Podrobný přehled aktuálního stavu v roce 2005
1. Příspěvky na nová pracovní místa
Mezi významné příspěvky, které letos úřady práce poskytují podnikatelům, patří příspěvky při zřízení nových pracovních míst („společensky účelná pracovní místa“).
Zřízením volného pracovního místa se nerozumí jen nové místo přímo u podnikatele a na jeho pracovišti. Považuje se za něj totiž i pracovní místo, které zřídil samotný uchazeč o zaměstnání po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Tato možnost přichází v úvahu tehdy, jestliže uchazeč o zaměstnání, který je veden na úřadu práce jako nezaměstnaný, začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Příspěvek mohou dostat podnikatelé nejen v případě, kdy vytvoří nové pracovní místo, ale i tehdy, vyhradí-li místo pro určitý okruh uchazečů o zaměstnání (například pro absolventy). Na těchto místech by mohli být uchazeči o zaměstnání obměňováni.
1.1. Výše příspěvku
Maximální výše příspěvku je závislá na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst. Posuzuje se míra nezaměstnanosti v daném okrese za kalendářní měsíc, předcházející dni podání žádosti o příspěvek.
Výše příspěvku zaměstnavateli na jedno společensky účelné pracovní místo se řídí těmito pravidly.
1) Pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice (tj. v současnosti do 9,8 %), tedy pokud je lepší (nižší) než celostátní průměr, může příspěvek činit
– maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Tato mzda je ve výši 17 418 korun (viz Sdělení MPSV publikované ve Sbírce zákonů č. 624/2004 Sb.) Je to částka 69 672 korun na jedno nové pracovní místo, která platí pro celý rok 2005.
– maximálně šestinásobek průměrné mzdy v případě zřízení nebo vyhrazení více než 10 pracovních míst. V současnosti tedy 104 508 korun na jedno nové pracovní místo.
2) Jestliže míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v celé České republice nebo ji přesahuje (tj. v současnosti 9,8 % nebo více), tedy pokud je horší (vyšší) než celostátní průměr, může příspěvek činit
– maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, tedy 104 508 korun,
– maximálně osminásobek průměrné mzdy, pokud je zřízeno nebo vyhrazeno více než 10 pracovních míst, tedy 139 344 korun.
1. 2. Forma příspěvku
Příspěvek na vytvořené pracovní místo se může poskytnout jako
– návratný příspěvek,
– příspěv
ek na úhradu úroků z úvěrů,
– nebo jiný účelově určený příspěvek.
Jestliže zaměstnavatel vyhradil nové pracovní místo pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, může mu být poskytnuta plná nebo částečná úhrada vyplacených mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
1. 3. Podmínky pro poskytnutí příspěvku
O poskytnutí příspěvku na vytvoření společensky účelného pracovního místa uzavírá úřad práce se zaměstnavateli (či s jinými právnickými a fyzickými osobami) písemnou dohodu.
Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat:
– identifikační údaje účastníků dohody,
– účel poskytnutí příspěvku,
– podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
– výši a termín poskytnutí příspěvku,
– způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
– podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
– závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel,
– lhůtu a podmínky vrácení příspěvku.
V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
Neplní-li příjemce příspěvku sjednané podmínky, je úřad práce POVINEN dohodu vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.
2. Podpora regionů s vysokou nezaměstnaností
V červnu loňského roku přijala vláda Program tvorby nových pracovních míst v regionech s vysokou nezaměstnaností (usnesení vlády č. 566/2004). Je vyhlášen na období 2004-2006.
Program umožňuje, aby příjemce (podnikatel) dostal finanční podporu. Dostat ji mohou podnikatelé, kteří působí v okrese, ve kterém je průměrná míra neza-městnanosti podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí vyšší než 14 %. Podpora je přidělena na základě dohody, kterou uzavře příjemce (podnikatel) s úřadem práce.
Program se však nevztahuje na některá odvětví, jako například ocelářský a uhelný průmysl, zemědělství, dopravu či průmysl syntetických vláken. Nevztahuje se ani na podporu záchrany podniků před bankrotem a podobně. V těchto odvětvích se uplatní poskytování příspěvků podle zákona o zaměstnanosti a podle nařízení vlády v rámci investičních pobídek.
