Firmy z Ruska získávají v Maďarsku čím dál silnější pozice
Když koncem loňského roku kdysi významnou maďarskou leteckou společnost Malév koupil od státu ruský oligarcha Boris Abramovič (neplést si s Romanem) za 200 milionů forintů, což je cena menší vily v Praze na Hanspaulce, bývalý maďarský premiér Viktor Orbán, nyní šéf opoziční strany Fidesz, prohlásil: „Maďarsku hrozí, že je svět opět zařadí do sféry ruského vlivu. V současnosti nejde o vojenskou, ale o ekonomickou okupaci. Socialistická vláda tuto hrozbu buď nevnímá, nebo jí nevadí. Navíc se zdá, že tento nebezpečný vývoj podporuje.“
Jsou to silná slova a o ekonomické okupaci nemůže být ani řeči. Podíl přímých ruských investic do Maďarska je malý, nicméně všechny příslušné analýzy uvádějí, že o tom, jaké skutečně jsou, nelze získat přesné informace. Ruské firmy většinou investují prostřednictvím off-shore firem, o jejichž reálných vlastnících se nelze - snad ani zpravodajskými prostředky - nic dozvědět.
Nejbohatší Maďar.
Případů jako Malév není v Maďarsku málo. Expanze ruských firem či společností, za kterými je či se tuší ruský kapitál, v posledních letech sílí. Koneckonců podle aktuálních žebříčků je nejbohatším „Maďarem“ Rus Timur Megdetovič Rachimkulov. Je to jistě světová rarita, ale s touto drsnou skutečností se maďarští boháči budou muset smířit.
Majetek Rachimkulova byl loni odhadnut na minimálně jednu miliardu eur. Vlastní středně velkou ÁÉB Banku, v níž v roce 1996 (za vlády socialistů) získal ruský Gazprombank majoritní podíl. Nyní, o více než deset let později, Rachimkulov banku již majetkově kontroluje, Gazprombank prodal akcie jeho off-shore firmě Firthlion Limited. Rachimkulov je dále akcionářem mnoha velkých maďarských podniků a loni koupil zhruba za 450 milionů dolarů více než pětiprocentní balík akcií největší maďarské banky OTP. Proč Gazprom přehrál svoji banku tomuto Rusovi, který v Maďarsku žije od devadesátých let, je dodnes záhadou.
Podobně těžko rozluštitelným úkolem je i transakce, na jejímž konci největší maďarská chemička BorsodChem přešla do vlastnictví fondu rizikového kapitálu Permira, který sídlí v Londýně. BorsodChem nejdříve ovládly nepřehledné firemní off-shore struktury ovládané ruskými firmami Sibur a Gazprom a poté část akcií přistála u Rachimkulova.
Off-shore energetika.
Na jaře se v deníku Népszabadság objevila zpráva, že záhadná off-shore společnost Millander plánuje postavit na jih od Budapešti největší elektrárnu v Maďarsku, a to o výkonu až několika tisíc megawattů (něco jako elektrárna v Temelíně). Firma, jejíž vlastnické pozadí je nevypátratelné, již koupila čtyřicetihektarový pozemek a podala i žádost k Maďarskému energetickému úřadu. Elektrárna by měla být financována z úvěru a jako zdroj pro výrobu elektřiny firma Millander uvedla zemní plyn. Podle odborníků by výstavba takové elektrárny vyžadovala investici několik miliard eur. Pravděpodobnost, že firma, která má miliardy eur na výstavbu největší elektrárny v Maďarsku a k jejímu provozu přislíbeno obrovské množství zemního plynu z Ruska, nepatří do sféry vlivu Gazpromu, je asi taková, jakou by měl šanci trojský kůň vyhrát Velkou pardubickou.
Ruský systém a Němci.
