Evropská komise členským zemím Evropské unie navrhla mandát, kterým by se v první fázi jednání o britském odchodu ze společenství měl řídit vyjednávací tým Michela Barniera. Unie podle něj chce jako první prioritu vyřešit otázku zachování práv občanů EU v Británii - a Britů v EU - po britském odchodu. Barnier před novináři konkrétně zmínil zachování práv na pobyt, na práci, na přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému i vzájemné uznávání diplomů.
Dnešní doporučení komise začít jednat s Londýnem, v němž jsou směrnice pro Barniera obsaženy, také opakuje, že Velká Británie musí uznat všechny své finanční závazky, které na sebe jako členská země unie vzala. „Nejde o trest, jde o uzavření účtů,“ zdůraznil Barnier.
O výši částky nechtěl před novináři spekulovat. Média nejčastěji zmiňují 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), deník Financial Times nyní uvedl částku až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun). Barnier dnes jen připustil, že EU a Londýn mají zatím na tuto otázku odlišné názory.
Třetím významným bodem, na kterém se podle názoru EU musejí obě strany shodnout, než se bude možné začít bavit o budoucnosti vzájemných vztahů, je otázka hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou. EU se tam chce vyhnout „tvrdé“ hranici.
Názor německého ministra financí je jasý:
Schäuble: Británie nesmí mít nic zadarmo
Evropská unie dále hodlá trvat na tom, aby o sporech týkajících se zachování práv občanů EU v Británii rozhodoval Evropský soudní dvůr. Jedním z deklarovaných cílů odchodu Británie z EU přitom byla snaha vyvázat se z jeho rozhodování.
Unie žádá, aby občané EU v Británii a Britové v EU měli spolu se svými rodinnými příslušníky po brexitu dál celoživotně garantována stejná práva, jakým se těšili do chvíle vystoupení Británie z EU. Členské země unie v sobotu na nejvyšší úrovni zmínily právo na ziskání trvalého pobytu po pěti letech legálního pobytu v zemi.
„Jde nám o reciprocitu, nediskriminaci a kontinuitu práv,“ řekl Barnier. Mandát se podle něj týká lidí, kteří do Británie dorazí „až do dne brexitu“. V Británii nyní žije asi 3,2 milionu lidí z jiných zemí unie, Britů v EU je zhruba 1,2 milionu, uvedla dnes komise.
Dnešní návrh vypracovala Evropské komise poté, co v sobotu summit 27 členských zemí EU přijal politická vodítka k jednání. V nich je jasně stanoveno rozfázování rozhovorů, tedy nejprve vyřešení rozchodu a teprve pak diskuse o nové budoucnosti. Londýn si zatím představuje souběžnou diskusi o obou těchto oblastech, dnešní krok komise nicméně takový postup Barnierovi fakticky znemožňuje.
Přečtěte si rozhovor s architektem evropské měny:
Euro popudilo Evropany proti sobě
Mandát, který se striktně týká jen první části vyjednávání, nyní musí státy opět probrat a potvrdit, což by mělo být 22. května.
Jednání začnou nejspíš v polovině června. Británie se mimo EU ocitne na jaře 2019, dva roky poté, co o svém záměru odejít unii informovala.
Barnier vyzval k rychlému jednání, obě strany totiž podle něj tlačí čas. Britské parlamentní volby, vyhlášené na 8. června, ale podle někdejšího eurokomisaře nebudou mít na pozici unie vliv.
Unijní vyjednávač přitom doufá, že základní principy dohody v první fázi jednání budou na podzim domluveny tak, aby se mohlo začít vyjednávat rovněž o budoucnosti. Součástí domluvy v tu dobu má být i konkrétní datum vystoupení Británie z EU.
Dohoda o rozchodu Británie s unií musí být zcela hotova v říjnu 2018, aby se její ratifikace dala stihnout do vystoupení Británie z bloku na jaře roku následujícího.
Barnier dnes připustil, že se se svým týmem připravuje na všechny varianty vývoje jednání, tedy včetně možnosti jeho krachu. „Pozice máme různé, někdy velice různé. Ale právě proto přece potřebujeme vyjednávat,“ poznamenal.
Přečtěte si také:
