Vpřed míří Tlustý, Nečas, Zahradil, Dostálová a asi Macek
Raketový nástup v roce 1998 vynesl Ivanu Langrovi přezdívku korunní princ Občanské demokratické strany (ODS). V dubnu toho roku se totiž po dvou letech poslaneckých zkušeností stal místopředsedou strany a v červenci i místopředsedou sněmovny. Postsarajevská ODS potřebovala novou tvář a někdejší olomoucký studentský vůdce z listopadu 1989 využil příležitosti. Dnes se situace změnila: strana je konsolidovaná a k vrcholu se dere generace třicátníků. Langrovi uškodila kauza České televize (ČT), před kongresem mu přibylo soků a jeho korunka bledne. Televizní přešlap. Těžký úder mu nedávno zasadil blízký přítel Václava Klause, podnikatel Peter Kovarčík, když jej v rozhovoru pro náš týdeník (EURO 31/2001) označil za muže, který škodí ODS. Odůvodnil to mimo jiné Langrovým postupem při krizi v České televizi. „Pan Kovarčík je nemocný člověk, brání se Langer. „Šíří bludy o svém úspěchu, jak je jedinečný a skvělý, a přitom v České republice, pokud jde o sportovní marketing, zkrachoval, kde se dalo. On těm svým výmyslům věří, takže já s ním mám jako lékař soucit a beru to velkomyslně a s nadhledem, řekl týdeníku EURO. Důrazně připomíná, že Kovarčík nemá s ODS nic společného, tedy že nejde o kritiku z vlastních řad. Názor, že právě Langrovou vinou se ODS nestala vítězem, ale obětí zimní televizní krize, protože nezvládl situaci po volbě Jiřího Hodače, nemá jen Kovarčík. Sdílí jej i řada občanskodemokratických poslanců a senátorů. Šli jsme do toho společně s ČSSD, ale černý Petr zůstal jenom nám, stěžují si mnozí z nich, ale jen neoficiálně. „Vytkl jsem mu to tehdy mnohem ostřeji než nyní Kovarčík, zní jedna námitka. Výsledek krize v ČT není ale jediná chyba, jež je Langerovi zazlívána. Kritika zprava. Otevřeně proti němu na jaře vystoupila poslankyně Kateřina Dostálová, kterou ostrým protilangerovským článkem v deníku Právo podpořila zimní ředitelka zpravodajství ČT Jana Bobošíková (není členkou ODS). Oběma vadí Langrův měkký postoj, líbivá politika, prázdná nadutost a opisování nápadů. Dostálová rovnou oznámila chuť kandidovat letos v listopadu na místopředsedkyni ODS. I její kritiku Langer zlehčuje: „No jo, paní Dostálová, to není podstatné… Souboj dvou olomouckých rodáků má svůj přesah do doby pokongresové: mís–topředsednictví je totiž vstupenkou na kandidátku ODS pro volby 2002. Další špičky ODS ke sporům Langra s Dostálovou či Kovarčíkem mlčí a k hovornému Klausovu kamarádovi se neznají. „Nechci to nijak komentovat, nemohu to posoudit. Považuji za nevhodné, že dochází k takovýmto vzájemným výpadům, řekl šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Místopředseda ODS Miroslav Macek uvedl, že se zásadně nevyjadřuje k práci svých kolegů. „To se dá dělat doma a ne veřejně, dodává. Větší sdílnost zato panuje na otázku, zda je Langer pořád korunním princem ODS. „Myslím, že zřetelné číslo dvě, někdo, kdo by už vyslovil svou aspiranturu na případné předsednictví a snažil se o takový souboj, tady není. My místopředsedové jsme víceméně na jedné úrovni, soudí Macek. Klausova nástupce si prý sice dovede představit, jde ovšem o to, zda by byl lepší. „Je spousta lidí, kteří rostou se svou funkcí. Mohou být nenápadní a v okam–žiku, kdy se dostanou nahoru, jsou najednou vynikající. A jsou naopak lidé, kteří vypadají jako přirození nástupci, a když na ně dojde řada, tak to tak nevypadá, naznačuje. Žádnou „dvojku v ODS nevidí ani Tlustý či šéf senátorského klubu Mirek Topolánek nebo místopředseda senátu Přemysl Sobotka. Při pohledu zpět vládne názor, že korunního prince ODS z Langra udělala média a že jím fakticky nikdy nebyl. Boj o následnictví. Snaha aspirantů na čtyři místopředsednická křesla ODS o vyrovnané šance před listopadovým kongresem je zřejmá. Langrovi zatím chtějí kromě Dostálové a Tlustého konkurovat i Libuše Benešová, Petr Nečas, Jan Zahradil a možná i Macek („To se mě musíte zeptat tak pět minut před tím, než vystupuji se svým projevem. Já se rozhoduji na poslední chvíli. ). Klausova vůdčí pozice zůstane na podzim zřejmě nedotknutelná, ale co příště? Z pelotonu letos zvolených místopředsedů bude snazší na ni dosáhnout; vypadne–li Ivan Langer ze hry, jeho nejvyšší ambice skončí. Zatímco Langra Kovarčík odsoudil, Tlustého naopak vyzdvihl, a to za odpor k převodu IPB do rukou ČSOB. Zda je za tím i preference samotného Klause, není jasné. Langer zvýšený tlak soupeřů očekává. „Že Ivan Langer určitě někomu vadí, že má vedle příznivců také odpůrce, že mnozí z nich by si dokázali sami sebe představit na mém místě, to je logické. Teď jde o to, aby politickou hru dokázali hrát fair play, z očí do očí, s otevřeným hledím a aby nefaulovali, říká.
