Přísnost musí být

Pojišťovna EGAP bankám několikrát zkrátila pojistné plnění za nesplácený exportní úvěr. Nyní budou muset na dlužníky více dohlížet

Exportní úvěry s podporou státu budou pod větším dohledem. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která pojišťuje rizikovější půjčky na vývoz českého zboží do zahraničí, totiž připravuje změnu všeobecných pojistných podmínek. A rozhodně se nejedná o formalitu, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Předpokládáme, že nové znění všeobecných pojistných podmínek vejde v platnost v druhé polovině letošního roku a jeho efektem bude, že pomůže snížit počet případů, kdy musíme přistoupit ke krácení výplat pojistného plnění,“ uvedl šéf EGAP Karel Pleva. Ve kterých případech EGAP nevyplatila pojistné plnění za nesplacený úvěr, pojišťovna nesděluje. „Je to v zásadě řídký postih, uplatňovaný pouze na základě zjevného a prokazatelného porušení podmínek pojištění, jako je například nezřízení požadovaného zajištění či nesledování účelovosti čerpaných prostředků,“ doplnil Pleva s tím, že všechny navrhované podmínky s EGAP s bankami průběžně konzultuje.

Dražší úvěry

Banky budou muset více sledovat účelovost čerpání úvěrů anebo přísněji a častěji monitorovat hospodaření dlužníka, kterému poskytly úvěr s pojištěním u státní EGAP.

Oslovené finanční domy se k novým pojistným podmínkám nechtějí vyjadřovat s tím, že zatím nemají k dispozici jejich konečnou podobu. Komentovat nechtějí ani krácení pojistného plnění. Jde totiž o velmi citlivou věc a pravdou je, že EGAP tento postup musí používat opravdu jen velmi výjimečně. V případě častějšího krácení pojistného plnění by mohl následky pocítit celý trh.
Z pravidel obezřetného podnikání bank totiž vyplývá, že riziková váha úvěru s pojištěním od EGAP je nižší, než pokud by stejný úvěr pojištění neměl. Jinými slovy: úvěr pojištěný u EGAP vykazuje mnohem nižší nároky na kapitál, který banka musí držet k dané pohledávce coby rezervu než úvěr bez pojištění. „V důsledku tohoto pojištění dochází k přenesení rizika nesplacení pohledávky na stát, neboť za závazky EGAP ručí stát. Proto se v těchto případech uplatňuje nulová riziková váha,“ upřesnil Tomáš Zimmermann z tiskového oddělení České národní banky. „Z uvedených důvodů je pro úvěrové instituce výhodné využívat pojištění EGAP, neboť požadavky na kapitálovou přiměřenost jsou minimální,“ dodal. Pokud by tedy ze strany EGAP docházelo ke krácení pojistného častěji, byť se jedná o teoretickou možnost, mohl by na banky vzniknout tlak, aby se riziková váha těchto pohledávek zvýšila. To by ve finále mohlo vést ke zdražení exportních úvěrů s podporou státu.

(Ne)zodpovědné banky

Pleva odmítá, že by se některé banky chovaly nezodpovědně a dlužníka s pojištěním u EGAP dostatečně nehlídaly, neboť jeho úvěr považovaly za bezrizikový. Šlo spíš o nedostatečně detailní formulaci pojistných podmínek, vysvětluje Pleva. „Nyní mnohem častěji než dříve řešíme opravdu rozsáhlé a složité vývozní případy s novými nároky a potřebami a ukazuje se, že je nezbytné doplnit pojistné podmínky o některá ustanovení, která v nich dosud chyběla, případně jasněji formulovat stávající ustanovení, aby jejich výklad byl naprosto jednoznačný,“ říká.
Pojišťovna rovněž začne od finančních domů vyžadovat stanovisko nezávislé právní kanceláře k tomu, že „smlouva o vývozu a smlouva o úvěru byly řádně uzavřeny a jsou účelově shodné“. Anebo bude nově definováno, jak a které finanční ukazatele popisující ekonomickou kondici dlužníka je nezbytné sledovat. Na vše se přišlo až díky krizi, která dotlačila řadu dlužníků do platební neschopnosti. Banky tudíž musely řešit nesplácené pohledávky mnohem častěji než v minulosti a oblast exportních úvěrů s podporou státu nezůstala stranou. Na dotaz, jestli jim už někdy EGAP zkrátila pojistné plnění, reagovala tisková oddělení bank slovy: „Nás se to netýká,“ nebo: „Nás necitujte.“ Podobnou odpověď poslala dokonce i Česká exportní banka (ČEB), která patří státu a která financuje rizikovější exportní projekty. „V minulosti se nestalo, že by nám EGAP krátila pojistné plnění za nesplácený úvěr,“ uvedl šéf ČEB Tomáš Uvíra.
Stejně jako EGAP bude i exportní banka měnit podmínky k financování českého exportu. „Chceme zpřesnit a zjednodušit úvěrový proces, sjednotit a zpřehlednit způsob zpracování žádostí a obecně stanovit jasnější pravidla,“ připomenul Uvíra.

Nároky rostou

EGAP pojistila v roce 2010 obchody za 67 miliard korun. Loni to bylo o něco méně, podle předběžných odhadů šlo o 52,9 miliardy. Zhruba dvě třetiny celkového objemu pojištěných úvěrů jsou půjčky, které poskytla Česká exportní banka. Podle posledních čísel EGAP činil objem pojistného plnění vyplaceného jenom za špatné úvěry ČEB necelých 600 milionů korun. Exportní banka evidovala ke konci roku 2011 úvěry déle než devadesát dní po splatnosti v celkovém objemu 8,3 miliardy korun, což odpovídá podílu 12,4 procenta. To je přitom vysoko nad průměrem trhu. Uvíra ovšem upozorňuje, že číslo je třeba relativizovat, neboť ČEB se primárně zaměřuje na rizikovější projekty a na transakce, které privátní bankovní sektor odmítá financovat. Nová pojistná pravidla bude muset v každém případě dodržovat i státní exportní banka. „Zpřesnění všeobecných pojistných podmínek ze strany EGAP vítáme,“ konstatoval Uvíra. Pojistná angažovanost EGAP narostla ze 70 miliard v roce 2006 na 180 miliard, kterých dosahuje v současné době. Čeští exportéři podle Plevy se svými výrobky stále více pronikají do středoasijských a severoafrických zemí a častěji než dříve se stávají dodavateli velkých investičních celků. „Roste složitost jednotlivých obchodních případů, a tím i nároky na financující banku a EGAP,“ upozorňuje šéf EGAP.