Menu Zavřít

Primitivní politika

10. 2. 2010
Autor: Euro.cz

Kapitola 214

Veřejnoprávní mlčení * Cyrilův spojenec * Referendum o platech * Jak lze vyjádřit uznání

Veřejnoprávní mlčení

Česká televize (ČT) je instituce zvláštního ražení. Nechová se jako veřejnoprávní médium. Zářným příkladem je kauza Pražská voda, kterou 23. ledna v pořadu Otázky Václava Moravce otevřel předseda lidovců Cyril Svoboda. Ostře napadl primátora Pavla Béma kvůli údajné nevýhodnosti podmínek smlouvy o pronájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací s akciovou společností Pražské vodovody a kanalizace (PVK), již vlastní a ovládá hlavní město Praha. Tvrdý míč, který v přímém televizním přenosu vypálil Svoboda na Béma, se mu však vrátil rovnou do tváře. Předseda KDU-ČSL totiž – aniž by znal fakta – kritizoval Béma kvůli smlouvě, kterou schválilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) pod vedením lidovce Libora Ambrozka. Týdeník EURO po odvysílání pořadu získal a zveřejnil dokument, ve kterém MŽP vedené tehdejším lidoveckým ministrem Ambrozkem oznamuje PVK, že prozkoumalo podmínky smlouvy včetně její délky, což kritizoval Svoboda. A sděluje, že jsou plně v souladu s požadavky Fondu soudržnosti zpracovanými experty najatými Evropskou komisí.
Česká televize však o existenci tohoto dokumentu už neinformovala. Její redaktoři se ani nezeptali Svobody, proč vykládá v přímém přenosu, co neodpovídá skutečnosti. Ani Václav Moravec se k tomuto tématu nevrátil. Řediteli ČT, Jiří Janečku, proč?

Cyrilův spojenec

Proč Cyril Svoboda, jenž dosud nepatřil mezi politiky s koulema, kteří v přímém přenosu otvírají citlivé kauzy, změnil své chování? Najednou se zajímá o Pražské vodovody a kanalizace! Kdo ho nabrífoval? Komunisté a zelení těžko, TOP 09 už tuplem ne. A lidovce můžeme také vyloučit – ti by o Ambrozkově dopisu museli vědět. Zbývají tedy lidé z ODS, kteří nefandí Bémovi.
Nemohou na pražského primátora útočit, protože celá ODS tvrdí, že spor Topolánek–Bém vymysleli novináři. Proto nasadili Cyrila. Proč je česká politika natolik primitivní?

bitcoin školení listopad 24

Referendum o platech

Nebude zbytí. Bude muset být referendum. Národ nemůže nečinně přihlížet, jak politická reprezentace naprosto trapně nezvládá pokušení a přidává si na platech – poslanci šestnáct a ministři 31,4 tisíce korun. S neprůstřelným zdůvodněním, že to je prý správné a má to tak být. Justiční reprezentace k tomu dodává, že nezvyšováním platů by byla omezena její nezávislost. A trumfuje, že platy soudců prý musejí být chráněny ještě více než ostatních státních zaměstnanců. Pša krev cholera!
Referendum by mělo dvě otázky. Nejprve stanovení násobku nejvyššího platu v České republice – tedy prezidenta – oproti existenčnímu minimu. Hranice mravnosti se prý pohybuje někde okolo 40násobku. Předseda Senátu by dostával 39násobek a tak dále. Jak by se státní zaměstnanci na 40stupňové škále porovnali, by už bylo jejich věcí. Lid se přece také potřebuje bavit – jen ta zábava musí mít meze.
Druhou mezí by byl koeficient, jímž by se násobek krátil – v závislosti na schodku státního rozpočtu. Tím by byla dána míra závislosti na hospodářském výsledku státu. Tyto dvě veličiny by byly předmětem referenda. Politická a justiční reprezentace totiž opakovaně prokázaly naprostou neschopnost krotit své hamižné pudy.
Co se soudcovské nezávislosti týče, jen brutální dezinterpretací Ústavy ČR může někdo dospět k výkladu, že má něco společného s platy. Článek 82 praví, že soudci jsou nezávislí – a tečka. Z Ústavy ČR jsou nezávislí. Spojí-li někdo tuto argumentaci s penězi, měl by odejít z justice. Už tam de facto vlastně není, staví-li svou nezávislost na mamonu, a nikoli na Ústavě ČR.

Jak lze vyjádřit uznání

Ani redakce týdeníku EURO není vůči nemocem zcela imunní. A proto bojuje, jak se dá. Příběh hlavního hygienika, nehygienicky onemocněvšího zcela symptomatickou chorobou, pak všem dodává dobrou náladu, což je hlavní ingredience všelikého pozdravování. Posloužit celému národu jako zdroj veselí – možná v tom je netušené hygienikovo charisma!
Dílem snad náhodou či díky šťastným okolnostem však členové redakce, které skolila choroba – nepochybně též z úcty k postojům prezidenta Václava Klause – ochořeli běžnou či střevní, nikoli však prasečí chřipkou.

  • Našli jste v článku chybu?