Zatímco Němci vypijí sektů nejvíce, největším producentem je španělská společnost Freixenet
První český sekt ještě mohl být zván šampaňským. Zrodil se v roce 1900 – osm let před zavedením ochranné známky Champagne – a v mělnickém vinařství Lobkowiczů ho tehdy pod názvem Chateau Mělník z „vybraných vín révy burgundské“ připravili 734 lahví.
Název sekt není alternativou pro šumivá vína připravená mimo francouzskou oblast Champagne. Používá se od osmnáctého století, takže existoval více než sto let před názvem šampaňská vína. A původ má v Německu. Postupem času se sekty vymanily z jednosměrného určení coby vína pro slavnostní příležitosti a stávají se příjemným každodenním společníkem. Zvláště v horkých letních dnech nabízí jejich živost a důraz konzumentovi příjemné osvěžení, a je proto potěšující nacházet v nabídce stále víc nových zajímavých značek.
Odrůdové orgie Co se týká technologie, předpisů i kategorií, mají sekty se šampaňskými mnoho společného. I u sektů začíná dělení produktů variantou brut nature, která má pod tři gramy cukru na litr. Následuje brut, extra dry, sec, demi sec a doux, přičemž ten poslední může mít v litru vína padesát a více gramů cukru.
Vína z oblasti Champagne se míchají pouze z odrůd Rulandské modré, Chardonnay a Mlynářka. Šumivá vína v ostatních vinařských částech Francie se obvykle nazývají crémanty a využívají i jiných odrůd. V případě Crémant de Bourgogne jsou to Gamay, Melon de Bourgogne a Aligoté, Rulandské bílé i Rulandské šedé. Pro Crémant d'Alsace mohou vinaři používat odrůdy Auxerrois Blanc, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Ryzlink.
Němci sektu vypijí takřka čtvrtinu celosvětové produkce, přičemž osm z deseti lahví je domácí provenience. Při jejich výrobě využívají poměrně širokou škálu odrůd počínaje Ryzlinkem, Sylvánským zeleným, Kernerem a Huxelrebe a konče sortami Morio Muskat, Tramín červený či Rulandské modré. Díky tomu mají tamní šumivá vína rozmanitou paletu výrazů, od tvrdých s důraznou kyselinou přes mazlivá a skvěle pitelná až k cukrem nabitým „voňavkám“. Za všechny sluší vzpomenout etiketu Kessler Cabinet Brut z nejdéle produkujícího sklepa v zemi, který byl založen v roce 1826, přičemž kabinetní sekt produkují od data 1850.
Zatímco Němci vypijí sektů nejvíce, největším producentem je španělská společnost Freixenet. Ročně vyprodukuje 200 milionů lahví „bublinek“. Španělé říkají svému šumivému vínu cava od roku 1872, kdy ho poprvé stvořil Josep Raventós, u Italů záleží na regionu. V Emilii mají lambrusco, na Benátsku pijí prosecco, v Lombardii franciacortu.
Rakousko, kde je sekt v mimořádné oblibě, staví své produkty především na Ryzlinku vlašském a Veltlínském zeleném. Pikantní vína se svěžím dopadem začal produkovat v roce 1846 Alwin Schlumberger. K zajímavým sektařům země se před časem přiřadil také Christian Madl ve Schrattenbergu.
Maďarské sekty neboli „pezsgő“ odvíjejí svou tradici od roku 1825. V současnosti je asi nejznámější jedna z původních etiket – Törley. Na oblibě také získávají sekty z tokajských odrůd, především vonné a sladké Tokaji Muskotály.
Začalo to Černou vdovou Společností, která se usadila v čele českých producentů šumivých vín, je Bohemia Sekt. Produkci ve Starém Plzenci zahájila v roce 1945 „Černou vdovou“ a pokračovala značkou Château Radyně. Na bázi Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného z tratí Pálavy je zvláště v provedení Extra Brut Radyně typickým představitelem české školy sektů.
Protože soutěžit s Bohemia Sektem není snadné, snaží se ostatní své etikety ozvláštnit.
Chateau Bzenec je postaven na jedinečnosti tamního Ryzlinku rýnského. Je poměrně tvrdší, s důraznou kyselinou, ale i příjemnými doteky ovoce ve vůni i chuti.
Znojemsko nabízí dokonce dva atraktivní produkty. V řadě Sekt Charles Sealsfield předkládá Znovín Znojmo zákazníkovi ne až tolik rozšířený Claret Brut. Kromě použití modré odrůdy – Rulandského modrého – mu na atraktivitě přidává i jméno rodáka z nedalekých Popic, který proslul v Americe coby autor knih o indiánských kmenech. Jinou cestu zvolili v Lechovicích. Pro zdůraznění jedinečnosti jednoho ze svých sektů ukládají určitý počet lahví na dno Vranovské přehrady. Rulandské bílé a Chardonnay spolu s ležením za konstantního tlaku a teploty Sekt Lechovice Vranov dostatečně ozvláštňují.
Širokou škálu odrůd a přísně dodržované šampaňské postupy zvolil pro své sekty Jan Petrák. Od roku 2007 vede vinařství Vino André dcera Marcela Hříbalová a populární je mimo jiné jejich ambaláž pod etiketou Domaine
Jan Petrák, která vzniká z vlastních hroznů pěstovaných v bioprodukci.
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
