Výdělky vrcholového managementu tuzemských bank se v příštím roce sníží o deset procent
Přijde na top bankéře bída? Bída zřejmě ne, ale i elitní finančníci v České republice se budou muset připravit na nižší výdělky. Důvodem přitom není evropská regulace, která i v Česku sešněrovala platy vysokých bankéřů tak, že už by nemělo být možné dosahovat tučných výdělků bez ohledu na ekonomickou kondici banky. Finanční domy prostě musejí šetřit a poté, co seškrtaly kde co, sáhnou také na platy. Ze studie společnosti Anderson Williger, která se specializuje na vyhledávání vedoucích pracovníků, vyplývá, že příští rok klesnou platy nejvyššího managementu českých bank v průměru o deset procent. Nižší pokles se očekává u pozic pod úrovní představenstva a větší naopak na úrovni představenstva, tvrdí materiál.
Více práce, méně peněz
„Dochází ke zvyšování zodpovědnosti a řízení větších týmů a struktur se stejnými platovými rozmezími. Navíc obsazování top pozic buď interním povýšením, nebo při náboru externích manažerů je doprovázeno jiným, tedy nižším, finančním ohodnocením,“ vysvětlila šéfka společnosti Anderson Willinger Lucie Teisler. „Dochází také k revizi počtu některých manažerských pozic a přesunu rolí,“ dodala. Zjednodušeně řečeno, elitní bankéři budou mít více práce, na kterou dostanou méně lidí. „Zároveň se mění odměňovaní – zvyšují se bonusy, které jsou přímo navázány na výkon,“ připomíná Teisler.
Podobný vývoj mezd vrcholového managementu bank jako v Česku odhaduje studie také pro Slovensko a Maďarsko. Naopak v Polsku očekává růst o dvě až tři procenta a v Rumusku stagnaci. Jen u některých pozic zejména v risku je zde možné čekat nárůst o tři až čtyři procenta. Výrazněji by propad měli pocítit vedoucí bankéři v Bulharsku, neboť zde se velmi silně projeví dopad řecké krize.
Materiál vychází z dat, která společnost Andreas Williger získávala během září až října 2011. Využívá rovněž informace založené jednak na dlouhodobém mapování platů v daném segmentu, tržní analýze a také na projekci pohledu předních HR a top manažerů. „Údaje o předpokládaném vývoji podléhaly recenzi několika předních finančních organizací,“ upřesnila Teisler.
Se závěry prognózy, která českou bankovní elitu zřejmě nepotěší, se shodují také další experti. „I čeští bankéři by se měli připravit na možný pokles příjmů. Závěr letošního roku byl v některých českých bankách ve znamení poměrně razantních škrtů, a to i v personální oblasti,“ konstatoval Libor Stodola, expert na řízení lidských zdrojů ze společnosti PwC Česká republika. Zachování současného platu a benefitů, či dokonce pracovní pozice bude proto v některých bankách považováno za úspěch, tvrdí.
Nemáme signály
Tuzemské banky nechtějí vývoj platů nejvyššího managementu komentovat. Jako jediný z oslovených připustil možný pokles výdělků u vedení bank šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Přijde-li pokles hospodářství, sníží se poptávka po úvěrech. Vzhledem k tomu, že české banky mají dost kapitálu i likvidity, budou si konkurovat cenou, což se negativně projeví na jejich zisku a v důsledku i na odměnách managementu,“ prohlásil Žalman. Banky přitom už nyní bojují s poměrně dramatickými změnami, které jim nařídila Evropské unie. Přestože se čeští finančníci nechovali rizikově a systém odměňování se předělával především kvůli chamtivosti zahraničních bankéřů, kteří si tučné odměny vypláceli i v případě, že jejich banku musel zachraňovat stát, i u nás dostane vedení bank část platu nejdřív za tři roky. Podle některých expertů ale šly finanční domy ve změnách v systému odměňování ještě dál, nad rámec nařízení Evropské unie, které je v mnoha ohledech velmi obecné. A ve stínu evropské regulace se schovávají další škrty. Změny se přitom vztahují už na bonusy za rok 2011, které se vyplácejí letos. „Postup bude pravděpodobně takový, že banky sníží manažerům základní plat, zvýší pohyblivou složku, pokud teda k tomu vůbec sáhnou, a část té pohyblivé složky vyplatí opcí na akcie a podmíní to řadou ukazatelů,“ domnívá se bývalý šéf Škoda Auto a v současnosti majitel poradenské společnosti Industrial Advisors Vratislav Kulhánek, který ještě pro ministra financí Eduarda Janotu dělal audit odměňování vedoucích pracovníků ve státních firmách. „Vzhledem k tomu, že bonusy budou u bankéřů více vázány na výsledky, a tyto výsledky budou pravděpodobně v příštích letech horší, k poklesu opravdu může dojít,“ doplňuje Kulhánek.
