Od počátku dubna budou platit přísnější pravidla
Na pojišťovny čeká od apríla nový bič. Právě 1. dubna totiž vstoupí v platnost nový zákon o pojišťovnictví, který obsahuje řadu zpřísněných podmínek pro podnikání v tomto odvětví a posiluje pravomoci státního dozoru. Zákonodárci si od nové právní úpravy slibují především posílení finančního zdraví pojišťoven, a tím větší bezpečnost trhu. Ministerstvo financí je připraveno rychle využít nových pravomocí a některé neposlušné ústavy přinutit k nápravě. Ne všechny pojišťovny totiž splňují nařízené finanční limity, které mají zajistit jejich zdraví. Bát by se měly hlavně malé domácí ústavy, za nimiž nestojí zahraniční kapitál. Chybička se vloudila. Místopředseda vlády Pavel Rychetský zdůraznil, že zákon o pojišťovnictví bude stoprocentně kompatibilní s platnou evropskou úpravou. Ministerstvo financí ale tvrdí, že evropským směrnicím odporuje paragraf, jenž do zákona prosadil Senát. Ten totiž i nadále umožňuje zdravotním pojišťovnám provozovat soukromé pojištění. Představitelé státního dozoru jsou názoru, že je nelogické, aby jedna instituce mohla současně shromažďovat prostředky veřejné i soukromé. Když Rychetský apeloval na senátory, aby na zmíněném paragrafu nelpěli, uvedl: „Tato právní norma se tak dostává do polohy, ve které již nebude jako kompatibilní posuzována. V oblasti soukromého pojištění se totiž i nadále prodlužuje existence jednoho prvku, a to poskytování komerčního pojištění zdravotní pojišťovnou. Ta nepodléhá režimu tohoto zákona ani z hlediska státního dohledu, ani z hlediska sankcí. Ministerstvo financí souhlasí, že není možné zdravotní pojišťovnu účinně kontrolovat, uvalovat na ni nucenou správu, či ji nutit, aby splňovala minimální výši základního jmění. Například člen senátního výboru pro zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), který smetl všechny argumenty oponentů, v úporném boji za zdravotní pojišťovny vyřkl absurdní myšlenku, že státní dozor přece může nucenou správu uvalit jenom na komerční část veřejné instituce. Soukromé pojištění v současnosti provozuje pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna a její lobby byla nako–nec silnější. Kontroverzní paragraf se do zákona i navzdory odporu jeho autorů dostal. Styčný důstojník. V minulosti si ministerstvo financí často stěžovalo, že má málo nástrojů, aby mohlo účinně kontrolovat hospodaření pojišťoven. Problém vyvřel v okamžiku, kdy po obřích povodních zkrachovala v roce 1998 Pojišťovna Morava a nechala řadu svých klientů na holičkách. Povodně však byly jenom poslední kapkou do horkého oleje, Morava totiž měla problémy se svým zdravím minimálně již o dva roky dříve. „Zákon umožní, aby se takovým případům dalo účinněji předcházet, zdůraznil Vladimír Přikryl z ministerstva financí. Nyní bude mít státní dozor možnost pečlivěji a pravidelněji pojišťovací společnosti kontrolovat a nutit je, aby nedostatky napravily. Prvním styčným důstojníkem státního dohledu bude odpovědný pojistný matematik, kterého bude muset během příštího půlroku zaměstnat každá pojišťovna. Jeho úkolem bude podpisem potvrzovat správnost účetních a finančních toků ve společnosti, výše pojistných sazeb, výše technických rezerv a výpočtu minimální míry solventnosti. Když zjistí nesrovnalosti a pojišťovna je nenapraví, bude muset odpovědný matematik okamžitě informovat resort financí. Pokud státní dohled nebude spokojen s finanční situací pojišťovací společnosti, bude jí moci naordinovat ozdravný plán. Může ji také donutit, aby v případě, že ztráta z hospodaření přesahuje pětinu základního jmění, snížila o červená čísla svůj základní kapitál. Jestliže tato opatření nepomohou, nastupuje nucená správa. Ta se zapíše do obchodního