Největší změna od začátku podnikání v České republice, říkají odborníci a ministerstvo financí o plánovaném zavedení elektronické evidence tržeb. Její start se několikrát odložil, i poslední známý termín, srpen příštího roku, se začíná rozplývat.
Kladivem na daňové úniky v České republice se měl od ledna příštího roku stát online dohled nad tržbami. Platilo to ještě před několika měsíci. Postupně se ostrý start systému sledujícího příjmy podnikatelů ve vybraných oborech přesunul na duben, pak na červenec a nakonec na srpen roku 2016.
V posledních dnech si ministerstvo financí netroufá zveřejňovat nové odhady, kdy evidování tržeb může začít fungovat. Zákon je v Poslanecké sněmovně v rukou zákonodárců a především ti opoziční chystají kvůli této změně historicky největší obstrukce. Ať už se projednávání zákona bude táhnout jakkoli dlouho, výsledkem podle oslovených podnikatelů bude, že čím déle bude trvat současný stav, tím déle budou poctiví živnostníci doplácet na pokřivené konkurenční prostředí.
„Právě u restaurací odhadujeme únik na daních asi 9,5 miliardy ročně. Zavedení elektronické evidence tržeb přinese narovnání podnikatelského prostředí v tomto oboru,“ prohlásil ministr financí Andrej Babiš na poslední velké konferenci zabývající se elektronickou evidencí tržeb, která proběhla letos v březnu.
Kdo podvádí, má výhody
Podnikatelé se shodují, že dlouhodobé tolerování daňových úniků státem deformuje celé tržní prostředí v zemi. „Jednoznačně se ukazuje, že nejméně úspěšnými na trhu jsou právě ti čeští živnostníci, kteří se chovají mravně, řádně odvádějí daně, sociální i zdravotní pojištění a další dávky. Nejvíce prosperujícími obchodníky jsou ti, kteří neodvádějí daně a parazitují na těch, kteří se ke společnosti i státu chovají slušně,“ konstatuje Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev.
Právě lepší výběr daní by mohl v budoucnu zabránit zvyšování daňové zátěže pro firmy a živnostníky. „Vyšší daňové příjmy mohou udržet, či dokonce snížit veřejné zadlužení, aniž by stát musel plošně zvyšovat daně při rostoucím tlaku na výdaje,“ argumentoval na březnové konferenci k elektronické evidenci tržeb Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.
Organizace podnikatelů právě z tohoto důvodu zavedení elektronické evidence tržeb podporují. „Omezení nekalé konkurenční výhody neplatičů daní nastaví férové podnikatelské prostředí,“ myslí si Vladimír Dlouhý.
Ministerstvo financí plánuje v Česku zavést takzvaný chorvatský model. Založený je na komunikaci pokladny s centrální evidencí tržeb prostřednictvím internetu. Pokladna vygeneruje pro danou transakci unikátní kód. Díky tomuto kódu bude moci daňová správa zkontrolovat, zda podnikatel zahrnul příjmy z platby do svých příjmů.
V Chorvatsku se systém osvědčil. Tamní vláda tam navíc řešila stejné problémy jako ministři v Praze. Čili daňové úniky v restauracích a v maloobchodě. Systém zavedli v Chorvatsku poměrně nedávno. Funguje od začátku ledna 2013, a to na základě rozhodnutí, které padlo v polovině roku 2012.
„Občas nám vyčítají, proč se díváme na Balkán, proč se nedíváme do západních zemí. Je to proto, že země, které budují systém dnes, si mohou dovolit řešení, jež je pro podnikatele mnohem méně zatěžující,“ vysvětlovala Simona Hornochová, končící náměstkyně ministra financí, na konferenci k elektronické evidenci tržeb.
„Už jenom díky tomu, jak se posouvá technický pokrok. Západní země si podobné řešení nemohly ještě před několika lety dovolit, protože na to nebylo ani mobilní pokrytí, ani kapacita na přenos dat, ani možnost technického vybavení,“ dodala Hornochová.
Použití moderních technologií umožní podle jejího názoru minimalizovat zátěž podnikatelského prostředí. Hlavní zátěž finanční i organizační bude podle Simony Hornochové na straně finanční správy.
