Smyslem novely stavebního zákona, která platí od ledna 2013, bylo mimo jiné zpřesnit a zjednodušit jednotlivé procesy a snížit administrativní náročnost postupů plánování. Podle některých hlasů se to však nedaří naplňovat. Plní novela vytčený cíl? PRO: Miroslav Kalous, náměstek pro územní a bytovou politiku ministra pro místní rozvoj
Nejlepší úprava od roku 2001
Stručně shrnu reálná fakta o novele stavebního zákona. Významně se zjednodušil a zkrátil postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravy územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku; byl rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas.
Došlo k rozšíření okruhu staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Nově stavby energetických vedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, budou pouze umisťovány a následně kolaudovány. Účast veřejnosti ve stavebním řízení je zúžena pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení.
Zkrátila se příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí v případě využití společného postupu pro posouzení vlivů na životní prostředí v územním řízení na maximálně tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky. Byl upraven postup uzavírání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu.
Přípravy novely stavebního zákona se přímo účastnili zástupci odborné veřejnosti, ČKAI, SPS, Hospodářské komory. Novela zákona byla předložena v konsenzu a všichni účastníci přípravy její přijetí svorně prosazovali v Poslanecké sněmovně. Přijatá novela stavebního zákona je nejlepší úpravou stavebního práva od roku 2001. Požadavek SPS na absolutní vyloučení veřejnosti povede k sankcím ze strany EK v důsledku porušení evropské legislativy.
PROTI: VLadimír Svoboda, jednatel společnosti Interplan-CZ, která působí v oblasti projektové a inženýrské přípravy staveb
Prohloubení některých problémů
Novela 350/2012 Sb. je jistě dobře míněný počin ze strany legislativců. Přesto je, dle mého názoru, jako mnohá jiná legislativa nedostatečně konzistentní. Není rozpracována natolik, aby byla snadno uplatnitelná ve prospěch zjednodušení procesů. Novelizace některých ustanovení v praxi bohužel způsobují mnohé zmatky a prohlubují některé již existující potíže.
Novela například nemá novelizované navazující prováděcí vyhlášky, což je opravdu zásadní komplikace, kterou bychom doporučovali co nejdříve odstranit. Další problematickou oblast spatřujeme v prodloužení lhůty pro vyjádření úřadů, a to z původních 30 dní až na 90 dní, což pochopitelně prodlužuje lhůty vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem dojde k ještě většímu zpomalení již tak zdlouhavého schvalovacího procesu.
Úřady tak získají na schvalování více času a prostoru, který však dle mého názoru není zapotřebí, a investoři či projektanti budou pod ještě větším tlakem, než jsou v současnosti. Navíc novela zákona zásadně omezila pravomoci stavebních inspektorů.
V novele stavebního zákona je velice čitelný jev posledních let. V české legislativě je totiž nyní zvykem řešit dílčí lokální problém, který je obvykle na straně státní správy či organizace, všeobecnou a plošnou legislativní úpravou. Ta pak v důsledku často komplikuje fungování celého soukromého sektoru, jelikož dochází k omezením či udělení povinností občanům či soukromým společnostem. Příkladem je nově zavedený institut „nespolehlivého plátce DPH“.
Povinnost sledovat spolehlivost dodavatelů v platbě DPH a případně tuto povinnost uhrazení DPH převzít považuji za typický příklad neschopnosti státu. Nedovede totiž vymoci povinnost odvodu DPH pouze v jednotlivých případech. Všechny tyto obstrukce mají pochopitelně výrazně negativní dopad na zmírňování recese ve stavebnictví a prodražují stavebníkům investiční přípravu.