, jenž má stroji umožnit okoukávání lidských činností a samostatné učení, aby každý jeho pohyb nemusel být řádek za řádkem programován.
https://autobible.euro.cz/tesla-sla-s-pravdou-ven-jeji-autonomni-rizeni-za-200-tisic-autonomni-neni-a-nebude/
Jenže pokud bychom chtěli asistenta vyslat na nákup, bude toho potřebovat od lidí odpozorovat opravdu hodně – potřebuje zvládat pohyb a orientaci ve městě včetně jízdy v MHD, vyhýbat se lidem v přecpaných uličkách supermarketu, rozpoznávat produkty a opatrně je skládat do košíku (ideálně bez vysypání poloviny regálu) a pokročile komunikovat. Každý z těchto úkolů se dá samostatně řešit, ale aby je všechny najednou zvládal stroj, který vypadá jako tanečník? To zní jako příliš velké sousto i pro Elona Muska.
Umělá inteligence, která stroji umožňuje se učit na základě toho, co ,vidí‘, se označuje zkratkou AGI. Jelikož má velice blízko k organické inteligenci, je její vývoj extrémně složitý. „Myslet si, že dokážete rozlousknout AGI, protože jste vyrobili samořídící auto, je absurdní,“ řekl BBC profesor robotické etiky ze Západoanglické univerzity Alan Winfield. „I kdyby to auto bylo extrémně schopné, pořád to nebude AGI, ale maximálně velmi funkční omezená inteligence,“ dodal. Apple a Meta za účelem vyřešení záhady AGI zaměstnávají nejlepší odborníky světa a Elon Musk si myslí, že je překoná lusknutím prstu, zlobí se profesor.
Sliby, chyby?
Nicméně Tesla není jedinou automobilkou, která o výrobu člověku příbuzného stroje usiluje. Honda si svého Asima hýčká a zdokonaluje už dvacet let a Huyndai předloni koupil společnost Boston Dynamics. Ta je, alespoň dle ukázkových videí, s vývojem nejdál. Před časem firma představila dvounohý stoj, který hravě strčí do kapsy ledajakého parkouristu. Ale zdání klame. Tyhle záběry rozhodně nevznikly na jedinou klapku.
Chris Atkeson z Carnegie-Mellonovy univerzity tvrdí, že humanoidní roboti by se mohli osvědčit maximálně při průzkumu úzkých štěrbin s nerovným povrchem. Mohou totiž překračovat překážky a jsou hubení, což je asi to jediné, v čem mohou překonat dosud vyráběné strojové pomocníky.
Womack zase připomíná, že Elon se možná nadšením okolo robotů snaží zamaskovat skutečnost, že nemá Cybertruck, Roadstera ani Semiho, ačkoliv tyto vozy měly být představeny v letech 2021, 2020, respektive 2019. „Existuje velká korelace mezi Elonem Muskem ohlašujícím další nápady typu projektů Rubeho Goldberga a nedostatkem čehokoli jiného, co by mohlo investory skutečně zaujmout,“ řekl Womack a poukázal přitom na to, jak dlouho vizionář sliboval „skutečného autopilota.“ Samostatné automobily také nyní v USA čelí obvinění z klamání spotřebitele, jelikož od roku 2018 už způsobily dopravní nehody, v nichž bylo zraněno dohromady 17 lidí, a jeden dokonce zahynul. Pokud bychom navíc uvěřili Muskovým siláckým slovům z dubna 2019, jezdili bychom kupříkladu už dva roky milionem autonomních robotaxíků.
