Týdeník Euro si vyžádal rozsudek nad brněnským soudcem Jiřím Peškem, který se pokoušel ovlivňovat případy svých kolegů
O osudu Jiřího Peška soudy ještě definitivně nerozhodly. Zatím proto o tomto soudci Městského soudu v Brně nelze říci nic horšího, než že je neskonale vlezlým člověkem. Pešek dle názoru policie, státního zastupitelství i Okresního soudu ve FrýdkuMístku tlačil na dva své známé soudce a snažil se tak ovlivnit dvě mimořádně citlivé brněnské kauzy posledních let – podvod na zájemce o výhodné půjčky zvaný Edbusy a korupčně-vyděračský případ exstarosty brněnských Žabovřesk Aleše Kvapila.
Letos v létě dostal Pešek za minimálního zájmu médií kvůli zasahování do nezávislosti soudu čtrnáctiměsíční podmíněný trest. Podal si však odvolání, a případem se tak ještě bude zabývat Krajský soud v Ostravě. Týdeník Euro si podle zákona o svobodném přístupu k informacím prvoinstanční rozsudek vyžádal. Je to smutné čtení, které však v sobě má i trochu naděje. Ukazuje, že hned několik soudců – a byli to přitom Peškovi dávní známí – se s jeho dotěrností dokázalo vypořádat. SOUDCE, JAK MÁ BÝT Všechno to začalo v únoru roku 2010, kdy si policie přišla pro již zmíněného Kvapila a jeho komplice – někdejšího tajemníka městské části Brno-střed Radovana Novotného.
Nešlo přitom o žádnou maličkost, ale o čistokrevný racketeering. Za oběť si oba muži vyhlédli brněnského právníka, podnikatele (a bubeníka) Jiřího Štopla a v první fázi začali klást různé úřední překážky jeho projektu výstavby multifunkční budovy Sono Centrum. V druhé fázi pak podnikateli nabídli, že ho za čtyři miliony korun všech těchto umělých problémů zbaví. Štopl se ale nedal, šel na policii a schůzky s korupčníky nahrál.
Případ dostal na starost soudce Krajského soudu v Brně Miloš Žďárský, kterého s Peškem pojila dlouholetá známost – začínali spolu coby čekatelé na Městském soudě v Brně a několik dalších let tam poté spolu soudili.
Žďárský se pak ale vyšvihl ke Krajskému soudu v Brně, kdežto Pešek zůstal na okresní úrovni. Pešek za svým známým několikrát zašel. Nejdřív se na jeho případ jen všetečně vyptával, poté – v červnu 2010 – Žďárskému donesl obálku s dokumenty, které očerňovaly svědky vypovídající proti Kvapilovi s Novotným. To už bylo na Žďárského moc. O události pořídil úřední zápis a dotěru pozval na společnou schůzku s místopředsedou krajského soudu Drahomírem Drápalem a dvěma dalšími soudci. Tito čtyři soudci později frýdeckomísteckému soudu (na sever Moravy se případ přestěhoval kvůli podjatosti brněnské justice) svorně popsali, že je Pešek na schůzce žádal, aby ho neničili, a tvrdil, že případ Kvapila a Novotného je vykonstruovaný – „přece všichni vědí, že na ty tam vystupující obžalované je to nachystané, navléknuto“. Soudci se rovněž shodli na tom, že se jich Pešek již dříve vyptával na další trestní případy.
Sám Pešek na policii a před frýdecko-místeckým soudem tvrdil, že se jej takové jednání kolegů „dotklo a cítil se uražen“. Hájil se i tím, že ho o předání obálky požádala policie a on ji prý ani neotevřel. Jenže nikdy pořádně neřekl, který policista mu měl materiály dát – jednou vágně tvrdil, že šlo o jakési obvodní oddělení, podruhé že obálku dostal od Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu.
Proč to všechno Pešek dělal, je ve hvězdách.
„Motiv nebyl uspokojivým způsobem nalezen, to ale není na překážku trestnímu stíhání,“ připouští státní zástupce Michal Galát.
Směr, odkud vítr mohl vanout, naznačili tři svědci, podle kterých dotyčnou obálku Peškovi předal realitní agent Pavel Netoušek. Ten to však odmítl s tím, že Peškovi předával jen „cenové nabídky v souvislosti se stavbou domu“, a podle frýdecko-místeckého soudu se nepodařilo prokázat, že tomu tak nebylo. Netouška se redakci kontaktovat nepodařilo.
Žďárský se s Kvapilem a Novotným moc nemazal a v září onoho roku jim uložil nepodmíněné sedmileté tresty. „Soud rozhodl správně, bylo to normální výpalné. Myslím, že je to soudce, jak má být,“ říká o Žďárském oběť a korunní svědek případu Štopl.
Ovšem tento rozsudek ani soudcovská schůzka mezi deseti očima Peška od dalšího zasahování do případu neodradily. Zjistil, že věc bude řešit odvolací senát Vrchního soudu v Olomouci pod vedením jeho další známé – Martiny Kouřilové, a vypravil se za ní.
Na schůzce se podle Kouřilové vyptával, jestli nebude za onu obálku nějak popotahován, a nechal se prý nadto slyšet, že trest uložený oběma korupčníkům je neúměrně přísný.
TAK CO TY PENÍZE?
Druhá Peškova intervence – do kauzy Edbusy – je v rozsudku popsána daleko méně podrobně. Soudce Krajského soudu v Brně Jiří Stýblo, který případ Edbusy řešil, se totiž v lednu 2012 ve své kanceláři oběsil. Většina informací proto pochází od tří Stýblových kolegů, kterým si soudce na Peškovy nájezdy „opakovaně stěžoval či posteskl“.
Půlmiliardovou kauzu Edbusy mají na svědomí Martin Žouželka a Lukáš Přibyl.
Oba lákali zájemce na projekt Education Business System (Edbusy) a slibovali jim výhodné půjčky. Stačilo jen zaplatit 3500 korun za členství v klubu a „vratnou“ zálohu k tomu. Od začátku šlo o podvod a více než 12 tisíc zájemců kvůli němu přišlo o zhruba 550 milionů korun.
Pešek znal Stýbla díky společnému koníčku – rybaření – velmi dobře. Tentokrát Peškovi nešlo o mírný trest (Žouželka dostal od Stýbla 8,5 roku vězení a Přibyl o rok méně), ale o zbylé peníze, které se podařilo policii zajistit. Státní zástupce navrhoval, aby se vrátily poškozeným, kdežto Pešek na Stýbla v roce 2011 tlačil, aby byly vráceny společnosti Edbusy (tehdy již v likvidaci), a vytrvale se ho ptal, „kdy už uvolní peníze, proč to neudělal apod.“. Stýblo to odmítl, byl prý Peškovým
jednáním „nadmíru rozezlen“, a dokonce ho podle kolegů nakonec ze své kanceláře vyhodil.
To poslední Pešek vehementně popíral a stejně jako v kauze Kvapila tvrdil, že svými návštěvami nic nesledoval. Frýdecko-místecký soudce Vítězslav Božoň mu však neuvěřil a uložil mu čtrnáctiměsíční podmíněný trest.
Peška v lednu 2013 postavil ministr spravedlnosti Pavel Blažek mimo službu. Je tedy nadále soudcem a pobírá půl platu. „Čekáme na pravomocné soudní rozhodnutí,“ vysvětluje mluvčí Peškova domovského soudu Gabriela Stočková. Krajský soud v Ostravě ovšem zatím odvolací jednání nenařídil.
O autorovi| Václav Drchal, drchal@mf.cz
