Nejpravděpodobnější je vznik menšinové vlády hnutí ANO, kterou podpoří Okamurova SPD a pár dalších poslanců. Kabinet bude shánět podporu pro svou politiku napříč politickým spektrem. Nejvíc se ale shodne s ODS
Výsledek letošních voleb dosud jasně sdělil jediné – kormidlo České republiky se opět otočí doprava. A ukáže překvapeným voličům Andreje Babiše, že pravicovou politiku dosud nemohl dělat jen proto, že byl slabším členem levicového kabinetu ČSSD. Koneckonců jeho povolební věta „máme podobný program jako ODS“ by měla jeho voličům přeběhlým od ČSSD či komunistů leccos napovědět.
Úsvit pravice
Za všechny náznaky z minula vzpomeňme historku z první poloviny roku 2014. Ministerstvo financí tehdy vedené Andrejem Babišem vyměnilo členy představenstva a dozorčí rady Českého Aeroholdingu. Jeho šéfem se stal Václav Řehoř, muž, který spoluuváděl na burzu společnost Fleetcor (mateřská společnost CCS) ve Spojených státech. Jeho úkol byl jasný i tady. Dostat padesátimiliardový Aeroholding tamtéž. Vystoupil ovšem premiér Bohuslav Sobotka a zastavil kroky vedoucí k IPO firmy, pod niž spadá ČSA, Letiště Praha a několik technických firem.
Nyní už proti podobným krokům nebude mít kdo zasáhnout. Aeroholding je přitom jen střípek z pestré mozaiky státních firem či organizací, které čekají změny (ČEZ, Správa státních hmotných rezerv, ČEPS…). A novinky se dotknou i života běžných lidí. S apetitem, který má ANO na resorty školství (schůzka s ekonomem Janem Švejnarem proběhla jako jedna z prvních po volbách) nebo zdravotnictví, o nějž se Babiš hlásil neúspěšně už v minulém volebním období, dostává do hry témata, jako jsou školné nebo poplatky v nemocnicích.
Hnutí ANO sice ve svém programu píše, že nechce potají zvyšovat ve zdravotnictví spoluúčast občanů, bylo to ale právě ono, které o jejich zavedení v roce 2015 v Sobotkově vládě uvažovalo. Nějaké formě nových pacientských poplatků byli dokonce nakloněni i lidovci, přítrž nápadům udělala ale opět sociální demokracie.
Poslanci obou stran tehdy přemýšleli i o další vpravdě pravicové zdravotnické novince – zavedení nadstandardů. S plánem přišel už někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), v praxi ale nadstandardy nikdy nefungovaly.
Pokud se tedy nyní ANO rozhodne vládnout se středovým nebo pravicovým partnerem, dveře nadstandardům jsou znovu otevřené. Také vznik poplatků, což může být překladem floskule „projektů zvyšujících individuální odpovědnost pojištěnců“ z programu ODS, není nereálný.
Modrá školička
I se zavedením školného na vysokých školách bude příští vláda koketovat. Samo hnutí ANO ho sice odmítá, jeho šéf Andrej Babiš se ale kvůli školské reformě sešel s Janem Švejnarem, tedy jedním z předních zastánců zpoplatněného vysokého školství. Jan Švejnar není ovšem zastáncem klasického, nýbrž odloženého školného, které se platí z budoucích výdělků studenta. Tady se otevírá možnost pro ANO i další koaliční partnery. Ale opět. Sama ODS zpoplatněné vysoké školy v programu nemá, její školský garant Václav Klaus junior už ale tak striktní postoj nezastává.
V jedné z předvolebních debat uvedl, že ODS respektuje nezávislost škol, takže jak si která nastaví školné, je čistě na ní, byť zavádění není na pořadu dne.
Z hlediska české budoucnosti je také jasné, že se nepovede debata o zavedení eura. Andrej Babiš ho označil za mrtvý projekt, pro jeho příchod není nadšena ani ODS, ani žádný další reálný koaliční partner vítěze voleb.
Zcela jistě se také dočká změn elektronická evidence tržeb. Společný projekt kabinetu Bohuslava Sobotky chtěl změnit Andrej Babiš už v době jeho spouštění, Sobotka ale rychlé změny odmítl. Poté, co se proti EET obrátila nevole veřejnosti, přišli s návrhy na její úpravu lidovci a nyní i hnutí ANO. Protože projekt vadí i ostatním stranám, ale ANO ho chce držet, dotknou se změny třeba školních bufetů, online nákupů, prodejců kaprů nebo obecně fyzických osob, které mají paušální daň a obrat do půl milionu ročně.
