Audi TT, to byl fenomenální úspěch po všech stránkách. Malé stylové kupátko s technikou velkosériového modelu nižší střední třídy se nikdy nestalo volbou sportovně založených řidičů, ale o to více zákazníků – či aspoň obdivovatelů – si našlo mezi styludbalými úspěšnými lidmi okolo třicítky. Pozoruhodný tedy není samotný fakt, že se někdo rozhodl úspěšný recept napodobit, ale že to trvalo tak dlouho. A ještě zajímavější je, že tím, kdo se do toho pustil, je zrovna Peugeot.
Na prahu nové éry?
Francouzská značka nemá za sebou nejskvělejší období. Peugeoty posledních dvaceti let lze bez velkého přehánění shrnout jako všední, konstrukčně i dílensky nepříliš propracovaná auta, která lovila zákazníky zejména na prvoplánově líbivý design a nízkou cenu. Naštěstí si v Peugeotu někdo včas vzpomněl na tu pohádku, v níž zdánlivě nejschůdnější cesta vedla vždycky do záhuby, a odhodlal se odbočit náročnějším směrem. Už z modelů jako 308 nebo 5008 je znát snaha a poctivost, ale kupé RCZ je nejzdařilejším vozem firmy za hodně dlouhou dobu.
Klasik správně poznamenal, že „krása tkví v oku pozorovatele“, nicméně u stylového kupé má design přece jen jistý objektivní význam. Už z toho důvodu, že vzhled bývá pro koupi takového auta rozhodujícím kritériem. A RCZ je na svádění zákazníků skvěle vybaven, od proporcí se širokým pontonem, na němž sedí prosklená kabina jako kokpit na stíhačce z padesátých let, po skvělé detaily typu chromovaných střešních oblouků nebo vysouvacího zadního spoileru.
Snad nejlepší je ale dvojitě vyboulená střecha po vzoru starých závodních vozů. Pravda, na rozdíl od nich není Peugeot RCZ uvnitř nijak stísněný a asi ho většinou nebudete řídit s přilbou na hlavě, takže jde o prvek dosti samoúčelný, to mu ovšem neubírá na působivosti. A radost z pohledu na RCZ nezmizí ani po otevření dveří.
Nejde „jen“ o volbu materiálů, které jsou mimochodem velmi efektní. Kůží potažená palubní deska se jen tak nevidí a plastové dekorační lišty působí přinejmenším stejně hodnověrně jako v autech, která se vyrábějí na severovýchod od Francie. Interiér RCZ je ovšem poctivý i v detailech, jež Peugeot ještě nedávno s oblibou opomíjel: páčky pod volantem se neviklají, otočné ovládací prvky na středové konzole mají přiměřeně precizní aretaci a volant nabízí dostatečný rozsah podélného seřízení.
Sporťák na podvozku MPV
Jistěže není všechno dokonalé. RCZ stojí na „platformě 2“, kterou kromě něj používají i zmíněné modely 308 a 5008, ale třeba i Citroen C4 a další auta skupiny PSA Peugeot Citroën, což se projevuje mimo jiné tím, že palubní deska je od vás daleko a má sklon jako v autě kategorie MPV. A také to znamená, že RCZ je osazen relativně jednoduchým podvozkem s vlečenou zadní nápravou, kdežto „lepší“ auta v segmentu nižší střední třídy používají vzadu náročnější víceprvkové zavěšení. I víceprvkovou nápravu jde ale naladit špatně, stejně jako může konstrukčně jednodušší zavěšení překvapit dobrou funkčností, pokud si vývojáři dají práci s nastavením. A to si u Peugeotu dali.
RCZ na silnici předvádí správnou kombinaci agility a poddajnosti, aby vtáhl svého řidiče do akce. Člověk by si jenom přál, aby řízení bylo komunikativnější a neškubalo tolik za ruce v podélných nerovnostech. Téměř to vypadá, jako by si Peugeot vypůjčil od Mini Coopera spolu s motorem i jeho pověstnou nervozitu ve vyjetých kolejích. Počkat – motor půjčený od mini? Přesně tak. V rámci spolupráce mezi skupinami PSA a BMW dostal RCZ fantastickou přeplňovanou šestnáctistovku z Mini Cooper S. Je to báječný motor, který nadchne ostrými reakcemi, velkorysým točivým momentem a přesně tou správnou dávkou zdravé nespoutanosti, které se z nedostatku vhodnějších slov většinou říká „charakter“.
Renesance pokračuje
Ne že by na RCZ nebylo co kritizovat. Třeba převody nejsou poskládané zcela šťastně a kvalita jízdy na silnicích s řekněme typicky českým povrchem vám rychle připomene, že zadní kola jsou lacině spojena torzní příčkou. Neměli bychom zapomínat ani na praktickou stránku věci. To, co se nachází v zadní části karoserie, nelze nazvat sedadly ani při nejlepší vůli (přestože se to dá sklopit a zvětšit tím prostor pro golfové hole z 384 na 760 litrů). A paty čelních sloupků jsou tak masivní, že se za nimi snadno schovají nejen chodci na přechodu či auta na vedlejší silnici, ale i některá menší města.
S tím vším se ale dá žít. RCZ není rodinné auto, které musí zapadnout do vašeho života hladce jako domácí spotřebič. Malé kupé tohoto ražení si koupíte kvůli fascinujícímu vzhledu a podmanivému zážitku z jízdy – a od RCZ dostanete v uspokojivé míře obojí. Je to jedno z nejzajímavějších aut, jaká jsou za tři čtvrtě milionu k mání, ale hlavně obrovský příslib pro všechny, kdo ani po dekádě bídy nepřestali věřit v renesanci Peugeotu. Inspirace u Audi této francouzské značce očividně velmi prospěla.
Value for money 8/10
Radost z jízdy: 32/40
Komfort: 19/30
Praktičnost: 12/20
Charisma: 9/10
Celkem: 72/100
Peugeot RCZ 1,6 THP 200 k
Motor: přeplňovaný čtyřválec 1,6 l,
Výkon: 147 kW, 255 Nm
Zrychlení 0–100 km/h: 7,5 s
Nejvyšší rychlost: 235 km/h
Spotřeba 6,9, l/100 km
Cena: 740 000 Kč
