V příštím roce by se samosprávy mohly dočkat změn v rozdělování daní. Peníze by se měly rozdělovat nejen podle velikosti obcí, ale třeba i podle toho, kolika žákům poskytnou vzdělání. Letos se ale města musí připravit na utažení opasků. Hospodářská krize znamená totiž citelně menší příjmy i do obecních pokladen.
Autor: Profit - Martin Siebert
Zástupci měst a obcí zahájili v těchto dnech další kolo jednání o rozdělení daní mezi státem a samosprávami. Nová pravidla by měla začít platit už od příštího roku. „Poslední jednání zatím nikam nevedla, ale počátkem dubna se scházíme znovu,“ říká expertka Svazu měst a obcí Jaroslava Kypetová.
Svaz má k dispozici více než šestisetstránkovou analýzu současného financování obcí. Shoda mezi státními úředníky a starosty panuje v tom, že rozdělování sdílených daní by mělo více zohlednit počet žáků v obcích a nejen katastrální velikost území. Naopak se úplně přestalo uvažovat o zohlednění nadmořské výšky obcí. To původně prosazovala například senátorka a žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. „Obce ležící výše jsou znevýhodněny značnými náklady na zimní údržbu. A ty ukrajují velkou část z už i tak napjatého rozpočtu,“ vysvětluje svůj postoj.
Analýza také poukazuje na nutnost oddělení výkonu státní správy (takzvané přenesené působnosti) od financování potřeb samosprávy. Obce, které zajišťují vzdělání svým dětem i okolním obcím, totiž na současném systému tratí. „Počet žáků na školách v obcích a potřebné financování jsou jedním z palčivých problémů,“ souhlasí starosta severomoravského Vítkova Pavel Smolka.
Praha si žádá nadstandard
Zavedení výše popsaných kritérií by ubralo daňové příjmy velkým městům, zejména Praze, ale přineslo více peněz městům do sta tisíc obyvatel. Rozdíl mezi největším a nejmenším daňovým příjmem na obyvatele by se tak snížil na 2,5 až trojnásobek. Vládní experti ale upozorňují, že k Praze jako hlavnímu městu je třeba z hlediska financování přistupovat přece jen odlišně. Metropole nefunguje jen jako klasické sídlo, ale i jako kraj. Zároveň plní funkci specifického dopravního uzlu republiky – už s ohledem na hlavní mezinárodní letiště v zemi nebo fakt, že je průsečíkem dálniční i železniční sítě. Podobně odlišná pravidla by mohla platit i pro Brno, Ostravu a Plzeň. „Myslím si, že je to diskriminace ostatních,“ neskrývá nespokojenost s tímto přístupem starosta Horních Tošanovic na severní Moravě Petr Martiňák.
Řada starostů soudí, že navrhované změny v porcování daní nestačí. „Chceme současné sdílené daně rozšířit o spotřební a ekologické daně,“ říká například Josef Bartoněk, starosta městyse Osvětimany a člen předsednictva Sdružení místních samospráv. Starosta Aše Dalibor Blažek je skeptický vůči názorům, že chystané nové rozpočtové určení daní ovlivní pozitivně daňové příjmy menších měst. „Magistrátní města mají historicky největší podporu v parlamentu, a tak si nic vzít nenechají,“ předpokládá Blažek. Tlak je podle něj nutný vyvíjet směrem k systémové změně financování samospráv, nikoli ke změně kosmetické, kdy se něco vezme na jedné straně a na druhé se to přidá.
„Systémová změna podle mě opravdu spočívá v tom, že je nutné vzít ministerským úředníkům rozdělování peněz a přesunout je do zákonem určeného rozpočtového určení daní. Prostředky budou využity efektivněji, ministerstva budou moci zeštíhlit svůj aparát. Stát ušetří a finanční úřady budou mít více času na řešení skutečných problémů této země, tedy daňových úniků, což také přinese do státní pokladny zase více peněz,“ vysvětluje Blažek svůj návrh.
Spokojeni nemohou být nikdy všichni
„Zatím se snažíme odstranit okaté nerovnosti, narovnat tu složitou křivku pro rozdělování financí. Ale s výsledkem vždy bude někdo nespokojen. Buď obce velké, nebo malé, bohaté, nebo chudé, popřípadě ty, které nejsou ani velké, ani malé, ani bohaté, ani chudé,“ připomíná místním samosprávám premiér Mirek Topolánek.
Už dnes je navíc jisté, že kvůli krizi se příjmy obcí proti loňsku citelně propadnou. Jen ze schváleného státního rozpočtu vyplývá, že do obecních pokladen přiteče o 5,7 miliardy korun méně než v roce 2008. Realita ale bude nejspíš ještě krutější. „Podle nových propočtů ministerstva financí se dá totiž čekat, že pokud ekonomika poklesne o dvě procenta, přijdou města a obce dokonce o 18,8 miliardy korun,“ varuje Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování. Ministerstvo přitom městům radí: Řiďte se raději touto pesimistickou variantou, ať vás propad příjmů nepříjemně nepřekvapí. K dalším radám patří opatrné využívání přebytků z minulých let a odsunutí zbytných investic.