Hlavně rychle, žádají podnikatelé
Projekt bude technicky náročný na použitý software, který musí online komunikovat s celým podnikatelským sektorem přijímajícím hotovostní tržby. Bude zahrnovat obrovskou kapacitu současně otevřených komunikačních kanálů, ale i velký objem dat a analytickou práci s nimi.
Pomalé zavádění a to, že evidence tržeb nebude platit pro všechny, se podnikatelům nelíbí. „Představovali bychom si rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám a pokud možno bez jakýchkoli výjimek. Systém by měl být zaveden co nejrychleji, tři roky je příliš dlouhá doba,“ připomíná prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
Navíc ani srpen příštího roku nemusí být konečný termín. Ministr financí se obává postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který by mohl zablokovat například výběr firmy, jež vytvoří software pro evidenci tržeb. Zpomalení zavedení evidence tržeb mohou způsobit i personální problémy na samotném ministerstvu. Koncem prosince by ze své funkce měla odejít i Simona Hornochová, která má evidenci tržeb na starost.
Nepřihlásila se do výběrového řízení na náměstka pro daně, které vyžaduje zákon o státní službě. V rozhovoru pro Hospodářské noviny připustila, že ji k tomu vyzval přímo Babiš. Hornochová by ale měla na ministerstvu zůstat jako poradkyně. Někteří živnostníci proti zavedení evidence protestují. „Ta věc se týká mnoha lidí, kteří si to nyní ani možná neuvědomují. Proto k problému přistupují relativně laxně. Jakmile zákon vstoupí v účinnost, na lamentaci bude pozdě,“ varuje Jakub Cortés, majitel pražského antikvariátu.
Na webových stránkách Neregistruj.cz proto zveřejnil nejenom svoje výhrady k plánovanému systému, ale také petiční formulář a facebookový profil. „Ocením, když mě nejen kolegové živnostníci, ale i rozumní lidé podpoří podpisem petice nebo jen lajkem,“ podotýká.
U prodeje knih za pětikorunu představuje vystavování účtenky zbytečnou komplikaci, zdůrazňuje. A zároveň má obavu, že podvodům ani evidence nezabrání. „Poctiví budou platit stále, možná ještě více, a nepoctiví budou pobaveně hledat nové způsoby, jak šidit systém. Myslím, že je namístě spíše podpořit kontrolní činnost než z každého dopředu udělat zloděje. To se mi nelíbí, necítím se dobře,“ přiznává Jakub Cortés.
Celkem klidný rok
Kromě dohadů o zavedení elektronické evidence tržeb by měl být rok 2016 pro podnikatele klidnější. Rozsáhlé změny ve zdanění příjmů právnických či fyzických osob by přijít neměly.
„To ovšem neznamená, že by se zákon o daních z příjmů od příštího roku vůbec neměnil. Například se bude zvyšovat sleva na druhé a třetí dítě a připravuje se implementace novel směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech,“ vysvětluje Lenka Fialková z poradenské společnosti KPMG.
Ministerstvo financí chystá novelu daní z příjmů jako součást návrhu zákona, kterým se mění a ruší některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní.
V další novele se pak navrhuje zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě ze stávajících 15 804 korun ročně na 17 004 korun ročně a na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 na 20 604 korun. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna.
Další drobné změny se do zákona o daních z příjmů s účinností od roku 2016 promítnou v souvislosti s návrhy změn zákonů, které jsou již projednávány v Poslanecké sněmovně nebo budou teprve projednány vládou. Jde například o novelu zákona o účetnictví, zákon rušící druhý pilíř důchodového spoření, změny zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku, změny zákonů v souvislosti se zákonem o evidenci tržeb nebo nový návrh zákona o hazardních hrách.
Podnikatelé, kteří většinou na úpravy daňové legislativy reagují podrážděně, vítají další z přicházejících změn. Vyskytla se totiž opětovná možnost prominutí sankce za chyby v daňových přiznáních, které nebyly záměrným podvodem či snahou o úmyslné krácení daní. „Znovuzavedení individuálního promíjení některého příslušenství daně považuji za velmi pozitivní krok, který Komora daňových poradců ČR dlouhodobě prosazovala,“ hodnotí Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců ČR.
