V polovině 19. století byla Úpice jedním z nejprůmyslovějších měst severovýchodních Čech. Zásluhu na tom měli především textilní podnikatelé, kteří zpracovávali zdejší kvalitní len. Jedním z nich byl i Jakob Oberländer, zakladatel první mechanické přádelny v kraji.
Jakob Oberländer V polovině 19. století byla Úpice jedním z nejprůmyslovějších měst severovýchodních Čech. Zásluhu na tom měli především textilní podnikatelé, kteří zpracovávali zdejší kvalitní len. Jedním z nich byl i Jakob Oberländer, zakladatel první mechanické přádelny v kraji.
Úpické předměstí Sychrov má bohatou a zajímavou historii. Kdysi bývalo samostatnou obcí a první zmínky o něm pocházejí již ze 13. století. Zdejší obyvatelé se původně živili zemědělstvím. Vedle obilí a chmele přitom pěstovali hlavně len, který na společných přástkách předli a poté podomácku tkali.
Opravdový rozmach lnářství ale nastal teprve v době, kdy se v obci objevili takzvaní faktoři. Obchodovali s přízí a bavlnou, kterou kupovali od producentů a dávali domácím tkalcům ke zpracování. Hotové výrobky potom prodávali na trzích a často je zasílali i do daleké ciziny.
Prvním úpickým faktorem byl Antonín Kadaník, který si za utržené peníze dokonce koupil bývalý městský pivovar. Roku 1851 mu však přibyl konkurent – původně náchodský faktor Jakob Oberländer.
Aktivní kmet
Nejstarší známý člen rodiny Oberländerů byl Joseph Abraham, židovský obchodník, původem zřejmě z Mikulova. Jakob Oberländer se narodil roku 1774, ale již ve východočeském Náchodě. Oženil se s Annou Lewitovou a v rodném městě se začal věnovat obchodu s přízí.
Teprve v pokročilém věku 77 let se roku 1851 přesunul do Úpice, kde se rozhodl podnikat ve velkém. Spolu s J. M. Schwabem z Prahy, Philipem Morawetzem z Úpice (Profit o něm psal v čísle 11/2007) a zetěm Leopoldem Abelesem z Červeného Kostelce vybudovali v místech rozparcelovaného dvora na Sychrově první mechanickou přádelnu lněných přízí v kraji.
Jednalo se zpočátku pouze o nevelkou továrnu, Oberländer se proto vedle jejího řízení nadále věnoval i původnímu faktorství. Lněnou i bavlněnou přízi dodával domáckým tkalcům, kterých v Úpici i nejbližším okolí zaměstnával na čtyři sta.
Rozmach impéria
Jakob Oberländer zemřel roku 1862 v úctyhodném věku osmdesáti osmi let a jeho podíl v úpické přádelně připadl synu Moritzovi. Ten měl po vystoupení Leopolda Abelesa i J. M. Schwaba už jen jediného společníka – svého švagra Ludvíka Morawetze.
Pokračoval i v otcově faktorském podnikání a roku 1865 založil firmu „M. J. Oberländer, tkalcovna bavlněného a lněného zboží v Úpici“, která ovšem stále zpracovávala hlavně len. Zaměstnávala domácké tkalce v Pilníkově, Kocléřově, Kyjích a dalších obcích.
Roku 1882 vybudovali Oberländer s Morawetzem v Úpici i mechanickou tkalcovnu a přádelnu juty a vlastnili také mandl s barvírnou v Zálesí u Batňovic. Majetek obou rodin se rychle rozrůstal, Moritz Oberländer ale již roku 1887 předal vedení všech podniků synu Friedrichovi.
Práce pro Čapka
Friedrich Oberländer se stal majitelem rodinné firmy „M. J. Oberländer, tkalcovna bavlněného a lněného zboží v Úpici“. Kromě toho byl také společníkem „Hronovské přádelny bavlny“, „Úpické přádelny lnu“ a „Úpické přádelny a tkalcovny juty“.
