Menu Zavřít

Přiškrcený veksl. ČNB i Praha bojují proti nepoctivým směnárnám

13. 2. 2020
Autor: čtk

Centrální banka i radnice začaly tvrdě postihovat neférové praktiky směnáren.

Takhle mě ještě nikdo neokradl. Je to tři roky, co se takto
rozčilovala turistka v pražské Kaprově ulici před směnárnou Chequepoint, která
při směně eurových bankovek klientce vyplatila koruny v mimořádně nevýhodném
kurzu, pouhých patnáct korun za jedno euro.

O pár kroků dále u konkurence mohla dotyčná dostat slušných 24,90 koruny. I Chequepoint tehdy nabízel podobný kurz, jenže až pro směny přesahující sto eur. A to cizinka, která potřebovala vyměnit jen patnáct eur, přehlédla.

Směnárně Chequepoint sebrala Česká národní banka (ČNB) v
roce 2018 po sérii obřích pokut licenci. Dvojí kurzovní lístek, který počítal
nepozorným turistům ten méně výhodný, patří k oblíbeným fintám nepoctivých
směnárníků. Loni začal platit nový zákon o směnárenské činnosti a legislativa
tento trik zakázala.

Jenže u některých směnáren lze ne zcela přehledný ceník
stále najít. Třeba na pražském hlavním nádraží. Při směně 15 eur vám místní
směnárna vyplatí dvacet korun a deset haléřů za jedno euro. Zatímco když si
vyměníte stoeurovou bankovku, kurz poskočí ke čtyřiadvaceti korunám za euro.

Nekompromisní ČNB

Okamžitě poté, co začal platit nový zákon, začala centrální banka obchodníky kontrolovat. Neváhala použít velmi tvrdé tresty. Společnostem Chivas Invest, Pemex Change a Exclusive Change minulý týden a udělila jim tučné pokuty. Chivas Invest, která provozuje směnárny například v pražských ulicích Dlouhá nebo 28. října, dostala pokutu 2,5 milionu korun, Pemex si vysloužil třímilionovou sankci a Exclusive Change musí zaplatit dva miliony korun.

Rozhodnutí centrální banky je první podle nového zákona o
směnárenské činnosti. „Kurzovní lístky neobsahovaly informace o právu zákazníka
odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu, nebyly dostatečně odděleny a
odlišeny od informace o možnosti úpravy kurzů po dohodě se zájemcem o směnu, v
případě směny české koruny neuváděly směnné kurzy, jimiž společnost provádí
přepočet při nabytí cizí měny, před směnnými kurzy, jimiž provádí přepočet při
zcizení cizí měny,“ píše ČNB ve svém pravomocném rozhodnutí týkajícím se firmy
Pemex, která provozuje směnárnu například ve vestibulu metra C na stanici
Florenc.

Od loňského dubna mají klienti směnáren rovněž díky nové
legislativě možnost odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu do tří hodin od
jeho provedení. Díky tomu ubylo stížností, tvrdí regulátor.

„Zatímco v roce 2018 obdržela centrální banka celkem 338 podání veřejnosti, v roce 2019 to bylo 174 podání. V porovnání s rokem 2018 tak došlo k poklesu téměř o padesát procent" říká mluvčí ČNB Denisa Všetíčková. Výrazný pokles počtu podání loni nastal právě po nabytí účinnosti novely zákona o směnárenské činnosti od prvního dubna, upřesňuje mluvčí. V loňském roce centrální banka rozdala pokuty celkem za 3,7 milionu korun.

Historicky šlo o druhé nejvyšší číslo od roku 2016, kdy ČNB
rozdala sankce za 4,014 milionu korun. Letošek je už nyní rekordní. Samotné tři
aktuální pokuty mají souhrnnou výši 7,5 milionu, před nimi centrální banka
stihla udělit ještě jedné směnárně trest 30 tisíc korun. Dosud nejvyšší pokuta
jedné směnárně, a to 1,2 milionu korun, byla udělena Chequepointu. Nyní jej na
první příčce vystřídala společnost Pemex Change.

