Libyjská vláda vyhlásila v pátek odpoledne příměří. Ministr zahraničí Músá Kúsa uvedl, že Kaddáfího síly s okamžitou platností zastavují veškeré vojenské operace.
Ani v pozdějších hodinách však nebylo jasné, zda boje opravdu skončily. Opozici každopádně první prohlášení z Tripolisu úplně nepřesvědčilo.
Muammar Kaddáfí reagoval příměřím na čtvrteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Rada schválila vyhlášení bezletové zóny a v rezoluci požaduje ukončení útoků na civilisty. Hned v prvním bodě rezoluce se výslovně uvádí, že tyto útoky mohou být považovány za zločin proti lidskosti.
Zájmy obyvatelstva se zaštítila i Kaddáfího vláda. Ministr Kúsa v televizním projevu vyhlášení bezletové zóny odsoudil.
Rezoluce s výjimkou mimořádných letů nebo nouzového přistání zakázala odlet, přistání nebo přelet jakémukoli letadlu registrovanému v Libyi nebo vyslanému libyjským občanem či společností. Členské státy se rovněž shodly na zmrazení všech libyjských kont. Navíc by měly pečlivě prověřovat obchodní aktivity svých občanů i firem, „pokud bude podezření, že jejich obchodní aktivity s Libyí mohou přispět k násilí nebo být využity k útokům na civilisty“.
Rada bezpečnosti přijala tvrdší opatření, než se původně očekávalo. Oproti předpokládané dohodě o zajištění bezletové zóny, což by v praxi znamenalo jen zvýšenou pohotovost ve Středomoří, nakonec deset členů Rady z patnácti souhlasilo s veškerými vojenskými operacemi s výjimkou pozemní invaze.
Pro letecký úder proti Kaddáfímu se nicméně vyslovila jen Francie a Velká Británie. V členských zemích NATO totiž podle diplomatických zdrojů sílí obavy, aby se „ochrana libyjského lidu“, jak by tyto nálety definoval francouzský ministr obrany François Baroin, nezvrhla ve vleklou válku podobnou té v Iráku.
Proti rychlým úderům se postavilo Německo, které se ostatně hlasování v Radě bezpečnosti OSN zdrželo. „Po zvážení všech rizik jsme dospěli k závěru, že se němečtí vojáci nebudou podílet na válce, na vojenském nasazení,“ vysvětlil německý šéfdiplomat Guido Westerwelle. Berlín nicméně nabídl Američanům, že převezme v Afghánistánu systém vzdušného monitoringu AWACS, aby USA uvolnil kapacity pro Středomoří. Spojené státy zatím zaujaly vyčkávací pozici, prezident Barack Obama chtěl ještě o víkendu o dalších krocích vyjednávat. Kromě Německa zřejmě Francii v jejím úsilí nepodporuje ani Norsko a Turecko. Ani Česko se do operací nechtělo zapojit, protože k tomu podle ministra obrany Alexandra Vondry nemá kapacity. Kroky NATO nicméně nebude blokovat.