V oblasti daní zřejmě také zmizí superhrubá mzda, kterou kdysi zavedla vláda ODS. Nechce ji dnes sama, stejně jako vítěz voleb. V praxi to přinese více na výplatní pásce. Nebudou se ani zvyšovat daně vysokopříjmovým vrstvám obyvatelstva.
Padá také levicový nápad na zavedení korporátní daně. ČSSD chtěla speciálně zdanit banky či energetické firmy, ale nápad skončil spolu s ní.
S různou mírou pravděpodobnosti se dá očekávat i naplnění populistické části programu hnutí ANO. Koneckonců má dost síly na to, aby prosadilo třeba slib zvýšit učitelům plat o 150 procent, stejných 150 dostali slíbeno i pracovníci v sociální oblasti.
DPH na točené pivo má klesnout na deset procent, stejně jako u másla a dalších výrobků.
Pokud by někdo pochyboval o tom, že ANO nebude chtít privatizovat a zpoplatňovat, tak reálně neexistuje jiná cesta, kde by na naplnění svého programu vzalo peníze.
Menšinová vláda
Jednání o budoucí vládě se po týdnu od voleb nicméně ocitlo na mrtvém bodě.
Nejpravděpodobnější je teď vznik menšinového kabinetu složeného pouze z ministrů hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem. Kabinet by při žádosti o důvěru sněmovny musel spoléhat na tichou podporu například od SPD Tomia Okamury či KSČM. Obě strany přitom pomoc hnutí ANO připustily. Naopak šance na vznik koaliční vlády v uplynulém týdnu znatelně klesla. ODS se navzdory názorům svého nejpopulárnějšího poslance Václava Klause mladšího shodla na tom, že jakákoli vládní spolupráce s hnutím ANO není možná.
ČSSD a KDU-ČSL oproti původním předpokladům svorně preferují odchod do opozice.
Obě strany před volbami prodloužení společné vlády s hnutím ANO přímo neodmítaly, a podle informací týdeníku Euro už byla staronová vláda dokonce zčásti předjednaná. Jenže všechny tři aktéry překvapil zejména historicky slabý výsledek sociální demokracie, ale i úpadek lidovců.
U obou stran se silně otřásají pozice lídrů. Jisté je, že jako volební lídr sociální demokracie končí Lubomír Zaorálek, z čela strany možná bude muset odejít i Milan Chovanec. ČSSD ale uspořádá mimořádný sjezd s volbou nového vedení až příští rok na jaře. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek zase nabídl spolustraníkům svou funkci k dispozici, jak v rozhovoru pro týdeník Euro slíbil už v létě. Lidovci zatím chtějí, aby předsedou zůstal, ale to se může během několika příštích týdnů změnit.
Takže jsme v situaci, kdy bez Babiše nikdo vládu nesestaví, ale do vlády s ním zároveň téměř nikdo nechce. Až na KSČM a SPD Tomia Okamury. Babiš, Faltýnek a další členové vedení ANO těsně po volbách jednoznačně odmítli koalici s komunisty i s tímto krajně pravicovým a otevřeně xenofobním hnutím. V případě, že se ale hnutí ANO nepodaří do konce listopadu sestavit koaliční vládu, je možné, že se spolehne právě na tichou podporu Okamurovy či Filipovy strany. Podporu menšinovému kabinetu Andreje Babiše ale nevyloučili ani někteří sociální demokraté, například ústecký poslanec Jaroslav Foldyna.
Hnutí ANO a Okamurova SPD už našly společnou řeč při nominaci člena ANO Radka Vondráčka na funkci šéfa Poslanecké sněmovny. SPD mu zatím slíbila podporu jako jediná strana. Post předsedy sněmovny je přitom mimořádně důležitý. Člověk, který ho obsadí, vybere ve třetím kole nového premiéra, pokud budou dva předchozí Zemanovy pokusy neúspěšné.
