Kapitola 214
Veřejnoprávní mlčení * Cyrilův spojenec * Referendum o platech * Jak lze vyjádřit uznání
Veřejnoprávní mlčení
Česká televize (ČT) je instituce zvláštního ražení. Nechová se jako veřejnoprávní médium. Zářným příkladem je kauza Pražská voda, kterou 23. ledna v pořadu Otázky Václava Moravce otevřel předseda lidovců Cyril Svoboda. Ostře napadl primátora Pavla Béma kvůli údajné nevýhodnosti podmínek smlouvy o pronájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací s akciovou společností Pražské vodovody a kanalizace (PVK), již vlastní a ovládá hlavní město Praha. Tvrdý míč, který v přímém televizním přenosu vypálil Svoboda na Béma, se mu však vrátil rovnou do tváře. Předseda KDU-ČSL totiž – aniž by znal fakta – kritizoval Béma kvůli smlouvě, kterou schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) pod vedením lidovce Libora Ambrozka. Týdeník EURO po odvysílání pořadu získal a zveřejnil dokument, ve kterém MŽP vedené tehdejším lidoveckým ministrem Ambrozkem oznamuje PVK, že prozkoumalo podmínky smlouvy včetně její délky, což kritizoval Svoboda. A sděluje, že jsou plně v souladu s požadavky Fondu soudržnosti zpracovanými experty najatými Evropskou komisí.
Česká televize však o existenci tohoto dokumentu už neinformovala. Její redaktoři se ani nezeptali Svobody, proč vykládá v přímém přenosu, co neodpovídá skutečnosti. Ani Václav Moravec se k tomuto tématu nevrátil. Řediteli ČT, Jiří Janečku, proč?
Cyrilův spojenec
Proč Cyril Svoboda, jenž dosud nepatřil mezi politiky s koulema, kteří v přímém přenosu otvírají citlivé kauzy, změnil své chování? Najednou se zajímá o Pražské vodovody a kanalizace! Kdo ho nabrífoval? Komunisté a zelení těžko, TOP 09 už tuplem ne. A lidovce můžeme také vyloučit – ti by o Ambrozkově dopisu museli vědět. Zbývají tedy lidé z ODS, kteří nefandí Bémovi.
Nemohou na pražského primátora útočit, protože celá ODS tvrdí, že spor Topolánek–Bém vymysleli novináři. Proto nasadili Cyrila. Proč je česká politika natolik primitivní?
Referendum o platech
Nebude zbytí. Bude muset být referendum. Národ nemůže nečinně přihlížet, jak politická reprezentace naprosto trapně nezvládá pokušení a přidává si na platech – poslanci šestnáct a ministři 31,4 tisíce korun. S neprůstřelným zdůvodněním, že to je prý správné a má to tak být. Justiční reprezentace k tomu dodává, že nezvyšováním platů by byla omezena její nezávislost. A trumfuje, že platy soudců prý musejí být chráněny ještě více než ostatních státních zaměstnanců. Pša krev cholera!
Referendum by mělo dvě otázky. Nejprve stanovení násobku nejvyššího platu v České republice – tedy prezidenta – oproti existenčnímu minimu. Hranice mravnosti se prý pohybuje někde okolo 40násobku. Předseda Senátu by dostával 39násobek a tak dále. Jak by se státní zaměstnanci na 40stupňové škále porovnali, by už bylo jejich věcí. Lid se přece také potřebuje bavit – jen ta zábava musí mít meze.
Druhou mezí by byl koeficient, jímž by se násobek krátil – v závislosti na schodku státního rozpočtu. Tím by byla dána míra závislosti na hospodářském výsledku státu. Tyto dvě veličiny by byly předmětem referenda. Politická a justiční reprezentace totiž opakovaně prokázaly naprostou neschopnost krotit své hamižné pudy.
Co se soudcovské nezávislosti týče, jen brutální dezinterpretací Ústavy ČR může někdo dospět k výkladu, že má něco společného s platy. Článek 82 praví, že soudci jsou nezávislí – a tečka. Z Ústavy ČR jsou nezávislí. Spojí-li někdo tuto argumentaci s penězi, měl by odejít z justice. Už tam de facto vlastně není, staví-li svou nezávislost na mamonu, a nikoli na Ústavě ČR.
Jak lze vyjádřit uznání
Ani redakce týdeníku EURO není vůči nemocem zcela imunní. A proto bojuje, jak se dá. Příběh hlavního hygienika, nehygienicky onemocněvšího zcela symptomatickou chorobou, pak všem dodává dobrou náladu, což je hlavní ingredience všelikého pozdravování. Posloužit celému národu jako zdroj veselí – možná v tom je netušené hygienikovo charisma!
Dílem snad náhodou či díky šťastným okolnostem však členové redakce, které skolila choroba – nepochybně též z úcty k postojům prezidenta Václava Klause – ochořeli běžnou či střevní, nikoli však prasečí chřipkou.
