Dluhopisy rozvíjejících se zemí jsou jednou z nejodolnějších tříd aktiv
V první polovině letošního roku pokračoval trend přísunu finančních prostředků na dluhopisové trhy rozvíjejících se zemí (EM). Byl dokonce silnější než v roce 2005, který lze považovat za dosud nejlepší pro tuto třídu aktiv. Navzdory volatilitě rizikových aktiv a měn kvůli krizi eurozóny technické parametry stále svědčí rozvoji dluhopisů v lokálních měnách. Zahraniční investoři i během globálních otřesů zvyšují teritoriální a měnovou diverzifikaci a místní poptávku. Pozitivní vyhlídky pro lokální měny a dlouhodobá konvergence jejich úrokových sazeb stále platí.
Vyspělost trhu
Dluhopisy EM jsou jednou z nejodolnějších tříd aktiv díky solidním fundamentům ekonomik rozvíjejících se zemí a dospívajícím finančním trhům. Výnosy této třídy aktiv za celou dobu své existence od prosince 2001 po očištění od rizika překonaly všechny ostatní třídy. To však neznamená, že by byly dluhopisy EM imunní vůči vysoké volatilitě finančních trhů. Rostoucí rizikovou averzi na globálních trzích totiž často doprovází vyšší korelace mezi různými třídami aktiv. Dluhopisy EM vykázaly v květnu 2010 zápornou výkonnost 4,34 procenta. Tuto ztrátu však z 95 procent způsobilo oslabení lokálních měn vůči dolaru, a nikoli výprodej dluhopisů.
Během třetího květnového týdne – letos dosud nejhoršího pro rizikové třídy aktiv – Emerging Portfolio Fund Research vykázal pozitivní přísun prostředků do fondů dluhopisů EM v lokálních měnách. To lze považovat za důkaz technické vyspělosti tohoto trhu. Výnosy dluhopisů se v květnu příliš nezměnily, protože místní investoři udrželi vysokou poptávku. A také zahraniční investoři projevovali velký zájem.
Velký zájem
Tento velký zájem o dluhopisy EM souvisí se silou těchto ekonomik. V důsledku reforem, jež posilují fundament ekonomik rozvíjejících se zemí a rozšiřování trhu lokálních dluhopisů EM, tato třída aktiv roste a technické parametry zůstávají silné. Poměr zadlužení k HDP je podstatně nižší v rozvíjejících se než v rozvinutých zemích. Dle společnosti ING je mezi dvaceti ekonomikami s nejnižším zadlužením devatenáct států s rozvíjejícími se trhy. Naopak k nejzadluženějším patří země na periferii eurozóny a také některé z regionu střední a východní Evropy.
Střednědobé trendy stále upřednostňují země s rozvíjejícími se ekonomikami. Z únorového výhledu Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že zadlužení rozvinutého světa vzroste během čtyř let na 114 procent HDP – zhruba na trojnásobek hodnoty udávané pro rozvíjející se země. Ty se proto mohou těšit na relativně silný růst ekonomiky a zlepšující se rizikový profil.
Stabilní úroveň zadlužení
Institucionální investoři v severní Evropě, na Blízkém východě a v Asii navyšují svou alokaci do dluhopisů EM v místních měnách. Globálně to však pro většinu investorů v této třídě aktiv neplatí. Lokální dluhopisy představují okolo čtrnácti procent celého globálního dluhopisového trhu včetně amerických federálních dluhopisů. Alokace portfolií je však podstatně nižší než oněch čtrnáct procent. To se však rychle mění.
Data Bank for International Settlement k září 2009 odhalila, že dluhopisové trhy EM představují 9,3 bilionu dolarů, přičemž 80 procent je denominováno v místních měnách. Navzdory tomuto obrovskému nárůstu zůstává celkové zadlužení ekonomik EM stabilní. Expanze této třídy aktiv je tedy spíše spojena s růstem tamních ekonomik, a nikoli zadlužení. Většinu růstu této třídy aktiv generují dluhopisy v domácích měnách, což je zdravější pro financování tamní veřejné sféry. Předchází se tím měnovým nerovnováhám a zároveň se snižuje závislost na zahraničním financování.
Vhodná doba
V současnosti je vhodná doba k investování do lokálních dluhopisů EM. Měny těchto zemí by měly letos posilovat jak vůči americkému dolaru, tak euru, tedy i české koruně. Globální nerovnováha však přetrvává. Ekonomiky EM jsou v přebytku – při silné dynamice jejich platební bilance – zatímco ekonomiky rozvinutých států se utápějí ve schodcích běžných účtů. Navíc většina rozvinutého světa uplatňuje měnovou politiku nízkých úrokových sazeb, což oslabuje globální měny, a v eurozóně přetrvávají velké problémy.
Další příležitost je v úrokových sazbách lokálních měn. Výnosové křivky EM zohledňují očekávané zpřísnění měnové politiky v druhém pololetí letošního roku. Globální oživení však bude zdlouhavé a rizika pro ekonomický růst přetrvávají, a proto centrální banky některých rozvíjejících se zemí budou bojovat s inflací spíše prostřednictvím posílení tamních měn než prudkého růstu intervenčních úrokových sazeb. Důsledkem toho však může být jeho ohrožení. Centrální banky také může přesvědčit, aby pomaleji zpřísňovaly měnové politiky, pokračující nejistota týkající se eurozóny. Rozdíl v krátkodobých úrokových sazbách některých EM oproti euru (a koruně) totiž značně přitahuje. Proto lze letos očekávat solidní výkonnost této třídy aktiv. Jednak v důsledku vysokých výnosů do splatnosti podkladových dluhopisů a jednak kvůli posílení měn těchto zemí.
Situace
Střednědobé trendy stále upřednostňují země s rozvíjejícími se ekonomikami. Z únorového výhledu Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že zadlužení rozvinutého světa vzroste během čtyř let na 114 procent HDP – zhruba na trojnásobek hodnoty udávané pro rozvíjející se země.
Ty se proto mohou těšit na relativně silný růst ekonomiky a zlepšující se rizikový profil.
Souvislosti
Institucionální investoři v severní Evropě, na Blízkém východě a v Asii navyšují svou alokaci do dluhopisů rozvíjejících se zemí v místních měnách. Globálně to však pro většinu investorů v této třídě aktiv neplatí.
Lokální dluhopisy představují zhruba čtrnáct procent celého globálního dluhopisového trhu včetně amerických federálních dluhopisů. Alokace portfolií je však podstatně nižší než oněch čtrnáct procent. To se však rychle mění.