(Ne)závislost
Většina oslovených bank v oficiálních vyjádřeních možný pokles výdělků nejvyššího vedení nepřipouští. „Nemáme signály, že by k něčemu takovému mělo dojít,“ uvedla na dotaz, zda očekává pokles v platech vrcholového managementu banky, šéfka centra odbornosti České spořitelny Kateřina Vranovská. „Bude záležet na ekonomické situaci a na tom, jak má každá banka nastavená pravidla,“ dodala.
České banky se chlubí tím, že mají dostatek likvidity, jsou zdravé, nechovaly se rizikově, žádná krize jim tudíž nehrozí a na svých matkách rozhodně závislé nejsou. To je sice pravda, jenže pokud jde o odměňování nejvyššího vedení, s nezávislostí na mateřské společnosti to úplně nesedí. Například Česká spořitelna, jejíž mateřská Erste byla dluhovou krizí velmi zasažena, uvádí, že mezi ukazatele, na jejichž základě jsou vypláceny variabilní složky příjmu vedoucích pracovníků v České republice, řadí mimo jiných parametrů také čistý zisk Erste Group Bank. Česká spořitelna přitom vyplácí členům představenstva variabilní složku, která může dosahovat až sta procent roční základní mzdy, jak píše ve své výroční zprávě.
Přísně tajné
Banky úzkostlivě tají, jak změnily systém odměňování. V souvislosti s evropskou regulací pouze obecně potvrzují, že některým manažerům odložili část odměn, a to o tři až pět let. Které manažerské úrovně se odklad týká – tedy zda pouze představenstva či také nižších vedoucích pracovníků – ovšem nezveřejňují. Důvodem je fakt, že by si finanční domy mohly začít přetahovat jednotlivé vedoucí manažery a lákadlem by mohlo být právě to, že „u nás se na dané manažerské pozici bonusy neodkládají“.
Unijní regulaci v odměňování upravuje na české podmínky vyhláška České národní banky (ČNB) o pravidlech obezřetného podnikání dotčených institucí. Je ale velmi obecná. Lze ji shrnout tak, že minimálně čtyřicet procent pohyblivé složky platu musí banky vyplatit v horizontu tří až pěti let, a to pouze v případě splnění předem stanovených parametrů. Banka dále musí ČNB hlásit, kdo a kolik si přesně z vedení banky vydělal, a zvlášť musí banka oznámit, pokud někomu vyplatí mzdu i s bonusy přesahující jeden milion eur, tedy v přepočtu 25,6 milionu korun.
Méně nebo více?
Některé banky ale opatrně přiznávají, že občas sáhly i po přísnějších pravidlech. „V některých případech jdeme i nad rámec vyhlášky,“ potvrzuje Jindřiška Steiningerová ze sekce Řízení lidských zdrojů v ČSOB. Variabilní složka členů představenstva ČSOB tvoří zhruba třetinu celkové mzdy. Způsob jejího vyplácení se ale u každého manažera řídí jinými pravidly. „U nás máme odklad části variabilní složky mzdy rozložený na tři až pět let v závislosti na tom, o kterého pracovníka se jedná, a jak velký vliv má na rizikový profil banky,“ vysvětluje Steiningerová. „Dosud jsme se zaměřovali především na zisk, produkty, rozvoj zaměstnanců a podporu klientů. Dnes díky nové regulaci zařazujeme i kritéria kapitálové přiměřenosti a likvidity pro širší vrstvu manažerů,“ upřesňuje a přiznává, že platy opravdu mohou jít dolů. „Změnu v odměňování pocítí manažeři především první dva roky. Ve třetím roce, pokud bude banka jako celek plnit své cíle a manažeři splní všechna individuální i riziková zadání, dosáhnou na dnešní hodnotu bonusu. Cílová hodnota může být zhodnocena, ale může zaznamenat i pokles,“ připouští.
