Jiří Paroubek by musel ztratit soudnost, aby stál o vládní moc za cenu spolupráce s KSČM
Středočeský hejtman a poslanec ČSSD David Rath opět výrazně zaujal. „Zatím nebyl žádný problém, komunisti jsou spolehliví, seriózní, věcní. Chovají se předvídatelně a nejdou do podrazů a intrik,“ odpověděl časopisu Týden na otázku, jaké jsou jeho zkušenosti v čele Středočeského kraje, v němž už rok menšinově vládně ČSSD s tichou podporou KSČM. Může být, že většině občanů kraje to nevadí, jak ČSSD ukázal průzkum veřejného mínění. Ano, Rath má v podstatě pravdu, říká-li, že KSČM je „legitimní strana, která ve spoustě měst a obcí vládne i s ODS, a nikdo to nekritizuje“. Několik místních sdružení ODS bylo sice kdysi výkonnou radou právě kvůli spolupráci s KSČM zrušeno, ale to už je dávno…
S tichou podporou komunistů vládne ČSSD kromě středních Čech už rok také na Vysočině, zatímco otevřené koalice tvoří v Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Naopak na jižní Moravě dal krajský hejtman Michal Hašek přednost velké koalici s ODS. Krajské zkušenosti jsou už dnes v ČSSD jablkem sváru Zatímco Rath považuje velkou koalici za „zhoubný model“, Hašek prohlašuje, že „různé kraje mají různé modely vládnutí (a) ODS v zásadě plní volební sliby ČSSD“. Poněvadž Rath je Paroubkovým věrným zbrojnošem, zatímco Hašek náleží k „moravské opozici“ předsedy ČSSD, oba tábory se ostražitě pozorují, vyhlížejíce volby, které je snad rozsoudí.
Co se týká těch za půl roku do sněmovny, Rath pronesl skutečné slovo do pranice. „Nejsem ten, kdo v ČSSD určuje strategii. Ale pokud by komunisté byli schopní stejně seriózní přístup jako na úrovni krajů aplikovat i na celostátní úrovni, pak si dovedu představit týž model i pro vládnutí v České republice.“ Je to skutečně jen Rathova představa, anebo zkušební balonek, který vypustil s vědomím Jiřího Paroubka? Pravda, předseda ČSSD mnohokrát prohlásil, že dokud se KSČM kriticky nevyrovná s vlastní minulostí, neakceptuje začlenění republiky do euroatlantických struktur a nestane se „salonfähig“, do té doby nebude pro ČSSD způsobilá k spoluvládnutí na celostátní úrovni. Zároveň však Paroubek nikdy výslovně neodmítl variantu menšinové vlády ČSSD tolerované komunisty. Neodmítl takovou možnost ani po zasedání ústředního výboru KSČ předminulou sobotu, jež odstoupivší místopředsedy Čeňka Milotu, Janu Bystřickou a „revizionistu“ Jiřího Dolejše nahradilo opravdu zásadovými soudruhy Stanislavem Grospičem a Josefem Skálou a soudružkou Miloslavou Vostrou.
Jistě, Paroubek je taktik a chce vládnout. Neodříká-li se předem KSČM, naznačuje tím ODS i Zemanově chystané Straně práv občanů, že má na výběr a po volbách by se bez nich mohl obejít. Navíc Paroubek samozřejmě touží po moci, neboť kvůli podílu na ní prostě politické strany existují. ČSSD není výjimkou a Paroubek po moci dychtí, jsa k ní kromě svého naturelu popoháněn stovkami spolustraníků dychtících po stovkách postů dostupných jen pro stranu vládní. Běda však „příteli Paroubkovi“, pokud je zklame!
Běda mu ale též v případě, kdyby byl po volbách opravdu odkázán na komunisty. Nelze to vyloučit! Dle tří ze čtyř renomovaných agentur se zdá, že posun veřejného mínění doleva se zastavil. Přesněji řečeno, stagnuje či klesá podpora ČSSD, zatímco komunisté zůstávají na svém či dokonce mírně získávají. Jako by se dlouho vzestupný trend preferencí ČSSD poté, co překazila předčasné volby, začal „lámat“. Potvrdí-li to další průzkumy, pak by Paroubek mohl v květnu 2010 volby do sněmovny třeba i vyhrát, ale ani s lidovci, pokud „nevybouchnou“, nedát dohromady většinovou vládu. Pokud by pak sešlo z rychlé dohody s ODS, „ante portas“ by stanuli komunisté. Po zážitku z mnohaměsíčních neúspěšných vyjednávání o vládě v druhé polovině roku 2006 budou po květnových volbách 2010 všichni nervózní. A Jiří Paroubek se jistě vynasnaží, aby mu Strakovka nakonec opět neunikla.
Spolupráce s KSČM na vládní úrovni by však byla pro ČSSD riskantním podnikem. Pro její část je těžko stravitelná spolupráce s komunisty i jen na krajské úrovni, o té celostátní, zapovězené „bohumínským“ usnesením sjezdu strany z roku 1995, ani nemluvě. Přitom i jen tolerance Paroubkovy menšinové vlády by spoluprací, za kterou by si KSČM nechala zaplatit ústupky a pozicemi, samozřejmě byla! Co by způsobila? Kromě vnitrostranického pozdvižení izolaci ČSSD na české parlamentní scéně! Ani lidovci ani zelení by si netroufli k Paroubkovi objímajícímu se s Vojtěchem Filipem přiblížit. Suma sumárum, Jiří Paroubek by musel ztratit soudnost, aby stál o vládní moc za takovou neúnosnou cenu.