„Jde o velmi důležitý a nenahraditelný institut, který umožňuje řešit některé individuální absurdní důsledky zdanění vyplývající ze složitého a často se měnícího daňového systému, umožňuje zohlednit neúmyslné chyby a odstranit možnou tvrdost právní úpravy a podobně – jde tedy o jakousi krabičku poslední záchrany,“ říká Jiří Nesrovnal.
Živnostníci zaplatí vyšší zálohy
Méně radostné je pro podnikatele zvýšení povinných minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění. Minimální měsíční zálohy na povinné pojistné se pro osoby samostatně výdělečně činné vypočítávají z ekvivalentu průměrné mzdy, stanovené ministerstvem práce a sociálních věcí. U zdravotního pojištění činí 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy.
Průměrná mzda stanovená ministerstvem pro rok 2016 činí 27 006 korun. Proto bude v roce 2016 minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na hlavní činnost 1823 korun a na sociální pojištění 1972 korun. S placením minimálních měsíčních záloh na povinné pojistné musejí počítat i OSVČ na hlavní činnost, které ji zahájí během roku 2016.
„OSVČ na hlavní činnost platící minimální měsíční zálohy budou v roce 2016 měsíčně platit na povinném pojistném o 55 korun více než v roce 2015 a o 318 korun více než v roce 2011,“ vyčísluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, kdy při relativně nízkém obratu nemusejí OSVČ z důvodu uplatnění daňových slev a daňových odpočtů zaplatit nic, a dokonce mohou při uplatnění daňového zvýhodnění obdržet daňový bonus, musejí i v těchto případech (včetně ztráty) sociální a zdravotní pojištění zaplatit.
Za celý rok 2016 musejí na zdravotním pojištění zaplatit minimálně 21 875 korun a na sociálním pojištění 23 664 korun a díky zaokrouhlování měsíční zálohy vznikne přeplatek čtyři koruny. Celkem za rok tedy OSVČ odvede 45 535 korun, přičemž korunové rozdíly mezi zálohami a celkovým pojistným za celý rok vznikají z důvodu zaokrouhlování.
Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající podnikání jako hlavní činnost platí během roku měsíční zálohy na zdravotní pojištění do osmého dne následujícího měsíce a na sociální pojištění do dvacátého dne následujícího měsíce. Při hlavní činnosti musí být vždy uhrazena aspoň minimální měsíční záloha. U vedlejší činnosti se buď měsíční zálohy neplatí, nebo se jejich výše odvíjí od skutečně dosaženého zisku v minulém období.
Za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo živnostníků na rodičovské dovolené.
Všichni živnostníci podnikající na hlavní činnost, kteří platí v roce 2015 minimální měsíční zálohu na zdravotní pojištění, musejí novou měsíční zálohu zaplatit za leden 2016. Pokud zdravotní pojištění není uhrazeno včas a ve správné výši, zdravotní pojišťovna naúčtuje penále. Placení zdravotního pojištění je tedy potřeba věnovat dostatek pozornosti.
„Pro úhradu měsíční zálohy mají OSVČ nastaveny trvalé příkazy, proto je nutné provést jejich změnu, aby v únoru placená záloha za leden byla již v aktuální výši,“ doporučuje Gabriela Ivanco.
U sociálního pojištění se platí daná měsíční záloha vždy do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Nová měsíční záloha se odvádí až za měsíc, kdy byl odevzdán přehled za uplynulý rok. Při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015 například v březnu 2016 se zaplatí nová měsíční záloha poprvé do 20. dubna 2016. Tato nová měsíční záloha se platí až do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 v roce 2017.
Základní termín pro odevzdání přehledů o loňských příjmech a výdajích pro účely správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny je stanoven na 2. května následujícího roku, při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem je pozdější o tři měsíce.
Sociální pojištění zkusí odpustit napodruhé
Od platby sociálního pojištění by mohly být do budoucna některé firmy osvobozeny. Vláda v současnosti připravuje zavedení slev na sociálním pojištění pro zaměstnavatele, kteří dají práci některé ze skupin zaměstnanců. Kabinet chystá dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát.
Opatření se má týkat absolventů vysokých škol, osob starších 50 let a rodičů po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Podpora se má vztahovat pouze na zaměstnavatele, u kterých nedojde v posuzovaném období ke snížení počtu zaměstnanců.
