Územní limity pro těžbu uhlí v severních Čechách asi padnouStátní energetická koncepce určuje podobu české energetiky na třicet let.Hnědé uhlí a jaderná energetika budou hlavními pilíři české energetiky do roku 2030, ale patrně i po tomto termínu.
Územní limity pro těžbu uhlí v severních Čechách asi padnou
Státní energetická koncepce určuje podobu české energetiky na třicet let.
Hnědé uhlí a jaderná energetika budou hlavními pilíři české energetiky do roku 2030, ale patrně i po tomto termínu. Napovídá to státní energetická koncepce (SEK) zveřejněná minulý týden ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Ta bude během června k diskuzi pro odbornou veřejnost. Do konce roku by ji měla schválit vláda. Základní materiál SEK má 18 stran a je rozdělen do tří kapitol nazvaných „vize“, „cíle“ a „nástroje“. MPO předpokládá prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí, která by jinak u nás skončila kolem roku 2035. „Preferujeme domácí zdroje, chceme učinit opatření, aby se závislost na cizích zdrojích zvyšovala co nejméně,“ uvedl k cílům koncepce minulý týden na kongresu Čepkon náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. „Domácí uhlí budeme zcela jistě podporovat,“ dodal. Potvrdil tak informace, které náš list uveřejnil letos v únoru (Profit č. 9).
Vše bude na firmách a obcích
Platnost vládního usnesení stanovující územní ekologické limity pro těžbu uhlí končí v roce 2005. Vláda by již neměla administrativně zasahovat do této problematiky, ale nechá to na soukromé dohodě zainteresovaných stran. Dohodnout se budou muset těžební společností a místní správní orgány, zejména obce, zda bude území pro těžbu uhlí uvolněno. Limity stanovila vláda v roce 1991, aby chránila obce před postupem dolů. Spolu se zákonem o ovzduší, který elektrárny donutil snížit exhalace, tvořily hlavní část balíčku určeného k ozdravění regionu postiženého těžbou a chemickou výrobou. Podle již dřívějšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana byly limity poplatné době, kdy chyběly standardní právní mechanizmy. Revizi ekologických limitů těžby například požaduje tripartita Ústeckého kraje. Zpochybnil je i severočeský poslanec za ODS Oldřich Vojíř. Ústecký hejtman Jiří Šulc se domnívá, že vláda už o limitech rozhodovat nebude, protože budou nahrazeny územním plánem Ústeckého kraje. „Každá obec si ve svém územním plánu stanoví, kam až těžba uhlí zasáhne. Tyto pravomoci obce nemůže porušit usnesení vlády ani krajských zastupitelů,“ řekl Šulc.
V budoucnu se bude dovážet černé uhlí
Naproti hnědému uhlí, které dostává v ministerských návrzích přednost, těžba černého uhlí do roku 2030 v České republice skončí. MPO předpokládá vytěžit všechny otevřené doly. V současnosti se černé uhlí těží jen na Karvinsku, ale i zde se zásoby tenčí. Černé uhlí se ve větší části používá v hutním průmyslu. Po roce 2030 bude ČR pro tyto účely černé uhlí dovážet.
Vliv EU
Aktualizovaná státní energetická koncepce, původně přijatá v roce 2000 se podle Peciny mění zejména kvůli Evropské unii. Přesto se závislost České republiky, stejně jako Evropské unie, bude na dovozech paliv z jiných oblastí zvyšovat. Česká republika je v součanosti závislá na cizích energetických zdrojích z 35 %, ale v roce 2030 to bude v nejlepším případě ze 60 procent. Kromě ropy a plynu budeme po roce 2005 závislí i na dovozech uranu, protože domácí těžba skončí. U uranu není dovoz až tak velkým problémem, v poměrně malém množství pro zabezpeční chodu jaderných elektráren se dá skladovat na několik let dopředu.
Paliva, která lze skladovat, mají přednost
Jedním z prioritních hledisek SEK je preference paliv, která lze dlouhodobě skladovat. To koresponduje se snahou Evropské unie zbavit se co nejvíce závislosti na dovozech ropy z rizikových oblastí. Hlavními hledisky koncepce je podle Peciny ochrana životního prostředí a potlačení emisí všeho druhu. MPO připravilo k diskuzi šest energetických scénářů, z nichž jako referenční označilo „zelený“. Ten počítá s využitím jaderné energie, s dostavbou dvou bloků v jaderné elektrárně v Temelíně a prodloužením těžby hnědého uhlí až za rok 2030.
Více obnovitelných zdrojů
Součástí scénáře je i zvyšování obnovitelných zdrojů energie, které v roce 2030 by měly dosáhnout podílu 11 až 12 procent. Všechny verze scénářů kladou podle Peciny důraz na úsporné hospodaře ní s energiemi. „Úspory a obnovitelné zdroje jsou naše priorita. Musíme dosáhnout maximum toho, co bude technicky a ekonomicky možné,“ řekl. K tomu by podle něho měla napomoci podpora jiného průmyslu než máme. Na tvorbu HDP vykazujeme v součanosti ve srovnání se státy EU zhruba dvojnásobnou energetickou náročnost. Není to dáno tím, že bychom používali méně úsporné spotřebiče, než jsou v západní Evropě, ale skladbou průmyslu. Největšími spotřebiteli elektřiny jsou těžký, zejména hutní průmysl.
Kdy skončí Dukovany?
Pecina upozornil na významné využití jaderné energetiky pro ČR. Tím by měl být udržen současný energetický mix, kdy elektrárenská společnost ČEZ, zatím stále ovládaná státem, má ve svém portfoliu uhelné, jaderné i vodní elektrány. MPO nepočítá, že by jaderná elektrárna v Dukovanech končila v roce 2015, ale s tím, že její životnost se prodlouží až do roku 2035. V současnosti se těží v České republice asi 40 milionů tun hnědého a 11 milionů tun černého uhlí. V roce 2030 po ukončení těžby černého uhlí a snížení dodávek hnědého uhlí se bude těžit v České republice pouze 30 milionu tun uhlí. Proti součanosti bude chybět 20 milionů tun uhlí. Tento energetický úbytek by měla nahradit jaderná energie a obnovitelné zdroje energie.
Další jaderné elektrárny
Scénář, jehož realizace by nejméně zatěžovala životní prostředí, počítá s dostavbou Temelína, výstavbou dalších jaderných elektráren o celkovém výkonu 3000 MW a náhradě uhelných elektráren, které škodí životnímu prostředí nejvíce.
Těžba hnědého uhlí v ČR
(miliony tun)
1880 6,1
1920 19,4
1950 26,0
1984 97,2*
2002 48,3
* největší dosažená těžba
Zdroj: archiv
Atomová energie bude hrát v tuzemské energetice stále významnější roli.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