Zeman si to užije
Poslanecká sněmovna se poprvé sejde na ustavující schůzi 20. listopadu. Prezident Miloš Zeman tak při stanovení tohoto termínu využil celé 30denní lhůty, kterou mu ústava dává. To naznačuje Zemanovu strategii, kterou se zřejmě bude snažit celý proces sestavování nového kabinetu co nejdéle prodlužovat. V době mezi volbami a vznikem nové vlády je to totiž právě prezident, kdo podle ústavy hraje v našem politickém systému hlavní roli. A Zeman si toho je dobře vědom, tuto situaci pravidelně využívá k posilování své vlastní pozice.
Jeho touha být středem pozornosti se teď ještě více zvýrazňuje blížící se kampaní před prezidentskými volbami, které se uskuteční příští rok v lednu.
Zeman tak prozatím Babiše pouze pověřil jednáním o sestavení vlády.
Sestavením vlády by ho měl podle svých slibů pověřit v následujících dnech.
Premiérem ho ale podle zvyklostí může jmenovat až ve chvíli, kdy bude mít Babiš přesvědčivou většinu. Pokud ji nesežene, je na Zemanovi, kdy a zda vůbec ho premiérem jmenuje. Celý proces tak může natahovat až do prezidentské volby či až do konce svého prezidentského mandátu příští rok v březnu. Do té doby provizorně povládne stále starý Sobotkův kabinet. Jako určitý vstřícný krok vůči Zemanovi, který teď drží v šachu celou politickou scénu, je možné chápat rozhodnutí hnutí ANO nepostavit svého vlastního prezidentského kandidáta, který by Zemanovi konkuroval.
K prezidentské kandidatuře se ale může na poslední chvíli rozhodnout lídr SPD Tomio Okamura, který vyšel z voleb výrazně posílen a jen v rámci své vlastní strany disponuje 22 poslaneckými hlasy. Ke schválení prezidentské kandidatury je přitom potřeba jen 20 hlasů poslanců.
Do 7. listopadu, kdy se uzavírají registrace prezidentských kandidátů, tak může naopak Okamura držet v šachu Zemana.
Pokud by se rozhodl kandidovat, byl by pro Zemana nejvážnějším soupeřem.
Oslovuje totiž velmi podobné voliče jako stávající prezident.
Překvapení ve volebním štábu ANO
Volební štáb hnutí ANO slavil přesvědčivé vítězství ve volbách na pláni Agrofertu v pražském Chodově, konkrétně v budově Centra pohybové medicíny, které nechal Babiš před lety postavit a kde tradičně probíhají i sněmy hnutí. Ve štábu se objevili i lidé, které by tam člověk možná ani nečekal. Kdo třeba?
ALEXANDER BRAUN
Hlavní volební stratég hnutí ANO a blízký politický poradce Andreje Babiše se nerad ukazuje na veřejnosti. Občas udělá výjimku. Třeba když sklízí úspěchy své práce jako při těchto volbách. Permanentní politická kampaň, kterou Babišovi naordinoval tento ředitel washingtonské politické kanceláře SKDKnickerbocker, stojí z velké části za úspěchem hnutí ANO. Braun trvale žije v USA, kam se z Česka původně přesunul za studiem politického marketingu. Braun už při sčítání hlasů ve volebním štábu favorizoval ODS jako nejpravděpodobnějšího koaličního partnera. Babiš stranu Petra Fialy posléze skutečně oslovil.
PETRA PROCHÁZKOVÁ
První žena Agrofertu, jeho finanční ředitelka a členka představenstva holdingu. Bývá často označována za nejvlivnější ženu českého byznysu. Do holdingu přišla před patnácti lety od podnikatele Pavla Malúše z uskupení Agropol. V roce 2009 koupil Babiš i celý Agropol, kde dříve pracovala. Už před lety se nechala slyšet, že hnutí ANO „má prakticky“ jisté hlasy většiny z 30 tisíc zaměstnanců Agrofertu. Ve volebním štábu si nejlépe rozuměla s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou a s manželkou Andreje Babiše Monikou.
TOMÁŠ DRMOLA
Náměstek pro správu majetku Správy železniční a dopravní cesty, podniku, který personálně skoro celý obsadilo právě hnutí ANO díky vlivu svého prvního místopředsedy Jaroslava Faltýnka. Jeho přátelé a dlouhodobí kolegové obsadili v podniku klíčové funkce. Drmola se ve štábu objevil po boku Faltýnkovy partnerky, kterou doprovázel během celého volebního odpoledne.
O autorovi| Jan Novotný Petr Weikert, novotnyj@mf.cz weikert@mf.cz