Města letos přijdou o miliardy korun
Odhady obcí samých nejsou tak pesimistické, na utažení opasků se přesto připravují. „Podle současných odhadů přijdou obce a města v celé republice o devět až téměř třináct miliard korun, které k nim proudí z rozpočtového dělení daní. Proto je vyzýváme k desetiprocentním úsporám,“ počítá místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Na příjmech do obecních pokladen se výrazně projeví i připravované odpuštění daňových záloh osobám samostatně výdělečně činným. „Nejvíce zranitelné jsou malé obce. Snad jim pomůže letošní dobrá zima a turistika vůbec. I když tu již krize zasáhla také,“ uvedl Jech při nedávném setkání se starosty Libereckého kraje.
NÁVRH KRITÉRIÍ NA ROZDĚLOVÁNÍ DANÍ
• počet obyvatel upravený poměrným koeficientem
v závislosti na velikostní kategorii obce – váha 46,62 %
• prostý počet obyvatel – váha 43,06 %
• počet žáků v obecních školách a školkách
– váha 9,32 %
• rozloha katastrálního území obce – váha 1,00 %
Pramen: Sdružení místních samospráv
„Není to zrovna příznivá zpráva. Desetiprocentní propad příjmů u nás znamená zhruba devět milionů korun. My jsme při sestavování rozpočtu byli celkem opatrní. Některá města ale počítala letos dokonce s růstem příjmů proti roku 2008, tam je budou čekat tvrdé škrty,“ uvedl semilský místostarosta Vladimír Šimek.
Podobné propady čeká i sousední Ústecký kraj. „Měli jsme kolegium primátorů, odhady dopadu na rozpočty se pohybovaly mezi šesti až dvaceti miliardami,“ nastínil teplický primátor Jaroslav Kubera s tím, že částka se ovšem týká jen statutárních měst. Řada měst spoléhá na rezervy, které si vytvořila v minulých letech. I tak se zatím pozastavují některé investice, třeba stavby parkovišť. Města nejdříve musejí zabezpečit ze sdílených daní primárně nutné výdaje – opravy silnic, chodníků, vytápění veřejných budov a podobně.
Kromě šetření se objevují i jiná řešení na překonání krize. Příkladem mohou být třeba Teplice, které mají v rezervách peníze v rozsahu celoročního rozpočtu. „Jdeme jinou cestou. Nemusíme škrtat žádné plánované akce, prostě o rozdíl mezi plánovanými příjmy a skutečností snížíme onu rezervu. Naopak uvažujeme o dalším zvýhodnění podnikatelů, chceme zrušit lázeňský poplatek a poplatek z ubytovací kapacity, aby se k nám turisté hrnuli,“ pro
hlásil v místním tisku Kubera.
Poplatky za psy kasy nenaplní
Primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal ale připomíná, že příjmy, které město může ovlivnit svým rozhodnutím, jsou spíš doplňkové. „Jsou to například poplatky za psy. Je to daň z nemovitosti, která činí šest procent celé příjmové stránky. Potom jsou to správní poplatky, tedy poplatky za vyřízení pasů, řidičských průkazů, občanských průkazů – to je zhruba tříprocentní přínos do pokladny. A v podstatě to je vše,“ vypočítává primátor.
Daň z nemovitosti by navíc neměla primárně sloužit jako regulátor chybějících obecních příjmů, myslí si starosta obce Babylon na Plzeňsku Miroslav Pazdera. „Má dát obci prostor, aby mohla aktivním způsobem ovlivňovat svůj vývoj, dát příležitost ovlivňovat rozvojová území z hlediska územního plánu či povahy nemovitosti,“ je přesvědčen Pazdera.
Jednorázově si může město pomoci i prodejem obecního majetku. To je ovšem nárazový příjem, na který se nelze spoléhat. Některým městům navíc k privatizaci už nezbylo téměř nic. Další možností jsou národní i evropské dotace. Zde jsou menší obce ve faktické nevýhodě. Podle statistik ministerstva financí se malé obce dostávají k dotacím velmi obtížně. Podle zástupců samospráv je na vině zejména nízká schopnost zpracovat vlastními silami vyhlášené projekty.
Problémy s financováním přišly pro řadu obcí v nejméně vhodnou chvíli. Do tří let mají totiž splnit požadavek Evropské unie na vybudování kanalizace v obcích do dvou tisíc obyvatel. „V této době by snad bylo lepší tenhle proces odložit,“ myslí si starosta Dlouhé Třebové na Pardubicku Jaroslav Kašpar. Hejtman Radko Martinek ale „své“ starosty v regionu i ve zbytku republiky musí zklamat. „Žádné výjimky dosud nebyly vyjednány a v případě nedodržení závazku mohou být uplatněny sankce proti jednotlivým obcím,“ připomíná.
Financování obcí prochází neustálým vývojem. Minulá změna rozdělování daní platí sotva víc než rok. Odstranila největší problémy při stanovování koeficientů podle velikosti sídel. Města na „hranici“ počtu obyvatel pro vyšší příděl daní se tak často snažila nalákat do své působnosti sousedící menší obce. To už podle starostů skončilo. „Město Jihlava již nenakupuje občany. Ta ostrá, předělová hranice, kde se výrazně lišil příspěvek na hlavu občana, byla odstraněna. To bylo velmi důležité a dnes už není důvod, aby Jihlava takzvaně nakupovala občany,“ vysvětluje primátor města.