Roku 1889 koupil od úpického lékaře Antonína Teuchmanna ještě další pozemky, na kterých vybudoval novou mechanickou tkalcovnu lněného a bavlněného zboží. Pracovalo v ní zpočátku 300 stavů, počet se ale neustále zvyšoval. Zajímavostí je, že roku 1903 nastoupil do podniku i pozdější slavný malíř a spisovatel Josef Čapek (rodák z nedalekého Hronova). Byl vyučeným tkalcem ve Vrchlabí a u Oberländera pracoval jeden rok jako tkadlec, montér a zámečník. Poté odešel studovat do Prahy na Uměleckoprůmyslovou školu a další zkušenosti sbíral ve Francii a Španělsku.
Dobrodruh Filip
Vliv Friedricha Oberländerna na rozvoj podniků byl značný. Ještě výraznější postavou rodiny byl ale pravděpodobně jeho mladší bratr Filip. Neproslavil se sice vybudováním žádné továrny, byl však všeobecně uznávaným lovcem a cestovatelem.
Podnikl celou řadu dobrodružných výprav. Několikrát navštívil Spojené státy, Kanadu a vydal se dokonce i do Grónska a na Špicberky (ostrovy v Severním ledovém oceánu). Z cest přivezl cenné lovecké trofeje, které později věnoval muzeím. Bohaté zážitky vylíčil v knize „Lovecké jízdy v Severní Americe“ a po konverzi od židovství k protestantismu byl dokonce povýšen do šlechtického stavu.
Jen smrt měl krutou. Roku 1911 podnikl druhou výpravu do Afriky, v údolí Nilu se však oddělil od skupiny a postřelil buvola kaferského. Zraněné zvíře ho pak několikrát nabralo na rohy a nakonec rozdupalo kopyty.
Jutou vše končí
Roku 1926 převzal vedení rodinných podniků Friedrichův syn Max. Překonal hospodářskou krizi a roku 1932 se stal generálním ředitelem a hlavním akcionářem nově vytvořené firmy „F. M. Oberländer a Hronovská přádelna bavlny, a. s.“ se sídlem v Hronově.
Plánovaný rozmach se však nekonal. Po nacistické okupaci českých zemí roku 1939 rezignoval Max Oberländer na všechny funkce a vycestoval do zahraničí. Do vlasti se již nikdy nevrátil.
Po druhé světové válce byly všechny úpické textilní továrny znárodněny a ve většině z nich se začala zpracovávat juta (materiál k výrobě pytlovin). Stejný název nese i akciová společnost, která dnes na textilní tradici v Úpici navazuje.
Jakob Oberländer (1774-1862) Zakladatel lnářské dynastie Jakob
Oberländer se narodil roku 1774 v Náchodě. Stal se faktorem (obchodníkem s přízí) a v rodišti vybudoval prosperující firmu.
Roku 1851 se přestěhoval do Úpice, kde spolu s J. M. Schwabem, Philipem Morawetzem a Leopoldem Abelesem vybudovali první mechanickou přádelnu lnu v kraji. S manželkou Annou Lewitovou měl čtyři děti (dva syny a dvě dcery). Zemřel roku 1862 ve věku osmdesáti osmi let.
Moritz Oberländer (1831-1906) Syn Jakoba Oberländera se narodil roku 1831 v Náchodě. Roku 1862 zdědil otcův podíl v úpické přádelně lnu, kterou nadále vedl se švagrem Ludvíkem Morawetzem. Roku 1865 založil firmu „M. J. Oberländer, tkalcovna bavlněného a lněného zboží v Úpici“ a později se stal i spolumajitelem tkalcovny a přádelny juty. Roku 1887 předal vedení firem synu Friedrichovi a sám začal podnikat v Hronově. Zemřel
14. března 1906 v italském Meranu.
Filip Oberländer (1875-1911)
Mladší syn Moritze Oberländera se narodil 30. listopadu 1875 v Úpici. Byl vášnivým lovcem a cestovatelem. Podnikl řadu dobrodružných výprav, z nichž přivezl mnoho cenných trofejí (některé jsou i v pražském Národním muzeu). Zážitky sepsal v knize „Lovecké jízdy v Severní Americe“ a roku 1910 byl povýšen do šlechtického stavu. Následná výprava do Afriky se mu
ale stala osudnou. Zemřel po střetu s buvolem 3. března 1911.