rejstříku a může trvat maximálně dva roky. Ministerstvo také může pozastavit pojišťovně oprávnění uzavírat smlouvy a rozšiřovat již převzaté závazky. Jestliže ústav ani pak nenapraví své hospodaření, je na řadě převod klientského kmene na jinou pojišťovnu. Současně s kmenem se předávají i přiměřené technické rezervy. Zákon tak konečně řeší to, co se před dvěma lety stalo. Krachující Pojišťovna Morava převedla své klienty na Pojišťovnu Universal a odborníci se dlouho dohadovali, zda to neodporovalo právu. Poslední instancí je odnětí licence. Minimální peníze. Aby bylo jisté, že pojišťovna má k dispozici alespoň nějaké prostředky, zákon stanoví pro různá pojišťovací odvětví minimální úrovně základního jmění, které musí být složeno v penězích. Pro životní pojištění je spodní hranicí šedesát milionů korun, pro neživotní se limit pohybuje od čtyřiatřiceti až ke dvěma stům milionů korun v závislosti na typu pojistek. Ústavy také musí dodržovat minimální míru solventnosti, jedná se o výši vlastních zdrojů, která se vypočítává podle ministerské vyhlášky. Jednu třetinu minimální míry solventnosti tvoří garanční fond. Ten však nesmí klesnout pod dvacet až čtyřicet milionů korun podle typu pojistného odvětví. „Limity jsme nastavili trochu výše než Evropa, protože ta si stěžuje, že jejich úroveň podhodnotila, vysvětlil Přikryl. Svoji solventnost budou muset ústavy prokazovat, kdykoliv je o to státní dozor požádá. Jestliže minimální míra solventnosti koliduje se schopností společnosti dostát závazkům, státní dozor pojišťovnu vyzve, aby předložila návrh na obnovení platební způsobilosti. V případě, že se hodnota vlastních zdrojů pohybuje mezi solventností a garančním fondem, nastupuje ozdravný plán. A pokud pojišťovně zdroje poklesnou pod nařízenou úroveň garančního fondu, převezme rozhodovací otěže nucený správce. Státní dozor bude moci také ovlivňovat obsazení statutárních orgánů pojišťovacích ústavů a změny vlastníků. Univerzální pojišťovny již nebudou. Nový zákon výrazně zjednoduší přístup zahraničních pojišťoven do České republiky. Ministerstvo financí však nepředpokládá, že by se domácí trh příliš zahustil. Žadatelé o licenci si napříště již nebudou muset od státního dozoru nechat schvalovat všeobecné pojistné podmínky, ale pouze obchodní plán. V něm musí načrtnout, jak si hodlají první tři roky vést. Od dubna již nebude moci vzniknout žádná nová univerzální pojišťovna, současné mají na oddělení životního pojištění od neživotního deset let. Do šesti měsíců budou nynější ústavy předkládat ministerstvu návrh, jakým způsobem oddělí dosud společné účetnictví. Také pro makléře a pojišťovací agenty budou platit přísnější pravidla. Budou se totiž muset pojistit pro případ odpovědnosti za škodu alespoň na pět milionů korun. Makléři navíc podléhají registraci na ministerstvu a jejich majetek musí dosáhnout nejméně milionu korun. Státní dozor bude početnější. Donedávna na ministerstvu financí kontrolovalo činnost čtyř desítek v Česku působících pojišťoven pouhých sedmnáct lidí. Aby zvládli zbytnělou agendu, posílil jejich počet na dnešních třicet a do tří let by jich mělo být padesát. O tom, jak dohlížejí na hospodaření pojišťoven, budou každý podzim informovat ve výroční zprávě otištěné ve Finančním zpravodaji. Představitelé domácího dozoru očekávají nejen posílení dalšími pracovníky, ale také organizační změny. V řadě evropských zemí totiž státní dozor funguje jako samostatná instituce (podobně jako Komise pro cenné papíry). Například ve Velké Británii fungují takzvané superdozory, které dohlížejí na všechny složky finančního trhu. Ministr financí Pavel Mertlík však zatím žádnou organizační změnu nepřipravuje, tvrdí jeho mluvčí Libor Vacek.