2.1. Podmínky pro poskytnutí příspěvku
Na základě výše uvedeného usnesení vlády je pro poskytování podpory nutné splnit současně následující podmínky:
– podnikatel musí vytvořit projekt na zavedení nové výroby nebo poskytování specifických služeb či na rozšíření dosavadní výroby,
– žadatelem o podporu musí být právnická nebo fyzická osoba z České republiky nebo i ze zahraničí, která má v úmyslu na území Česka projekt realizovat,
– právnická osoba musí být nejméně z 90 % ve vlastnictví žadatele o podporu nebo dceřinou společností ve 100 % vlastnictví žadatele,
– podnikatel ( žadatel) vytvoří nová pracovní místa a obsadí je dosud nezaměstnanými zaměstnanci s trvalý pobytem na území České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou,
– podnikatel vytvoří nebo obsadí nová pracovní místa nejméně pro 10 zaměstnanců.
Další podmínky jsou velmi specifické a týkají se investic. Příjemce podpory musí provést investici do oborů zpracovatelského průmyslu v celkové výši alespoň 10 milionů korun a z vlastního kapitálu financovat nejméně 5 milionů korun.
2. 2. Výše podpory
Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst činí 200 tisíc korun na jedno nově vytvořené pracovní místo. Na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců se poskytuje ve výši 35 % souhrnných nákladů, nejvýše však do částky 30 tisíc korun na jedno nově vytvořené pracovní místo.
Příjemcem podpory je ve většině případů podnikatelský subjekt. S ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s úřadem práce, musí uzavřít písemnou dohodu. V ní se sjednají práva a povinnosti smluvních stran pro poskytování podpory.
Dohoda musí obsahovat zejména
– minimální počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena,
– druhy nákladů, na jejichž úhradu lze podporu použít,
– výši a harmonogram poskytnutí a čerpání podpory,
– závazek zaměstnavatele k vrácení podpory při nesplnění podmínek.
3. Příspěvky na veřejně prospěšné práce
Mezi nejvýznamnější nástroje takzvané aktivní politiky zaměstnanosti řadí ministerstvo práce a sociálních věcí veřejně prospěšné práce.
Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. Tyto práce vytváří zaměstnavatel nejdéle na dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně.
Tyto pracovní příležitosti zaměstnavatelé vytvářejí na základě dohody s úřadem práce, který jim na ně může poskytnout příspěvek. Jeho výše může dosáhnout až výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance. Poskytuje se měsíčně nebo v jiném dohodnutém období, je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů.
Typický příklad: Například v jarním období může s úřadem práce takovou dohodu uzavřít obec (jako zaměstnavatel). Předmětem práce je úklid veřejných prostranství, údržba zeleně apod., pracovníky jsou uchazeči o zaměstnání. Úřad práce pak může plně hradit obci částku na mzdy, kterou obec těmto uchazečům vyplatí.
3. 1. Odmítnutí veřejně prospěšné práce
Význam veřejných prací se zvýšil novelou zákona o sociální potřebnosti č. 482/1991 Sb., účinné od 1. října 2004. Podle této novely nebude dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce (pro které je zdravotně způsobilý), považován za sociálně potřebného. Z toho důvodu mu nebudou náležet dávky sociální péče podle zákona o sociální potřebnosti.
Tato zásadní změna souvisí s přijetím nového zákona o zaměstnanosti. Za sociálně potřebného se nebude považovat občan, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok a který odmítne bez vážných důvodů vykonávat veřejně prospěšné práce. Podmínkou je, že tyto práce odpovídají jeho zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti.
Vyřazení z nároků na dávky sociální potřebnosti čeká i občana, který je evidován jako nezaměstnaný déle než jeden rok a nepřijme krátkodobé zaměstnání. Tímto zaměstnáním se rozumí činnost na pracovní úvazek nižší, než je 80 % stanovené týdenní pracovní doby (zpravidla maximálně 32 hodiny týdně) a v pracovním poměru na dobu kratší, než tři měsíce.
Účelem nového právního opatření je zachování pracovních návyků osob pobírajících dávky sociální péče a zabránění jejich případnému sociálnímu vyloučení. Právní úprava má rovněž přispět k plnění cílů a úkolů takzvaného Lisabonského procesu. Jde zejména o oblast „posilování sociální soudržnosti“, zvyšování zaměstnanosti znevýhodněných skupin občanů a může sloužit i jako prevence kriminality a zadlužování a zamezit i práci „načerno“.
3. 2. Výjimky v zájmu dětí
Ve zvlášť odůvodněných případech však může i občan, který odmítl vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání, dostat dávky sociální péče. Jde o dávku poskytovanou podle § 8a zákona o sociální potřebnosti a je „odstraněním tvrdosti“ zákona. Na její poskytnutí není však právní nárok. Zpravidla se při jejím přiznání a poskytování přihlíží zejména k zájmům nezaopatřených dětí, které by tak byly poškozeny. Touto dávkou se doplňuje příjem občana pouze v nezbytném rozsahu bez vazby na částky životního minima. Jedná se o nižší částky, než by občan dostal v případech, kdy se prokáže jeho sociální potřebnost.
3. 3. Posouzení důvodů
Úřad práce bude (na žádost úřadu poskytujícího dávky sociální péče) informovat o skutečnosti, že uchazeč o zaměstnání odmítl nástup veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání. Úřad poskytující dávky sociální péče se před rozhodnutím o odejmutí dávek sociální péče bude zabývat otázkou, zda k odmítnutí vedly či nevedly vážné důvody ve smyslu § 5 zákona o zaměstnanosti.
Těmito důvody jsou například:
– péče o dítě do čtyř let věku
– nezbytná osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu
– nezbytná osobní péče o částečně bezmocnou osobu starší 80 let
– docházka dítěte do předškolního zařízení
– místo výkonu práce
– povaha zaměstnání druhého manžela
Za odmítnutí veřejně prospěšné práce nebo krátkodobého zaměstnání bude považováno i takové jednání, kdy občan nabídku úřadu práce neodmítne, ale fakticky k výkonu práce nenastoupí nebo bez vážného důvodu ji předčasně přestane vykonávat.
Poznámka: Vzhledem k tomu, že novela zákona o sociální potřebnosti nabyla účinnosti současně s novým zákonem o zaměstnanosti od 1. října 2004, může se nová právní úprava nepříznivě dotknout uchazečů o zaměstnání, jejichž doba evidence na úřadu práce po 1. říjnu 2004 dosáhla jednoho roku. Pokud tedy pobírají dávky sociální péče a odmítnou–li veřejně prospěšnou práci nebo krátkodobé zaměstnání, které jim „ nabídne“ úřad práce, může jim být poskytování dávek sociální péče zastaveno. V roce 2005 se to týká občanů, kteří jsou evidováni na úřadu práce jako nezaměstnaní od 1. ledna 2004.
4. Hmotná podpora investorům
1. října loňského roku nabyl účinnosti nový zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.). K jeho provedení a na základě jeho zmocnění bylo vydáno několik právních předpisů, rovněž s účinností od 1. října 2004. Patří mezi ně také nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Toto nařízení vlády vychází ze zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách (úplné znění č. 350/2004 Sb.).
4. 1. Co jsou investiční pobídky
Investičními pobídkami jsou
– slevy na daních z příjmů,
– převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
– hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,
– hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,
– převod pozemků podle zvláštního právního předpisu.
Zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba) může dostat investiční pobídku, jestliže splní podmínky stanovené zákonem. Svou žádost o investiční pobídku pak předloží s potřebnými náležitostmi agentuře CzechInvest – organizaci zřízené ministerstvem průmyslu a obchodu.
Mezi podmínky patří pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizace stávajícího výrobního závodu za účelem zavedení nové výroby. K pořízení, rozšíření či modernizaci může dojít i koupí nebo nájmem. Další podmínkou je vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu a pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 procent celkové hodnoty hmotného a nehmotného investičního majetku.
Nařízení vlády má pozitivně ovlivnit malé a střední podnikání, zejména v oblasti tvorby nových pracovních míst a rozšiřování rekvalifikace. Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že úspory budou použity na realizaci „Programu podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Vliv na životní prostředí je vymezen zákonem o investičních pobídkách: podmínkou přijetí investičního projektu je šetrnost k životnímu prostředí.
4. 2. Výše podpory
Splní-li žadatel všechny zák
onné podmínky, může od ministerstva průmyslu a obchodu obdržet příslib hmotné podpory. Na základě tohoto příslibu může ministerstvo práce a sociálních věcí se zaměstnavatelem (právnickou nebo fyzickou osobou) sjednat dohodu o poskytnutí hmotné podpory na vytvoření nových pracovních míst nebo na rekvalifikaci či školení.
