Příjem kandidátských zemí ze strukturálních fondů se po vstupu zdvoj až ztrojnásobí Konzultanti doporučují žadatelům o dotační prostředky, aby u projektů raději nepřekračovali hranici pěti milionů korun. Zhruba jednu miliardu korun bude možné letos a napřesrok čerpat na financování projektů přijatých národní Agenturou Sapard.
Příjem kandidátských zemí ze strukturálních fondů se po vstupu zdvoj až ztrojnásobí
Konzultanti doporučují žadatelům o dotační prostředky, aby u projektů raději nepřekračovali hranici pěti milionů korun.
Zhruba jednu miliardu korun bude možné letos a napřesrok čerpat na financování projektů přijatých národní Agenturou Sapard. Letošní první kolo přijímání žádostí o podporu z programu Evropské unie Sapard, určeného pro rozvoj zemědělství a venkova kandidátských zemí, již bylo uzavřeno a nyní už předkladatelé projektů, jimž peníze z programu Sapard byly přiznány, mohou přistoupit k jejich realizaci. Zatímco však projekt obce může obdržet až stoprocentní dotaci (75 % z EU, 25 % z národních zdrojů), podnikatelské projekty naopak jen podporu ve výši 50 % z přijatelných nákladů, přičemž předkladatel takového projektu musí prokázat, že má zajištěno jeho spolufinancování. Po letošních povodních bude EU podnikatelům přiznávat také až 75 % vynaložených nákladů, aby tak ulehčila národním rozpočtům kandidátských zemí na vstup. Podle zástupce středočeského hejtmana pro zemědělství Františka Váchy je to důvod, proč z jeho kraje bylo do prvního kola přihlášeno méně podnikatelských projektů než projektů obcí. Vácha zároveň připomíná: „Nemáme pocit, že by náš kraj byl v příspěvcích z programu Sapard oproti ostatním regionům nějak krácen. Sapard navíc v kraji považujeme za dobrou přípravu obcí i firem na čerpání mnohem vydatnějšího pozdějšího toku peněz ze strukturálních fondů Evropské unie, jakmile do ní bude naše republika přijata.“
Sapard je pro žadatele generálkou
„Je to totiž tento program, na němž se předkladatelé projektů učí chystat své žádosti o podporu už podle pravidel Evropské unie, jaká budou platit i pro strukturální fondy. V té souvislosti nám nezbývá než závidět regionům, které si tato pravidla mohly vyzkoušet už dříve v programu přeshraniční spolupráce CBC Phare, který pro náš kraj ve vnitrozemí nelze uplatnit,“ dodal Vácha. Jiří Svítek, ředitel Regionální rozvojové agentury Střední Čechy, která u celkem 20 ze všech 150 středočeských projektů přihlášených do prvního kola působila v roli konzultanta či je přímo připravovala, má za to, že po technické stránce byla většina středočeských projektů obvykle dobře připravena. Jejich předkladatelé však prý někdy podceňovali význam, jaký standardy hodnocení Evropské unie přikládají tomu, aby nechyběla a byla v předem daných termínech k projektům vydána i povinná stanoviska různých státních orgánů a dalších institucí. Svítek se domnívá, že menší zájem podnikatelů je způsoben hlavně tím, že peníze z programu Sapard by obdrželi až po uskutečnění svého projektu. Navíc by po tři roky byli pod náročnou kontrolou, zda nadále plní podmínky přiznání podpory. K dohadům, že „centrum“ v letošní české premiéře programu Sapard přiznávalo podporu raději projektům s nižšími náklady, aby tak plošně uspokojilo co nejvíce žadatelů, Svítek dodává: „Jako konzultanti doporučujeme žadatelům nepřekročit pětimilionovou hranici hodnoty projektu. Pak by totiž k projektu musela být přiložena časově a rovněž finančně náročná studie proveditelnosti.“
Ekonomiky kandidátů musí růst rychleji
V předvečer rozšíření se v Evropské unii rozpoutala neoficiální diskuze o přizpůsobení systému příspěvků ze strukturálních fondů EU. Podle agentury APA to řekl viceprezident Evropské investiční banky Ewald Nowotny. Podle něj se diskuze týká dávek pro stávající i nové země EU. Mluví se prý o snížení přímých příspěvků a jejich doplnění formou dlouhodobých úrokově výhodných úvěrů od Evropské investiční banky. Dlouhodobé financování ze strany EIB by už nebylo jen doplněním, nýbrž náhradou strukturálních fondů, řekl podle APA Nowotny na čtvrteční přednášce ve Vídni. „Ekonomicky to má mnoho do sebe,“ podotkl. Úvěr, byť dlouhodobý, který je nutné splatit, ovlivňuje hospodaření podniků jinak než dar. Toto téma je politicky navýsost citlivé. Podle Nowotného je ale nutné ještě letos zahájit diskuzi na toto téma na evropské úrovni. Možným problémům zadlužení je nutné čelit zaměřením plnění na struktury schopné zahraniční konkurence. Stěžejním bodem doposud neoficiální debaty jsou miliardové strukturální fondy a programy přímých subvencí pro zaostalá území. Jejich hlavním příjemcem je teď Španělsko, které bojuje za zachování výše svých subvencí a na summitu v Nice si vyjednalo právo veta pro rozhodování o finančním výhledu na období po roce 2006, tedy i pro případné změny v uspořádání strukturálních fondů. Kandidátské země zase chtějí, aby s nimi EU zacházela tak jako s dříve přistupujícími státy. Nechtějí pykat za chyby, jež EU učinila při vstupu Španělska, podotkl Nowotny. Až kandidáti vstoupí do EU, jejich příjem z Unie, který teď činí asi 2,5 až tři miliardy eur ročně, se zdvoj až ztrojnásobí. EU si ale musí uvědomit, že makroekonomika nových zemí musí růst rychleji než makroekonomika stávajících členů, podotkl Nowotny. Kromě zlepšení infrastruktury jde io kvalifikované pracovní síly v regionu. Proto není ani v zájmu kandidátských zemí ihned uvolnit volný pohyb pracovních sil, řekl Nowotny při varování před takzvaným „mezzogiornoefektem“ na východním pracovním trhu. Mladí kvalifikovaní pracovníci by totiž hned odešli na Západ a nechali by v zemi pracovní potenciál nezajímavý pro zahraniční investory. Tentýž problém měly po sjednocení Německa i východoněmecké spolkové země. „Jen kapitál tam také nestačil,“ podotkl viceprezident EIB.
Kandidátské země nechtějí pykat za chyby, jež EU učinila při vstupu Španělska.
FOTO: ARCHIV