Podle šéfa maďarské pravice Rusko svůj ekonomický systém buduje jinak než západní státy. „Rozdíl je v tom, že svoji ekonomickou moc často používá k dosažení politických cílů. Maďarsko nesmí podlehnout ekonomickým tlakům, které ohrožují nezávislost a národní zájmy,“ dodal Orbán. Předseda zahraničního výboru maďarského parlamentu Zsolt Németh začátkem dubna kritizoval německé koncerny proto, že zatímco na německý trh, který chrání, ruské investory nepustí, část svých dřívějších akvizic v zemích střední a východní Evropy prodávají Rusům v naději, že jim za to bude umožněno investovat v Rusku. Németh jako příklad uvedl transakci z loňského roku, při níž německý podnik E.ON Ruhrgas prodal část svých plynárenských akvizic v Maďarsku Gazpromu.
Jako další příklad takového přístupu pravicový politik uvedl údajný plán společnosti Deutsche Telecom, která má téměř šedesátiprocentní podíl v největším maďarském telekomunikačním operátorovi Magyar Telecom (MTelecom). Němci by ho podle prestižního ekonomického týdeníku HVG rádi prodali (ještě do ruských prezidentských voleb v roce 2008) moskevské společnosti AFK Sistema, která expanduje na západ. Tato transakce by mohla být součástí vysoké ruské politiky v režii administrativy prezidenta Vladimira Putina, která má za cíl získat ekonomické pozice na technologicky vyspělých trzích EU a USA. Západní firmy by výměnou získaly možnost účasti na investicích v Rusku, zejména v oblasti budování infrastruktur (dálnice, železnice, letiště či telekomunikace).
Tchán z KGB.
AFK Sistema hraje v tomto plánu Kremlu významnou roli. Prezidentem a hlavním akcionářem (62 procent) Sistemy je Vladimir Jevtušenko, který patří mezi ruské oligarchy s odhadovaným majetkem šesti miliard dolarů. Jeho tchánem je někdejší šéf KGB, později ruský ministr zahraničí Jevgenij Primakov, který je i dnes považován za velmi vlivnou osobu v zemi. Deutsche Telecom má s firmou Jevtušenka dobré vztahy. Němci měli do konce roku 2005 čtyřicetiprocentní podíl ve společnosti MTS, mobilní větvi Sistemy. Bývalý generální ředitel Deutsche Telekomu Ron Sommer, který firmu opustil v roce 2002, je nyní členem představenstva Sistemy.
Prezident Vladimir Putin již loni několikrát jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o tom, že by Sistema mohla privatizovat čtvrtinu ze současného podílu německého státu v Deutsche Telekomu (32 procent). Němci tuto nabídku odmítli, ale na nový návrh, že by Sistema koupila některé zahraniční dceřiné společnosti německého operátora (třeba tu maďarskou), prý Merkelová reagovala vstřícněji. Ovládnutím maďarského operátora by Rusové získali významnou základnu uvnitř Evropské unie k uskutečnění další expanze. Zanedbatelná ani není skutečnost, že firma Magyar Telecom má podle telekomunikačních odborníků velkou šanci na to, aby byla středoevropským lídrem v byznysu digitálních televizí. Na tuto roli však aspiruje i další maďarská radiokomunikační firma Antenna Hungária. Více než tři čtvrtiny akcií této společnosti koupil od maďarského státu v roce 2006 švýcarský státní telekomunikační podnik Swisscom Broadcast AG, který podle maďarského tisku chce prodat tento podíl právě firmě Sistema.
Dokumentov jesť?
Není divu, že Maďaři sledují tyto ruské plány s velkými obavami. Magyar Telecom totiž získal s pomocí vlády strategické pozice i ve vztahu k maďarské státní správě, má například vybudovat vládní elektronickou páteřní síť, dále vytvořil a provozuje jednotný digitální rádiový systém pro policii, hasiče a záchranáře a loni získal pětiletou smlouvu na provoz systému centrální evidence obyvatelstva a na vydávání různých průkazů. „V sázce není málo. Otázkou totiž je, nezíská-li firma, která má blízko k ruské vládě a tajným službám, s pomocí státu kompletní evidenci o všech maďarských občanech a možnost vydávat občanské průkazy, cestovní pasy a další důležité informace,“ ptá se v komentáři nejvlivnější maďarský ekonomický týdeník HVG.
