CENY ENERGIÍElektřina, plyn, nafta či benzin - to jsou základní energetické vstupy všech výrobců. Vloni dostali podnikatelé nečekaně tvrdý políček při zdražení dodávek plynu. Leden příštího roku bude pro řadu malých a středních firem další pohromou. Plyn sice mírně zlevní, zato elektřina zdraží skoro o pětinu.
CENY ENERGIÍ Elektřina, plyn, nafta či benzin - to jsou základní energetické vstupy všech výrobců. Vloni dostali podnikatelé nečekaně tvrdý políček při zdražení dodávek plynu. Leden příštího roku bude pro řadu malých a středních firem další pohromou. Plyn sice mírně zlevní, zato elektřina zdraží skoro o pětinu. Zatímco na plynu či naftě jsou závislé jen některé provozy, bez elektřiny se neobejde v podstatě žádná firma. Podnikání má v Česku zelenou a jede na plné obrátky. Řeč není o žádné politické proklamaci, ale o realitě. Firmy se totiž skoro perou o dodávky energií na příští rok. Jasně to dokázala virtuální aukce na prodej elektřiny, kterou ve dvou kolech uspořádala společnost ČEZ. Aktuální zájem o energii zaskočil i tohoto největšího výrobce elektřiny v tuzemsku. Oproti loňsku žádají české firmy od ČEZ sedminásobné dodávky elektřiny. Tato zpráva jde ruku v ruce se zjištěním Českého statistického úřadu, že firmám stoupají zakázky a zvyšuje se export -především do „starých“ zemí Evropské unie. POTŘEBUJETE K PODNIKÁNÍ ENERGII? POČÍTEJTE SE ZDRAŽOVÁNÍM Důsledky této situace jsou dvojí. ČEZ se rozhodl přestat vyvážet energii do Rakouska a Německa, aby mohl uspokojit poptávku na českém území. Ani to ale nestačí. Dalším dopadem je zdražení. Odběratelé jsou totiž od ledna 2007 podle výsledků aukce ochotni zaplatit za elektřinu skoro o pětinu víc než dosud. „Problém není vyrobit - problém je prodat,“ vysvětluje zádrhely trhu předseda Společenství pekařů Otakar Svoboda. Právě pekaři jsou ze středních výrobců na elektřině nejvíce závislí. Letos jim navíc přibyl problém s nákupem kvalitní mouky, protože úroda nebyla zrovna nejlepší. Náklady na výrobu klasického rohlíku jsou 80 až 85 haléřů. Prodejní cena pro supermarkety je ale maximálně 95 haléřů. K tomu ale musí výrobci započítat i náklady na rozvážku, příplatky za víkendy i noční směny. „Marže už nelze dál snižovat, čím dál hůř se pekařům daří vytvářet alespoň minimální zisk,“ uvádí Svoboda. „Je zřejmé, že jsme nemohli plně uspokojit všechny poptávky, jelikož převyšují výrobní možnosti ČEZ. Poptaných 20,1 TWh představuje podstatnou část naší celkové roční produkce,“ připomíná Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ. „Rozšíření počtu obchodníků i objemu prodané elektřiny povede k výraznému rozvoji velkoobchodního trhu i konkurence na trhu dodávek koncovým zákazníkům. Druhá aukce elektřiny tak ještě více přispěla k rozvoji tržního prostředí v obchodu s elektřinou v souladu s pravidly a prioritami Evropské unie i českého antimonopolního úřadu, který před dvěma roky nařídil aukce virtuální elektrárny,“ dodává Svoboda. „Počítali jsme s velkou poptávkou, výsledek nás přesto zaskočil,“ řekl po aukci. Bitva o elektřinu překvapila i ekonomy. „Trh čekal růst velkoobchodní ceny proudu asi o 15 procent,“ říká analytik energetického trhu Petr Novák ze společnosti Atlantik FT. Právě aukce na dodávky elektřiny od společnosti ČEZ přitom dnes určují ceny základní energie. Tu už totiž stát nereguluje. Od dubna příštího roku navíc skončí regulace cen i u plynu. Především menší firmy v tom vidí nejistotu při plánování nákladů. „Můžeme kombinovat elektřinu s plynem jen do určité technologické úrovně, ceny nafty a benzinu ale ovlivnit nedokážeme,“ objasňuje nákladové položky výroby obchodní ředitel potravinářské společnosti Olma František Ševčík. Jiné společnosti s potížemi už předem počítají. „Zdražení dodávek energií se stejně jako v celém hospodářství projeví i ve stavebním průmyslu. Ten má jako každý obor svá určitá specifika, konkrétně v naší společnosti je přímá spotřeba energií oproti jiným nákladům na stavební činnost nízká. Zvýšení ceny elektrické energie se promítne hlavně do cen stavebních materiálů a cen nakupovaných subdodávek,“ uvádí například finanční ředitel liberecké stavební společnosti Syner Petr Myška. S VYŠŠÍMI NÁKLADY MUSÍ POČÍTAT TAKÉ OBCE Na dodávkách energií ale nejsou závislí jen podnikatelé - velkou položku v nákladech tvoří i dopravním podnikům. Tam, kde jezdí autobusy, sledují finanční ředitelé pohyb cen ropy. U tramvají a trolejbusů je zase na paškálu elektřina. Náklady na energii jsou ale jen částí konečné ceny. „Zhruba 60 procent tvoří poplatky za distribuci, takže aukční zvýšení ceny elektřiny je jen částí nákladů,“ říká obchodní ředitel plzeňského dopravního podniku Miroslav Kočica. Ročně