Do Německa loni přišlo zhruba 280 tisíc uchazečů o azyl, což je přibližně třikrát méně než v roce 2015, kdy to bylo 890 tisíc lidí.
„Migrační dění se podařilo uspořádat, usměrnit,“ je přesvědčen spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére, který za výrazným poklesem vidí především uzavření balkánské migrační trasy a dohodu Evropské unie s Tureckem o vracení některých imigrantů na turecké území. Ministr také poznamenal, že na celkové loňské bilanci mají výrazný podíl první tři měsíce roku 2016, kdy ještě do spolkové republiky proudilo velké množství uprchlíků.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni přijal celkem 745 545 žádostí o azyl, což je o téměř 270 tisíc více než v roce 2015. Řadu z nich loni podávali ještě běženci, kteří do Německa přišli už v roce 2015. Zhruba 36 procent žádostí o azyl podali Syřané, 17 procent Afghánci a 13 procent Iráčané.
BAMF loni rozhodl o 695 733 žádostech, což je nejvíce v jeho historii. I tak ale na konci prosince zbývalo 434 tisíc žádostí ke zpracování.
Poradce německé vlády a oxfordský profesor Paul Collier nejen o migraci:
Collier: Nacionalismus je pro moderní stát nezbytný
Ochranu v souladu s ženevskými úmluvami dostalo loni 256 136 osob (36,8 procenta), doplňkovou ochranu dalších 153 700 lidí (22,1 procenta). U 24 084 osob (3,5 procenta) úřady rozhodly, že mohou v Německu vzhledem k situaci ve své domovské zemi dočasně zůstat, i když nemají nárok na ochranu v souladu s ženevskými úmluvami, ani na doplňkovou ochranu.
Ve 173 846 případech (25 procent) BAMF žádost o azyl zamítl, v dalších 87 967 případech (12,6 procenta) skončilo řízení jiným způsobem, například vzetím žádosti o azyl zpět nebo návratem žadatele do jiné země Evropské unie.
Dále čtěte:
