Sekyra Group bude podnikat v Moskvě a v Kyjevě
Kamkoli se v Moskvě podíváte, vidíte jeřáby. Přesto poptávka po nemovitostech několikanásobně převyšuje nabídku. Vysoké nájmy, ceny bytů a hotelů lákají do ruské metropole i české společnosti. Teď je prý ta chvíle, kdy se rozdělují nejlepší lokality. Kdo ji propásne, může se s Ruskem rozloučit. Podnikání s realitami tu sice stále má jistá specifika, s vidinou dvouciferné návratnosti vložených prostředků si na ně ale investoři rádi zvykají. Jedním z nich je Sekyra Group Asset Management (SGAM). Do konce roku plánuje založení uzavřeného realitního fondu, který hodlá během tří let v Rusku a na Ukrajině investovat na pět set milionů dolarů.
Výhody za naturálie.
„Ekonomika a životní úroveň Rusů roste mnohem rychleji, než by se nám mohlo zdát z reportáží tuzemských médií. Zvyšuje se počet zahraničních firem, které se tam chystají podnikat, a chybí jim kvalitní zázemí,“ tvrdí Tomáš Hlaváč, ředitel SGAM. Fond, jehož výnosnost by měla dosahovat 15 až 20 procent ročně, investuje polovinu prostředků do bytové výstavby a druhou do kancelářských a obchodních prostor. Těch je prý největší nedostatek. Nájmy v administrativních budovách jsou v Moskvě dvojnásobně vysoké než v Praze, dosahují padesáti dolarů za metr čtvereční měsíčně. Bytu koupěchtivý klient zaplatí za metr čtvereční 2600 dolarů. Rusko ale nenabízí jen „neomezené možnosti“. Investoři tu musejí překonat řadu byrokratických překážek a zvyknout si na jinou obchodní mentalitu. Systém registrace firmy je časově náročný a podmínky pro nabývání nemovitostí jsou v Moskvě odlišné. Hlavní město je v Ruské federaci samostatným celkem s vlastní legislativou. Pozemky se tu téměř nedají koupit. Investor si je může pouze pronajmout na dobu 25 až 49 let s opcí na prodloužení. „Právní jistota v Rusku ještě není úplně stoprocentní. Podnikatelé mají zakódováno, že pozemky musejí vlastnit. Proslýchá se ale, že by mělo dojít ke změně tohoto zákona a firmy, které mají pozemky v pronájmu, na ně budou mít předkupní právo, což už bývá i obsahem smluv,“ tvrdí Robert Neugröschel, ředitel společnosti Rodamco Europe v České republice. Povinností privátního partnera prý bývají i investice do okolní infrastruktury. „Moskva je ale ochotna pronajímat parcely i za symbolické ceny, oplátkou požaduje naturálie. Investor městu předá část bytů nebo kancelářské budovy, které tu vybuduje,“ popisuje Hlaváč.
S oranžovou šálou.
Fond chce rovněž investovat v Kyjevě. Hlaváč uznává, že možnosti jsou tam omezenější, ale investoři, zvláště ti američtí, se po politických změnách do Ukrajiny zamilovali. „Když jsem se s nimi bavil, měl jsem pocit, že vytáhnou z kapsy oranžovou šálu. Museli si ale přiznat, že Ukrajina je ekonomicky a hospodářsky o stupínek níž než Rusko,“ doplnil. Před deseti lety si pořídila nemovitost v Kyjevě i firma Rodamco. „Ještě nedávno jsme ji chtěli prodat. Po prezidentských volbách jsme se rozhodli, že si administrativní centrum ponecháme jako odrazový můstek pro jednu ze tří destinací, kde bychom chtěli na východě působit,“ říká Neugröschel. Dalšími jsou Petrohrad a Moskva. „Dlouho jsme byli k Rusku skeptičtí a zdrženliví. Pokud najdeme seriózního partnera z řad developerů, už si tam podnikání umím představit,“ doplnil ředitel Rodamco Europe. V Kyjevě a v Moskvě ale nejsou téměř žádné hotové projekty i s nájemci, které by byly ke koupi. „Proto počítáme s tím, že si budeme budovy sami stavět a potom určitou dobu i držet. U kancelářských prostor se uzavírají většinou pětileté smlouvy,“ vysvětlil Hlaváč. Neugröschel má zkušenost, že současné objekty neodpovídají českým standardům. „Jeden ruský podnikatel, který vlastní nákupní centra o ploše 450 tisíc metrů čtverečních, mě vzal na obhlídku. Ani jedno z nich bychom tady nenazvali shopingmallem,“ uvedl. Trh maloobchodních prostor zažívá v Rusku boom. Přestože centra rostou rychle, zdaleka neodpovídají poptávce. Rusko s méně než deseti metry čtverečními maloobchodní plochy na tisíc obyvatel jasně ztrácí za evropským průměrem, který dosahuje 120 až 140 metrů na tisíc obyvatel. Moskva nyní nabízí svým více než deseti milionům obyvatel 40 nákupních center s plochou kolem 820 tisíc metrů čtverečních, a dosahuje tak průměru 75 metrů čtverečních maloobchodních ploch na tisíc obyvatel. Podobným rozvojem prochází i výstavba administrativních prostor. V Moskvě se rýsuje největší investiční plán Evropy a některé z velkolepých budov a mrakodrapů se už staví. Central Building Complex v centru Moskvy nabídne za dva roky pět set tisíc metrů čtverečních ploch pro nakupování, sport, hotel, divadla a koncertní sály.