Průvan v systému odměňování tuzemských bank, za kterým stojí především evropská regulace, se příliš nelíbí ani České národní bance (ČNB). Zda nakonec dojde k poklesu v odměnách nejvyššího vedení finančních institucí, centrální banka nechce odhadovat, ovšem zároveň to nevylučuje. „Na konečné hodnocení dopadů na celkové příjmy je vlastně brzy. Navíc odměňování je proces dynamický, ne statický. Letos, stejně jako příští rok a další léta budou odměny záviset logicky na tom, jak se bude dařit jednotlivým institucím, jejich částem, jednotlivým manažerům,“ konstatoval viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který označuje systém odměňování nařízený Bruselem za sociální inženýrství. „Prostě jsme implementovali pravidla, která jsme netoužili mít, a bereme je jako realitu. Stejně jako na začátku celé debaty si i dnes myslím, že stát má právo či povinnost ovlivňovat odměňování v institucích, které vlastní nebo kterým poskytuje veřejnou pomoc. Jinak ne,“ konstatoval Hampl.
Jedenáct mega za rok
Manažerům se sice změny příliš nelíbí, oficiálně ale mlčí. „Přijímají to tak, jak to je. Regulace není buď, anebo. Vzhledem k tomu, že v bankovním sektoru platí stejná pravidla, závisí na jejich rozhodnutí, zda chtějí pracovat v tomto sektoru, či ne,“ řekla za ČSOB Steiningerová.
Členové představenstva ČSOB v čele s Pavlem Kavánkem si za rok 2010 rozdělili 73,5 milionu korun a dalších téměř pět milionů korun coby nepeněžité příjmy. Šestičlenné představenstvo České spořitelny si přišlo na necelých 63 milionů korun, z čehož bonusy a naturální příjmy činily 24,9 milionu korun. Nejotevřeněji mluví o výši odměn top managementu Komerční banka, která jako jediná na českém trhu zveřejňuje, kolik si který člen nejvyššího vedení vydělává. Celkem si členové představenstva přišli za rok 2010 k 53 milionům korun a konkrétně šéf banky Henri Bonnet dostal přes jedenáct milionů korun. Stejně jako další šéfové bank ale ani Bonnet nechtěl komentovat, zda očekává, že by se výdělky nejvyššího managementu banky mohly snížit. Konkurenční finanční domy nezveřejňují, kolik který člen vedení vydělává. Například ale vlastník České spořitelny – rakouská Erste – výši platu nejen svého šéfa uvádí. „Především se jedná o informace, které nejsou povinné, a trh je příliš malý, aby tyto informace sloužily k dalšímu pozitivnímu vývoji,“ vysvětluje šéfka společnosti Anderson Willinger Lucie Teisler, proč si myslí, že banky tyto informace v Česku nezveřejňují.
Nejen banky
Kvůli odměnám byla v minulosti nejvíce kritizovaná ČSOB, neboť v předkrizovém roce 2007 si vedení banky vyplatilo mimořádné bonusy za vytažení banky do zisku v letech 2004 až 2006. Celkové příjmy vedení se vyhouply na 322 milionů korun.
Za rok 2009 si vedení tří největších tuzemských bank vyplatilo celkem 209,4 milionu korun, za rok 2010 to bylo o zhruba 15 milionů méně. O něco výraznější pokles by dle společnosti Anderson Willinger měl následovat i v letošním roce, kdy se vyplácejí bonusy za rok 2011. Dramatického propadu, kterým si prošly platy zahraničních kolegů, se ovšem čeští elitní bankéři obávat nemusejí.
Utáhnout opasky si ale budou muset nejen bankéři. Podobná prognóza totiž míří i na pojišťovnictví. „V převážné většině zemí regionu CEE musí i nejvyšší management pojišťoven počítat s tendencí k úsporám na mzdách a omezování zavedených benefitů,“ vysvětlila šéfka společnosti Anderson Willinger Lucie Teisler.
Grafika (opravená v mailu)
Nižší výdělky
Prognóza vývoje platových nákladů nejvyššího managementu v bankovnictví regionu střední a východní Evropy
Česká republika*-10 %
Slovensko*-10 %
Maďarsko*-10 %
Polsko*+3 %
Rumunsko*+4 %
pramen: Anderson Willinger
Graf (sloupcový)
Kolik berou šéfové
Kolik si v daném roce rozdělili na platech a bonusech členové představenstva jednotlivých bank (v mil. Kč)
Banka*2010*2009
ČSOB (7 členů)*78,3*78,1
Česká spořitelna (6 členů)*62,8*82,1
Komerční banka (7 členů)*53*49
pramen: Banky