Aktuálně postižené směnárny Chivas Invest a Exclusive Change
sankcionovala ČNB už loni, obě dostaly pokutu půl milionu korun. Jejich hlavním
prohřeškem byl dvojí kurzovní lístek.

Kromě dvojího ceníku směnárny využívaly i další fígle.
Někteří obchodníci si účtovali poplatek i třicet procent ze směňované částky.
Jiné směnárny porušovaly zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, když
byly ochotné směnit částku vyšší, než je hodnota tisíc eur. Hotovostní
transakce nad tuto hranici zákon zakazuje.

Nová právní úprava ale nijak nereguluje samotný kurz.
Směnárny tak stále mohou nakupovat euro za sedmnáct korun. A pokud to jasně
uvedou ve svém kurzovním lístku, smějí legálně podnikat.

Přestože se nejvíc prohřešků týká turisticky exponovaných
míst hlavního města, Brno nezůstává pozadu. Už loni centrální banka po sérii
pokut odebrala povolení ke směnárenské činnosti brněnské firmě Kirkuk Company,
která ve městě provozovala šest míst.

Kirkuk prý dlouhodobě porušoval nejen zákon o směnárenské
činnosti a devizový zákon, po této firmě s vyhlášenou směnárnou v brněnském
obchodním centru Galerie Vaňkovka šel i Finanční a analytický útvar
ministerstva financí kvůli podezření z porušování zákona o legalizaci výnosu z
trestné činnosti.

Probuzení na radnici

Proti nepoctivcům začalo výrazněji bojovat i hlavní město. Loni Praha vypověděla smlouvy o nájmu všem směnárnám, které provozovaly svou činnost v městských objektech. Magistrát si nechtěl dělat ostudu u zahraničních turistů. Celkem takto vedení Prahy nechalo zavřít jedenáct směnáren. „Nebráním se tomu, aby i v městských objektech byla směnárna. Problém je v tom, že spousta z nich byla nepoctivá," uvádí k tomu tehdy radní pro majetek Jan Chabr.


Druhý nejvyšší zisk v historii. ČNB loni skončila v plusu 58,1 miliardy korun

Česká národní banka

Minulé vedení Prahy se přitom směnárnami nezabývalo téměř
vůbec s tím, že mu nepřísluší řešit oblast, na kterou má dohlížet ČNB. Už v té
době přibývaly reportáže o tom, co provádějí některé pražské směnárny. Na
mapách Google se přitom už před lety u některých směnáren začala objevovat
důrazná varování od samotných turistů.

Městská organizace Prague City Tourism (PCT) dokonce nechala
loni vytvořit nový leták s názvem Praha: Money FAQs, v němž popisuje, kde si
může turista vyměnit peníze, na co si dát pozor a co dělat, když dostane špatný
kurz. „Stížností evidujeme stále stejně, nedá se říci, že by jich nějak výrazně
ubylo," říká mluvčí PCT Barbora Hrubá.

Zlaté časy směnáren jsou zjevně definitivně pryč. Z údajů
Asociace směnáren ČR vyplývá, že zatímco před několik lety měnily směnárny v
průměru tři sta eur ročně na osobu, v současné době tato suma klesá k padesáti
eurům. „Lidé platí mnohem víc než v minulosti platebními kartami, v taxíku i
restauracích, takže nepotřebují tolik hotovosti," vysvětluje situaci šéf
asociace Václav Vlasák.

Asociace byla proti přijetí nového zákona, zejména jí vadila možnost stornovat uzavřenou transakci. Taky nechodím vracet zboží, když zjistím, že ho mají někde levnější, namítala tehdy asociace. Předloni si nechala udělat průzkum, ze kterého plyne, že směnárníci v Praze mají provizi 20 až 40 procent, což je prý podobné jako v Madridu, Paříži nebo Římě. V současné době funguje na českém trhu 2077 směnárenských provozoven. Za poslední dva roky jich ubylo zhruba devět stovek.

FIN25

  • Našli jste v článku chybu?