Výše této finanční podpory je závislá na situaci na trhu práce, která se vyjadřuje mírou nezaměstnanosti. Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst je totiž odstupňována tak, aby motivovala zaměstnavatele (investory) k umístění investice do oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a zvýraznila zájem na hledání nových pracovníků.
1) V územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, poskytne ministerstvo práce a sociálních věcí zaměstnavateli podporu na jedno nově zřízené pracovní místo ve výši 200 tisíc korun. Dalších 50 tisíc korun poskytne zaměstnavateli v případě, že na tomto pracovním místě umístí po dobu delší než jeden rok osobu se zdravotním postižením, případně uchazeče o zaměstnání, který je v evidenci úřadu práce déle než šest měsíců.
2) V územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, poskytne ministerstvo práce a sociálních věcí podporu zaměstnavateli na jedno nově zřízené pracovní místo ve výši 100 tisíc korun. Dalších 25 000 korun poskytne zaměstnavateli v případě, že na tomto pracovním místě umístí po dobu delší než jeden rok osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který byl veden v evidenci déle než tři měsíce.
Nové nařízení již neobsahuje možnost poskytovat podporu na tvorbu nových pracovních míst v územních oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Podpora se tak koncentruje na území zhruba 20 okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.
Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dříve osob se změněnou pracovní schopností) byla zvýrazněna přímou podporou konkrétní částkou, proto bylo upuštěno od dřívějšího zvýšení podpory o 10 procent v těchto případech.
4. 3. Možnost dojíždění
Při stanovení výše hmotné podpory zaměstnavateli se vychází z pojmu „ územní oblast“, jak je definován v zákoně o zaměstnanosti. Územní oblastí se pro tyto účely rozumí území okresu, v němž je investiční akce umístěna, nebo takzvaná spádová oblast. Do spádové oblasti patří vedle okresu, v němž je investiční akce umístěna, také okresy, z jejichž území doba dojíždění prostředky hromadné dopravy do obce, v níž je umístěna investiční akce, nepřevyšuje jednu hodinu.
4. 4. Míra nezaměstnanosti
Co se pro výše uvedené účely rozumí průměrnou mírou nezaměstnanosti? Jde o průměrnou míru nezaměstnanosti podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí za dvě pololetí předcházející datu předložení záměru získat investiční pobídky (tj. před sjednáním dohody).
Příklad: Zaměstnavatel vytváří nová pracovní místa v okrese, kde je průměrná míra nezaměstnanosti 15 procent. Pokud je celostátní průměr nezaměstnanosti 9,8 procenta, je výše uvedená míra o více jak 50 procent vyšší, než je tento průměr ( 9,8 % + 4,9 % = 14,7 %). Zaměstnavatel tedy může tedy dostat nejvyšší finanční příspěvek (hmotnou pobídku) ve výši 200 tisíc korun na jedno pracovní místo.
n Míra nezaměstnanosti v okresech – listopad 2004
Okres Míra nezaměstnanosti (v %) Počet uchazečů na jedno
volné pracovní místo
Most 22,3 52,3
Karviná 19,1 122,1
Bruntál 16,5 51,8
Ostrava-město 16,2 38,3
Teplice 16,0 28,6
Chomutov 15,8 18,7
Jeseník 15,5 21,8
Děčín 14,3 19,6
Frýdek-Místek 13,7 45,4
Louny 13,4 25,8
Hodonín 13,3 26,7
Třebíč 12,7 19,5
Sokolov 12,6 18,3
Znojmo 12,5 16,1
Nový Jičín 11,9 17,3
Přerov 11,8 23,8
Ústí nad Labem 11,8 8,5
Šumperk 11,6 28,8
Litoměřice 11,5 60,9
Kroměříž 11,1 16,9
Svitavy 10,9 12,7
Opava 10,2 25,1
Břeclav 10,2 24,1
Vsetín 10,2 23,2
Karlovy Vary 9,9 14,1
Olomouc 9,7 14,8
Brno-město 9,6 15,8
Český Krumlov 9,5 8,1
Vyškov 9,5 22,9
Kutná Hora 9,2 19,8
Prostějov 9,2 6,1
Jičín 8,9 13,2
průměr ČR 8,9 10,3
Kladno 8,6 14,5
Česká Lípa 8,5 11,0
Chrudim 8,4 9,4
Liberec 8,3 5,5
Kolín 8,3 8,2
