Tím hlavním, co stojí před novým ministrem spravedlnosti, je totiž nový zákon o státním zastupitelství a Křížek je jedním z mnoha případů mediálně sledovaných honů orgánů činných v trestním řízení na veřejné činitele, jejichž výsledek je prakticky nulový.
Veřejnost může mít na vinu a nevinu sprostého podezřelého názor jakýkoli, ale skutečností je, že zde příslušné orgány prokazatelně neodvádějí dobrou práci; jen sbírají mediální popularitu. Řeč je především o policii, ale také o státním zastupitelstvím, které evidentně není schopno správně vyhodnocovat důkazy předkládané policisty, zejména těmi z tzv. „elitních útvarů“.
Jestliže je tedy nový ministr proti zákonu, který by ještě více posiloval kompetence ne zrovna dobře fungujícího státního zastupitelství, o jehož naprosto dostatečné svobodě a nezávislosti jasně svědčí skutečnost, že si klidně může přijít udělat šťáru na úřad vlády, je asi třeba mu spíše fandit.
Na druhou stranu jeho prakticky opačná vize státního zastupitelství jako prokuratury, do jejíž činnosti zasahuje přímo ministr a nahlíží i do živých případů, je značně znepokojivá. Zvláště vzhledem k tomu, že Pelikán je jedním z nejbližších a nejloajálnějších spolupracovníků Andreje Babiše, jehož kombinovaná moc finanční, politická a mediální významně přesahuje v demokraciích obvyklé meze. Představa, že ještě prostřednictvím svého ministra bude moci významně zasahovat do moci justiční, je pak dost děsivá a demokratické politické strany z koalice i opozice by se tomu měly ve vlastním existenčním zájmu ostře postavit.
Čtěte také:
Babiš: Válková odejde do konce měsíce, nahradit ji má Pelikán
Válková předala Babišovi rezignaci. Odejde na konci února
