Ponožky v sandálech: faux-pas pro jedny, společenská nutnost pro druhé
Ponožky v sandálech jsou pro jedny nejtěžším estetickým prohřeškem, pro druhé vítězstvím rozumu nad nesmyslnými konvencemi. Zatímco intelektuálové se kvůli nim dokážou i porvat, reklamní stratégové je začali milovat. Každopádně se staly módním tématem letošního léta, o kterém se nejvíce diskutuje. Debaty ožívají již po několik let vždy s příchodem chladnějších letních dní, kdy se ještě většina z nás nehodlá vzdát krátkých kalhot či sukní, ale přitom nechce riskovat studené nohy. Takže mnozí do sandálů prostě po ránu obují nohy nikoliv naboso, ale v ponožkách – bílých, značkových, pruhovaných, s kočičkami, či dokonce s potiskem melounů. Vrstvička látky zahřeje chodidla i kotníky, náchylné k prochlazení, a přitom nechá větrat velkou část lýtka a kolena. Ale pozor, pro některé tato filipika představuje jedno z nejhorších módních faux-pas. Guth Jarkovský by zcela jistě dosvědčil, že stejně jako ke klasickému obleku patří vždy košile s dlouhým rukávem, tak k sandálům nejdou ponožky. V českém prostředí jsou však ponožky v sandálech oblíbené stále stejně jako účes na ještěra čili na fotbalistu (vlasy ostříhané vpředu nakrátko, zato na krku spadající v dlouhých loknách, někdy i nakadeřených). Jenže ten nemá na rozdíl od ponožek opravdu ani špetku praktického odůvodnění. Kontroverzního tématu rychle využili i marketingoví odborníci. České internetové stránky dejtesbohemfuseklim.cz jsou ve skutečnosti reklamní prezentací masti proti plísním. Němci jsou svým vřelým vztahem k řádně vytaženým ponožkám tak proslavení, až si z nich ostatní národy utahují: reklama s obrázkem ponožek v sandálech láká Italy na kurzy němčiny. Američané i obyvatelé Hongkongu považují ponožky v sandálech téměř za synonymum buranství. Možná se z toho poučí Číňané. Vzhledem k tomu, že před olympijskými hrami již vychovávají obyvatele Pekingu k tomu, aby si přestali v horku vyhrnovat trička a chodit na veřejnosti ve spodkách, snad jim zakážou i ponožky v sandálech. Naopak v Japonsku jsou ponožky do jakéhokoliv typu obuvi téměř nutností a společenskou povinností. Letos se nejvíce nosí barevné ťapky s krajkovými okraji a moderní varianty tradičních ponožek tabi s odděleným palcem, které lze dobře použít i do typu sandálů, známých u nás jako „vietnamky“ či „žabky“. Na japonském trhu najdete ponožky všech možných designů, tvarů i barev, včetně zřejmě těch nejmenších na světě, které jsou vlastně jen tunýlkem látky, obepínajícím nárt jako gumička, zachycené za palec. „Dřel mě pásek u nových sandálů. Dívala jsem se po nějakých ponožkách a našla jsem takhle malinké, které ale přesně pokrývají to, co potřebuji! Za pár jsem zaplatila jsem 500 jenů (asi 100 korun),“ vysvětluje studentka z Tokia Ai Ito. Možná právě Japonky inspirovaly dva z nejvlivnějších světových módních tvůrců, Miucciu Pradu a Marka Jacobse, kteří letos poprvé své modelky a modely vybavili do luxusních sandálů také pořádnými vlněnými ponožkami. Marc Jacobs vzkřísil klasické hrubě pletené ponožky s náznakem norského vzoru v ozdobné portě, jejich šedá barva krásně kontrastuje s oranžovým semišem sandálků. Odbornice na současný design Klára Mixová dodává, že právě takto výrazná barevná kombinace ponožek s kvalitní obuví a celkovým nositelovým přístupem k módě může fenomén ponožek v sandálech posunout někam dál. „Právě tím, jak je to příšerné, to může být designově snesitelné – prostě omšelé retro osmdesátých let,“ říká Mixová. Ponožky v sandálech nejčastěji obhajují ti, kterým módní trendy nic neříkají, a řídí se čistě utilitárními důvody. „Mám na nohou takový ekzém, že jsem si raději vzal ponožky, aby se lidem kolem mě nedělalo špatně,“ říká muž, který z pochopitelných důvodů nechce být jmenován. To, že se někomu dělá zle při pohledu právě na tuto kombinaci, si už nepřipouští. „To by musel být nějaký blázen,“ konstatuje. Trendu ponožkářů nahrává i obliba outdoorových aktivit a cestovatelů. Není nic snazšího než si s sebou v letním období k trekovým sandálům přibalit kvalitní ponožky, což často nahradí další pár obuvi. Předejde se tak odřeninám kůže, které se ve vlhkém a teplém počasí hůře hojí. Kombinace je navíc vzdušnější než uzavřené tenisky. Zatímco krátké rukávy do košile v saku jsou zvykem nehygienickým a nepraktickým, protože se špína z rukou přenáší rovnou do saka, nikoliv do manžet košile, která se dá snadněji a častěji vyprat, ponožky v sandálech je nutné naopak uznat jako hygienický zlepšovák. U žen navíc často ponožky stačí ochránit před zrádnými záněty a nachlazeními, které jsou následkem zimy od nohou. Obrana ponožek však stojí na zásadním požadavku: jejich kvalitě. Musejí být z materiálu odpovídajícího roční době a aktivitě, nejlépe vlněné s technologickými vymoženostmi typu Gore-tex, Cool Max, Lycra či nanomateriály. Umělotinové hnědé hrůzy, nošené v koženkových sandálech s ustřiženými kalhotami od obleku a bílou polyesterovou košilí z nikoho bojovníka za větší praktičnost a zdravotní nezávadnost módy neudělají.