„Jde o nesystémové opatření. Každá speciální úleva je navíc pochopitelně spojena s dodatečným prvkem ve výkaznictví, s úpravou používaného účetního softwaru. I když v tomto případě by nemuselo jít o významné změny v administrativním zatížení, navíc by šlo jen o nárůst individuální, nikoli o novou plošnou povinnost i pro ty, co si na úlevu nesáhnou,“ kritizuje Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.
| Kontrolní hlášení k DPH |
|---|
| Novou povinností pro daňové poplatníky od ledna příštího roku bude takzvané kontrolní hlášení k DPH. To nenahrazuje klasická přiznání, je pouze jejich doplňkem. V podstatě jde o kontrolní výkazy o všech přijatých i vydaných fakturách. Údaje z vystavených a přijatých daňových dokladů nejsou přitom žádnou novinkou. Plátci DPH je musejí evidovat i v současnosti, od ledna je však budou povinni zasílat finančním úřadům v interaktivním formuláři. Podle ministerstva financí by mělo jít o jednoduchý krok, který by neměl podnikatelům komplikovat život. Součástí kontrolního hlášení bude kromě výše DPH a základu daně také daňové identifikační číslo dodavatele a odběratele nebo den, kdy má plátce povinnost přiznat DPH, tedy datum zdanitelného plnění. |
Podnikatelé podle něj souhlasí se zavedením slev pod podmínkou, že bude k dispozici analýza prokazující, že slevy na odvodech pojistného na sociální zabezpečení nepovedou k propadu rozpočtových příjmů. V opačném případě se firmy obávají, že by mohl být tento krok kontraproduktivní a vyústit nakonec k plošnému zvýšení sociálních odvodů či daní pro všechny. Případně k zavedení nových administrativních povinností v rámci boje s daňovými úniky.
Slevy na pojistném byly kvůli poslední ekonomické krizi zavedeny v roce 2009, s ohledem na vysoký propad rozpočtových příjmů byly v roce 2010 za souhlasu odborářů 2010 zrušeny.
Minimální mzda za miliardy
Podnikatelé nemají radost ze zvýšení minimální mzdy, které nastane od ledna. Vzroste na 9900 korun ze současných 9200 korun. Zatímco pro zaměstnance je to dobrá zpráva, firmy se obávají ekonomických dopadů tohoto opatření, které v létě schválil kabinet.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP) namítá, že navyšování minimální mzdy má vycházet ze základních ekonomických pravidel a nemělo by převýšit rovnovážnou mzdu na trhu práce. „Obecně používaný koeficient 40 procent z průměrné mzdy je spíše marketingového než ekonomického charakteru a nelze ho plošně aplikovat,“ je přesvědčen Karel Havlíček, předseda AMSP.
Podle asociace je současné zvýšení minimální mzdy nepřiměřené a bude mít negativní dopad na zaměstnávání méně kvalifikovaných profesí a bude znamenat zatížení podniků, protože způsobí tlak na zvyšování mezd obecně. „To v důsledku znamená snížení konkurenceschopnosti, firmám se zvednou náklady nejen na mzdy, ale i na odvody,“ upozorňuje Karel Havlíček.
Ekonomové mají za to, že tuzemské firmy nárůst minimální mzdy zvládnou, ovšem značně se jim prodraží. „Dopady do nákladů podniků budou větší, než připouští zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Ta uvádí, že firmy bude opatření stát v příštím roce 1,6 miliardy korun navíc,“ líčí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Podle jeho slov může jít za rok zhruba o částku 4,5 miliardy. Zároveň je ale těžké oddělit zvyšování mezd vynucené změnou minimální mzdy od přirozeného růstu daného inflací, nabídkou a poptávkou na trhu práce a podobně.
Potíž vidí v tom, že stát zahrnuje do výpočtů jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích.
„Zatímco v průmyslu nezpůsobí takové zvýšení nákladů podnikům velký problém, v odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok,“ říká Pavel Sobíšek.
V souhrnu mají tuzemští podnikatelé po mnoha letech legislativních zmatků v nastávajícím čase šanci, že rok 2016 by mohl být klidnější. Tedy minimálně jeho první tři čtvrtiny. Pokud začne platit elektronická evidence tržeb od podzimu, bude se jedna z největších změn zavádět ve druhé polovině sezony v případě restauratérů a těsně před vrcholem nákupů v případě obchodníků.
Dalibor Dostál
Aktualizováno 31.12.2015
