ŠKOLNÍ JÍDELNYOdpovědí na příval nezdravých pokrmů v podnicích rychlého občerstvení jsou biopotraviny ve školních jídelnách.Není tajemstvím, že děti milují sladkosti a jídelny rychlého občerstvení. A vzhledem k tomu, že tato jídla bývají běžně k dostání ve školách, čelí rozvinuté země problémům s výskytem dětské obezity.
ŠKOLNÍ JÍDELNY Odpovědí na příval nezdravých pokrmů v podnicích rychlého občerstvení jsou biopotraviny ve školních jídelnách.
Není tajemstvím, že děti milují sladkosti a jídelny rychlého občerstvení. A vzhledem k tomu, že tato jídla bývají běžně k dostání ve školách, čelí rozvinuté země problémům s výskytem dětské obezity. Například ve Švédsku se množství školáků s nadváhou odhaduje na 15 až 20 procent a tři až šest procent jich trpí obezitou. V České republice je průměrná váha školních dětí na vzestupu od roku 1992. Podle Institutu klinické a experimentální medicíny trpí nadváhou nebo obezitou asi pětina dětí ve věku od šesti do dvanácti let.
Mají-li se kultivovat stravovací návyky, které děti přivedou ke zdravější výživě, musejí se na tom významně podílet školní jídelny. Podle pražské Společnosti pro výživu, založené v roce 1945, se ve školních jídelnách stravují tři čtvrtiny českých školáků. Nevyhovující situace v těchto zařízeních přiměla toto sdružení zaslat letos v květnu ministryni školství Daně Kuchtové otevřený dopis, upozorňující na některé nedostatky nového zákona o školství.
Společnost pro výživu mimo jiné důrazně upozornila na skutečnost, že ministerstvo nevěnuje dostatečnou pozornost školnímu stravování jakožto nástroji výchovy ke zdravým stravovacím návykům. První projekty zaměřené na tuto problematiku se rozjíždějí jen pomalu. Za situace, kdy se prodej bioproduktů v maloobchodních řetězcích v Česku stává běžnou věcí a obrat na domácím trhu bioproduktů by se do roku 2010 měl ztrojnásobit na 2,7 miliardy korun, byl zahájen pilotní projekt s cílem postupného zavádění bioproduktů do školních jídelen.
Celostátní projekt „Biopotraviny pro školy“ koordinuje EPOS, Spolek poradců v ekologickém zemědělství České republiky. Projekt byl zahájen loni v srpnu v sedmi vybraných školách na v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina a poběží až do února 2008. Úloha školních jídelen při změně stravovacích návyků je podle spolku EPOS zcela zásadní. Až 85 procent rodičů dětí, které se letos na jaře projektu zúčastnily, by uvítalo, kdyby školní jídelny při přípravě pokrmů pro jejich děti používaly biopotraviny. Projektu se účastní převážně mateřské školy nebo některé specializované školy, jako je waldorfská školka v Brně. Podle slov její ředitelky Jany Kytnerové ovoce, zelenina a čaj, které zde děti pravidelně dostávají, jsou výlučně bioprodukty. Kytnerová nicméně přiznává, že vzhledem k vysokým cenám biopotravin jsou možnosti školky omezené. „Přesto je 35 procent rodičů, jejichž děti toto zařízení navštěvují, ochotno zaplatit za biopotraviny o deset procent víc. A čtvrtina rodičů by zaplatila dokonce o 30 procent víc,“ tvrdí Kytnerová.
Podle EPOS je dokonce až 60 procent rodičů připraveno za pokrmy z bioproduktů zaplatit o deset procent víc. Spolek také uvádí, že šest ze sedmi škol v projektu nakupuje bioprodukty, zvláště brambory, zeleninu a nápoje. Ceny obědů tím stouply v průměru o 10 procent. Třebíčská školka Čtyřlístek nabízí dětem standardní jídla, třikrát týdně celozrnný chléb a jednou týdně zeleninový salát, ale podle tamní ředitelky většina dětí salát odmítá. V září všech sedm škol chystá takzvané Bio-dny, kdy se budou podávat jídla připravená výlučně z biopotravin.
