Přitlačit, ale nevyhnat. Plán většího zdanění internetových firem štěpí Evropu

16. 9. 2017

Záměr donutit nadnárodní internetové firmy, aby v Evropské unii odváděly více na daních má první trhliny. Ukazuje to jednání ministrů financí EU, kteří se neformálně sešli v Tallinnu. Výhrady k návrhu mají hlavně ministři z menších členských zemí unie, kteří se obávají ekonomických dopadů, uvedla agentura Reuters. Jedním z témat jednání bylo právě zdanění digitálního trhu.

Francie tlačí na to, aby velké internetové firmy byly nuceny odvádět daně podle dosaženého obratu, nikoliv ze zisku jako dosud. Smyslem je zvýšit daňové příjmy od firem jako je Google nebo Facebook, které Evropská komise už víckrát nařkla, že v EU odvádějí na daních příliš málo.

Takový návrh získal podporu asi třetiny z 28 vlád členských zemí EU. Pokud se však má snížit riziko, že se objeví právní nejasnosti, bude muset mít podporu všech zemí.

„Měli bychom být velmi opatrní,“ řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Varoval tak před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy. Při příchodu na jednání řekl, že k zavádění nových daní byl vždy skeptický.

Estonské předsednictví po schůzce uvedlo, že ministři se dohodli na vypracování nových pravidel pro zdanění firem, které používají digitální technologie. Ve shodě by chtěli být na schůzce, kterou plánují na prosinec. „Pro nás je důležité dohodnout se na nových mezinárodních daňových pravidlech, která berou v úvahu i podnikatelský model digitální ekonomiky. Tím bude garantováno rovnoprávné zdanění všech firem bez ohledu na jejich umístění nebo místo podnikání. Doufám, že dnešní diskuse nám pomohla dostat se o krok blíž k vhodnému řešení,“ uvedl dnes estonský ministr financí Toomas Toniste.

Problém s návrhem Francie má ale i Lucembursko. Jeho ministr Pierre Gramegna sice připustil, že se zdaněním velkých internetových firem je problém, současně ale řekl, že daň z obratu by nepříznivě zasáhla ztrátové firmy, které jinak daň platit nemusejí. Jakékoliv řešení na úrovni EU podle něj musí získat podporu i na globální úrovni, jinak je v sázce konkurenceschopnost Evropy. Pro Evropu podle něj „nedává žádný smysl“, aby dělala nějaké změny, když v této záležitosti nebude shoda na celosvětové úrovni.

Irská úleva
Firmy jako Google, Apple, Facebook nebo Amazon mohou v Evropě odvádět jen minimální daně. Stačí k tomu, že sídlo dceřiné společnosti je v zemi s nízkou korporátní sazbou. Zisky pak společnosti vykazují v místě sídla dceřiné společnosti. Svých příjmů přitom dosahují i v jiných členských zemích. Oblíbeným sídlem filiálek internetových gigantů je Irsko, kde se na právnické osoby vztahuje daňová sazba 12,5 %, což je jedna z nejnižších v Evropě. Tato sazba už do země přilákala kromě Applu, Googlu a Facebooku také eBay nebo Twitter. Pro Irsko je důležité, že tyto společnosti na jeho území zaměstnávají lidi. Apple v Irsku dává práci 6000 lidí, mnohým z nich například v dříve upadajícím Corku. Brusel na jednu stranu uznává, že si sazby jednotlivé členské země mohou stanovovat samy. Namítá ale, že finanční úlevy, které vyplývají pro společnost Apple z jejího ujednání s Irskem, velikánovi v důsledku poskytuje nekalou konkurenční výhodu, a proto je to praxe nelegální. Komise tak požaduje po Irsku, aby od Applu vymohlo doplatek daně členským státům unie ve výši 338 miliard korun, což ale Irsko i americký koncern odmítají.

Irská úleva

Firmy jako Google, Apple, Facebook nebo Amazon mohou v Evropě odvádět jen minimální daně. Stačí k tomu, že sídlo dceřiné společnosti je v zemi s nízkou korporátní sazbou. Zisky pak společnosti vykazují v místě sídla dceřiné společnosti. Svých příjmů přitom dosahují i v jiných členských zemích.

Oblíbeným sídlem filiálek internetových gigantů je Irsko, kde se na právnické osoby vztahuje daňová sazba 12,5 %, což je jedna z nejnižších v Evropě. Tato sazba už do země přilákala kromě Applu, Googlu a Facebooku také eBay nebo Twitter. Pro Irsko je důležité, že tyto společnosti na jeho území zaměstnávají lidi. Apple v Irsku dává práci 6000 lidí, mnohým z nich například v dříve upadajícím Corku.

Brusel na jednu stranu uznává, že si sazby jednotlivé členské země mohou stanovovat samy. Namítá ale, že finanční úlevy, které vyplývají pro společnost Apple z jejího ujednání s Irskem, velikánovi v důsledku poskytuje nekalou konkurenční výhodu, a proto je to praxe nelegální. Komise tak požaduje po Irsku, aby od Applu vymohlo doplatek daně členským státům unie ve výši 338 miliard korun, což ale Irsko i americký koncern odmítají.

Česká republika a Malta tvrdí, že jednání o dani z tržeb budou na technické úrovni velmi komplikovaná. Estonsko, které nyní Evropské unii předsedá, prosazuje alternativní plán. Ten předpokládá, že rozhodující pro placení daní by nebylo pouze to, kde má daná firma fyzicky sídlo, ale kde je digitálně přítomna. Estonský ministr Toomas Toniste řekl, že řešení na globální úrovni by bylo nejlepší.

Další členské státy byly k návrhu Francie vstřícnější, například nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem návrh Paříže označil „za velmi dobrou iniciativu“. Podpořila jej i Belgie, i když ministr financí Johan Van Overtveldt upozornil, že je nutná technická práce. Návrh už podpořilo Německo.

Francouzský ministr Bruno Le Maire vyzval Evropskou komisi, aby formální text návrhu předložila do poloviny roku 2018. Komise v následujících dnech předloží možné návrhy, jimiž by se měl 29. září zabývat summit EU věnovaný problematice digitálního trhu a souvisejícím otázkám.

Zpráva europoslance Paula Tanga z tohoto týdne uvádí, že země EU v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových firem Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard Kč). Jako důvod zmiňuje fakt, že velké internetové firmy podléhají v EU nepřiměřeně nízké daňové zátěži. Nadnárodní internetové firmy podle dokumentu „minimalizují daňovou zátěž v EU tím, že všechny své příjmy směrují do zemí, kde jsou daně nízké, jako je Irsko a Lucembursko“. Tang se zaměřuje na Facebook a Google, protože obě tyto firmy využívají ke zdanění právě Irsko.