Čistý zisk České spořitelny (ČS) dosáhl v loňském roce 5,8 miliardy korun. Za tímto mimořádně příznivým výsledkem stojí především zdražení služeb banky, snížení počtu zaměstnanců, a především státní injekce k ozdravění před privatizací. Nynější vlastník České spořitelny, rakouská Erste Bank, hodlá na valné hromadě 14. května odsouhlasit výplatu přibližně poloviny tohoto zisku na dividendy. Do Rakouska by tak mělo odejít zhruba 2,8 miliardy korun před zdaněním. Z návrhu představenstva na rozdělení loňského zisku je však opět cítit snaha o potlačení práv měst a obcí České republiky – držitelů prioritních akcií České spořitelny.
Není procento jako procento.
Pohledem na současnou akcionářskou strukturu zjistíme, že Erste Bank ovládá 99,5 procenta hlasovacích práv v České spořitelně, ale majetkový podíl činí pouze 97,9 procenta. Je to způsobeno specifickou akciovou strukturou základního kapitálu ČS, 1,6 procenta základního kapitálu spořitelny vlastní města a obce. Jejich akcie jsou však prioritní, tudíž vzhledem ke svému přednostnímu právu na dividendu nemají hlasovací práva, která jsou spojena s běžnými akciemi. Stanovy České spořitelny uvádějí, že těmto prioritním akciím přísluší v každém roce, ve kterém má společnost zisk, dividenda. A to i v případě, že ostatním akciím v daném roce dividenda vůbec vyplácena nebude.
O výši dividendy rozhodne každoročně na návrh představenstva valná hromada ČS. A právě aktuální návrh představenstva ČS vyvolal nevoli v řadách měst a obcí – akcionářů České spořitelny. Mají totiž pocit, že je Erste Bank hodlá vzít na hůl. Mezi největší současné municipální držitele prioritních akcií ČS patří města, jako Brno, Opava, Karlovy Vary, Prostějov, Třinec, Český Těšín, Strakonice, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Klatovy, Hranice, Ostrov, Svitavy a Nymburk.
Bez komentáře.
V roce 2000 nevyplatila Česká spořitelna držitelům běžných akcií žádnou dividendu. Jelikož však v tomto roce hospodařila již se ziskem, musela na základě svých stanov vyplatit dividendu na akcie prioritní. Šlo o dvě koruny na akcii. O rok později, díky zlepšujícím se hospodářským výsledkům, rozhodla valná hromada o výplatě tříkorunové dividendy, a to jak na běžné, tak i na prioritní akcie. Současný návrh představenstva na rozdělení dividendové výplaty však zcela popírá logiku a smysl existence prioritních akcií. Má být vypláceno 20 korun na jednu běžnou a deset korun na jednu prioritní akcii! Navzdory běžným zvyklostem anglosaských i německy hovořících zemí je tak navrhována nižší dividenda připadající na prioritní akcie než na běžné akcie.
Většina z výše zmíněných držitelů prioritních akcií se tudíž zcela logicky ptá: V čem spočívá naše priorita? Máme omezenou převoditelnost našich akcií, nemáme hlasovací práva a nyní je nám už vyplácena i menší dividenda! Jelikož Česká spořitelna - slovy své tiskové mluvčí - nebude záležitosti týkající se výplaty dividend do květnového schválení komentovat, nezbývá akcionářům nic jiného než požadovat vysvětlení přímo na valné hromadě.
Protinávrh.
Aby však do té doby jen nečinně nepřihlíželi, vytvořila skupina držitelů prioritních akcií protinávrh upravující jejich vlastní představu o přerozdělení dividendové výplaty. Valné hromadě České spořitelny bude navrženo, aby rozhodla o vyplacení dividendy osmnáct Kč na jednu běžnou a 35 Kč na jednu prioritní akcii. Tento návrh respektuje přibližně stejnou celkovou výši dividendy (asi 2,9 miliardy korun), jakou navrhuje představenstvo ČS. Tudíž nepředstavuje jakoukoliv dodatečnou zátěž pro samotnou spořitelnu.
Pro rakouského vlastníka ČS sice tato alternativa představuje menší výnos, ale je zárukou spokojenosti měst a obcí, významné klientely České spořitelny. Navíc by v případě popření prioritních práv městských akcií mohlo být velmi reálné soudní napadnutí rozhodnutí valné hromady ČS o rozdělení zisku. Postupné převrácení dividendového výplatního vztahu mezi běžnou a prioritní akcií by totiž mohlo být chápáno jako zneužití práv minoritních akcionářů. Navíc ve světle historie kontroverzních odkupů (EURO 26/2001) prioritních akcií ČS od českých měst a obcí bychom mohli tyto snahy chápat i jako jakousi perzekuci těch, kteří se rozhodli neprodat akcie Erste Bank, ale držet je i nadále.
Představitelé Erste Bank by si měli uvědomit, že přestože 80 procent jejích aktiv má původ v Rakousku, více než 50 procent loňského čistého zisku banky bylo vytvořeno právě ve východoevropském regionu. Větší míra vstřícnosti v přístupu k municipální sféře by jim určitě neuškodila.