zaplatí firma za odběr elektřiny zhruba 50 milionů korun. „Pokud dojde ke zdražení, musí akcionář (město Plzeň) rozhodnout, zda vyšší ceny doplatí z jiných zdrojů, nebo sáhne ke zvýšení jízdného,“ připomíná. Žádné z měst ale o podobném kroku zatím neuvažuje - alespoň do doby, než bude po komunálních a senátních volbách. Kočica přitom připomíná, že v městské dopravě nelze sledovat pouze ekonomickou návratnost. Rozhodnutí o tom, zda město bude provozovat autobusy, tramvaje, či trolejbusy, není podle něj možné dělat jen podle aktuální situace cen energií. „Je nutné vzít v úvahu dlouhodobé záměry města, průjezdnost komunikací a řadu dalších aspektů,“ říká. S tím souhlasí i zástupci dalších měst. Například Praha by za současné ceny nemohla ekonomicky vůbec provozovat metro. Pro průjezdnost metropole a rozsah exhalací se ale dotace na veřejnou dopravu dlouhodobě vyplácí. ZA ZDRAŽENÍM ELEKTŘINY MŮŽE BÝT I ZÁJEM SPEKULANTŮ
Objevuje se ale také podezření, že obrovský zájem o energie je spekulací. O obchodní praktiky účastníků aukce se začal zajímat Energetický regulační úřad (ERÚ). „Ani my nemáme přesný přehled o elektřině vydražené v aukcích. Vyžádali jsme si tyto informace a zkoumáme je,“ říká místopředseda úřadu Blahoslav Němeček. Možnosti zásahu má ERÚ omezené: „Těžko můžeme nařídit ČEZ, aby prodával elektřinu levněji, než kolik jsou obchodníci ochotni platit,“ podotýká.
Cesty, jak srazit rostoucí cenu, hledají i úřady v zahraničí. V polovině minulého týdne oznámil regulační úřad v Německu, že distributorům nařídil snížit poplatky za služby. Slovenská vláda se zase chystá posílit vliv státu v distribučních firmách. Česko je však bude jen těžko následovat: „Prostor pro regulaci je u nás proti Slovensku i Německu mnohem menší,“ vysvětluje Němeček.
OD ZÁŘÍ ZDRAŽUJE TAKÉ UHLÍ Odvrátit se od plynu či elektřiny ale nemusí být řešením. Třeba Mostecká uhelná společnost zdražila hnědé uhlí od září v průměru o 14,5 procenta. Až o osm procent zvyšují ceny pro maloodběratele od října i další: Sokolovská uhelná a Severočeské doly. „Jde o reakci na topnou sezonu, kdy zájem o uhlí roste, letos obzvláště silně,“ uvedl mluvčí firmy Radek Stavěl. I když ceny stoupají, národohospodáři i analytici jsou v klidu. Problémy v oblasti stability koruny totiž zatím nehrozí. Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma vidí větší problém ve výkyvech cen nafty. „Samozřejmě je energie poměrně významná nákladová položka, má významné postavení i ve spotřebitelském koši, to znamená nejen v průmyslu. Hraje to svoji roli, nicméně z hlediska měnové politiky to není něco, co by mohla řešit měnová politika,“ uvádí šéf ČNB.
Měnová politika může podle něj ovlivňovat především poptávku ekonomiky. Pokud dochází k nějakému šoku na straně nabídky, což může být například zvyšování cen elektřiny nebo ropy, tak to není něco, co by bezprostředně mohla měnová politika zvládnout. Ale může reagovat na případné takzvané sekundární vlivy - tedy další dopady do následných cen. Ceny elektřiny, plynu i benzinu tak patří mezi ostře sledované komodity centrální banky. „Patří to určitě mezi oblasti, které pečlivě sledujeme. Samozřejmě to přispívá nejenom u nás, ale i ve světě k tomu, že inflace může jít nahoru,“ říká Tůma.
Stejně to vidí i firmy, zejména ty menší, které jsou na energiích životně závislé. „Zdražení plynu nás právě před rokem citelně postihlo,“ říká spolumajitel krematoria v Semilech Jan Zákoucký. Za plyn platí firma řádově 300 tisíc korun ročně. Letošní mírné snížení cen ale podniku loňské zdražení nevyrovná. Navíc připomíná, že stejně firma pocítí i zdražení elektřiny od ledna příštího roku o téměř 17 procent. Sleva na odběru plynu o zhruba pět procent je podle podnikatelů směšná - celý půlrok totiž museli platit cenu až o pětinu vyšší, než stály dodávky suroviny ze zahraničí.
**LETOS NEJVÍCE ZDRAŽÍ ELEKTŘINA, LONI TO BYL PLYN
Důvod loňského zdražení plynu? Podle místopředsedy úřadu Blahoslava Němečka šlo o růst předací ceny dodávky plynu od RWE Transgas regionálním distribučním společnostem o 27,6 procenta. Ceny navíc reagovaly na nepříznivý vývoj cen lehkých a těžkých topných olejů na světových trzích. Ty stoupaly v reakci na ceny ropy, která zdražila od začátku roku o více než 60 procent.
Zdražení plynu pocítili vloni i drobní podnikatelé. Například pro řadu sklářů je plyn základním energetickým nákladem. Rodinná firma Opál ze severočeského Pěnčína například při sedmimilionovém obratu platila za plyn zhruba 60 tisíc korun ročně. Náklady se ale od loňského října zvýšily zhruba o 12 tisíc korun. „Do cen to promítnout nemůžeme,“ přiznává majitel Petr Bobek. Dražší energie musel ukrojit z marže.
