Menu Zavřít

Přispějte nám

22. 10. 2018
Autor: Euro.cz

Chybí nám sedm miliard na vrtulníky a obrněnce, spočítala obrana po pěti letech s ANO

„To je takovej brouk. To je takovej chrobák, který si před sebou válí tu kuličku.“ Věta z legendární veselohry Marečku, podejte mi pero, kdy Hora chybně vysvětluje svému kolegovi Kroupoví, co asi znamená slovo hrdobec, teď velmi dobře pasuje na ministerstvo obrany.

Resort si také od roku 2014 před sebou tlačí kuličku nákupů a modernizačních projektů. Ta se ovšem nezmenšuje. Právě naopak. Neustále nabývá na velikosti.

A teď už je tak těžká, že ji ministerstvo samo nezvládne. „Řešíme, jak rozjet všechny strategické projekty, a přitom nezastavit život vresortu,“ shrnul to Pavel Beran, náměstek ministra obrany, před začátkem zářijových ostravských Dnů NATO. „V letech 2020 a 2021 nám chybí sedm miliard korun,“ upřesnil.

A co to konkrétně znamená? Ohroženy jsou dva nejdůležitější tendry současnosti a plány na opravy stárnoucích budov.

„Bude nutné upravit tempo financování nákupu nových bojových vozidel pěchoty a vrtulníků a omezit investice do nemovité infastruktury,“ potvrzuje Beran.

Což jinými slovy znamená další zpoždění strategických kontraktů.

Všichni proti Koštovalovi

Příčinu kritické situace není těžké vystopovat. Leží především ve čtyřletém období od ledna 2014 do prosince 2018, kdy resort hibernoval pod rozvláčným Martinem Stropnickým (ANO). Řada naplánovaných strategických nákupů se oddálila nebo rovnou zastavila, což se nyní úředníkům vrací jako nabroušený bumerang. Například Jana Černochová (ODS), šéfka sněmovního výboru pro obranu, mluví v té souvislosti rovnou o neschopnosti nakupovat podle plánu.

Hodně kontraktů začalo spěchat, jenže vyřešit všechny ve stejný moment prostě nepůjde. „Na řadu velkých projektů není vprvních letech dost prostředků,“krčí Pavel Beran rameny.

A Černochová doplňuje: „Odložené nákupy se začínají kumulovat a rozpočet neroste tak rychle, aby to dokázal pokrýt.“

Mezi řádky je možné v těchto počtech cítit jasnou kritiku přešlapování vyzbrojovací sekce pod vedením dalšího náměstka Daniela Koštovala. Ostatně v Ostravě jej veřejně a nepřímo vyplísnil i další jeho resortní kolega Jakub Landovský (ČSSD). „Přezbrojení sedmé mechanizované brigády (nákup 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun - pozn. red.) bude největším tendrem v České republice, ale je třeba v něm šlápnout na plyn a zrychlit,“ říká.

Sám Koštoval však zádrhel ve své sekci nevidí. Co se týče vrtulníků, tam se prý první peníze na pořízení objevily podle harmonogramu až letos na jaře, proto uzavírat obchod dřív ani nešlo. Jen pro připomenutí - původní nepřehledná selekce, na jejímž konci zůstala americká a italská nabídka, ale nikdo neměl odvahu ji loni na podzim rozetnout, skončila letos na jaře po zásahu ministryně Karly Šlechtové. Teď vojsko chtě nechtě připravilo nové zadání, čímž se vrací o tři roky zpět.

Obrana bude prosit

Situaci komplikuje i fakt, že obranný rozpočet neroste tak rychle, jak se vládnoucí strany domluvily v roce 2014. „Hnutí ANO a ČSSD oddálily slib předchozí vlády, že v roce 2020 bude Česko vydávat 1,4 procenta HDP na obranu“ připomíná Jana Černochová.

I proto připravuje ministerstvo pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) pokus, jak chybějících sedm miliard získat.

Na začátku příštího roku chce vyvolat jednání s resortem financí. Cíl je jediný.

Navýšit slíbený rozpočet pro roky 2020 a 2021 o sedm miliard korun. Jenže obrana nebude s takovým žadoněním rozhodně sama. Přidat budou chtít i další ministerstva, takže je velmi pravděpodobné, že všechny potřebné peníze Metnar nedostane.

„Případné návrhy na úpravu stanovených výdajů v uvedených letech budou předmĚtem jednání vprůbĚhu příštího roku“ nechce Zdeněk Vojtěch, mluvčí ministerstva financí, předjímat výsledky rozhovorů.

návrat o deset let zpátky

Do reality, v níž se nyní obrana ocitla pod vedením hnutí Andreje Babiše, se už jednou dostala. Bylo to v roce 2009 za ministrování Martina Bartáka (ODS). Tehdy kabinet Jana Fischera v rámci úsporných opatření během globální ekonomické recese rozhodl, že armádu oproti plánu obere o deset miliard korun. Vojsko tak narychlo propustilo 1350 vojáků, ministerstvo stejný počet civilních zaměstnanců. Resortní rozpočet se ale snižoval dál, mezi léty 2009 a 2014 spadl z 51 miliard na 39 miliard. Musela proběhnout řada dalších bolestivých opatření, velmi vážně se diskutovalo třeba o zrušení tankového vojska nebo protiletadlových raket.

Největší nepokoje však propukly poté, co stát v roce 2010 zdanil měsíční rentu všem veteránům a vysloužilcům. Bývalí vojáci protestovali, psali petice a podávali žaloby. K narovnání došlo po dlouhých sporech loni.

I když je nyní resort v podobných kleštích jako před osmi devíti lety, obě období se srovnávat nedají. Zatímco tehdy se do špatné situace dostal nezaviněně, teď se potápí vlastní vinou a nerozhodností. •

SLOŽENÍ OBRANNÉHO ROZPOČTU (v mld. Kč)

Rok 2018 2019 2020 2021

Mandatorní výdaje 28,54 33,77 34,56 35,37

Investice 12,85 14,00 20,33 27,10

Běžné výdaje 17,50 18,97 21,39 22,86

ZDROJ: MINISTERSTVO OBRANY ČR

Graf

Jak se bude vyvíjet obranný rozpočet (v mld. Kč)

ZDROJ: MINISTERSTVO OBRANY ČR

FIN25

O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?