Poplatky ochranným autorským svazům vzrostou
Tiskárny, kopírky, nenahrané magnetofonové kazety, videokazety, prázdné CD a DVD disky, paměťové karty, USB klíčenky, MP3 přehrávače, pevné disky, skenery, CD a DVD vypalovačky. Všechny tyto výrobky a ještě řada dalších budou již brzy zatíženy speciálním poplatkem, který má ochranným autorským svazům nahradit ušlé příjmy z možného kopírování děl hudebníků, spisovatelů či vydavatelů. Nařizuje to novela autorského zákona, která kromě drobných změn postihuje i několik zásadních oblastí, například úplný zákaz obcházení protipirátských ochran a také zavedení paušálních částek, které dovozci či výrobci výše uvedeného zboží budou muset odvádět ochranným autorským svazům. Přesný rozsah produktů zatížených takzvanou paušální odměnou a její výši určí vyhláška, na níž momentálně pracují úředníci ministerstva kultury.
Kriminalizace národa.
Takřka v tichosti a bez povšimnutí podepsal začátkem května prezident Václav Klaus novelu autorského zákona, která vyšla 22. května ve Sbírce zákonů, čímž ihned nabyla na účinnosti. Cílem normy bylo především zajistit lepší ochranu autorských práv, kvůli níž byla Česká republika několikrát kritizována Evropskou unií. Zákonodárci to však s aktivitou bohužel přehnali. Český autorský zákon nyní patří mezi jedny z nejtvrdších v Evropě a především z každého, kdo byť jen minimálně využívá možností moderní elektroniky, dělá potenciálního zločince, který porušuje autorská práva. Jinak si nelze vysvětlit zpoplatnění jakéhokoliv zařízení či média, které umožňuje zaznamenat textovou, obrazovou, zvukovou či multimediální informaci. Každý, kdo si některý z uvedených výrobků zakoupí, vlastně dostane „v předstihu“ pokutu, protože by mohl nějakým zařízením či na nějaké médium nelegálně zkopírovat písničku, knihu, film či obrázek.
„Je to kriminalizace lidí. Vzbuzuje se tady kolektivní vina národa za několik jedinců, kteří kradou. Zákon dělá z každého, kdo si koupí jedno jediné prázdné CD či DVD, zloděje, protože by ho mohl použít pro nelegální kopírování hudby či videa. Přitom už nikdo neřeší, že si chci na toto médium třeba jen z počítače zálohovat vlastní práci či fotografie,“ řekl týdeníku EURO zástupce jedné z „postižených firem“, jenž si nepřál být jmenován. „Na základě tohoto zákona by klidně mohl být zdaněn i špendlík, pomocí kterého bych do alobalu dělal miniaturní tečky a vznikl by tak CD disk,“ dodává.
Museli slevit.
Největší rozruch vzbudila novela autorského zákona mezi firmami, které do České republiky dovážejí nebo v ní vyrábějí počítačové tiskárny či multifunkční zařízení, jež v sobě kombinují tiskárnu, kopírku, skener a v některých případech i fax. Klasické kopírky byly zahrnuty již ve staré verzi zákona, přičemž poplatek při prvním prodeji takového zařízení v Česku dosahoval částky od několika desítek korun až po tisíce. Nyní budou platit všichni prodejci tiskáren, kopírek a multifukčních zařízení. Kolik bude činit výše „paušální odměny“, jak je poplatek oficiálně nazván, nyní závisí na úřednících ministerstva kultury. Ti totiž připravují vyhlášku, která na autorský zákon navazuje a určí rozsah i výši paušálních odměn. Poslední návrh vyhlášky, který má týdeník EURO k dispozici, počítá s tím, že za nejlevnější inkoustové tiskárny s cenou do dvou tisíc korun by prodejci odváděli poplatek 90 korun, tiskárny do šestitisícové hodnoty by byly zatíženy paušální odměnou 240 korun. Odvody za tiskárny fungující na jiné technologii, tedy zejména laserové, termosublimační a jehličkové, jsou vyšší, začínají na 240 korunách a v závislosti na hodnotě přístroje mohou vystoupat až na 13,5 tisíce korun (viz tabulka). Původní návrh divadelní a literární agentury Dilia přitom například u laserových tiskáren počítal s minimálním odvodem 2300 korun, za multifunkční zařízení typu „kopírka/tiskárna/fax/barevný skener“ žádala Dilia čtyřtisícový poplatek.
Tiskařské miliony.
„Když jsem návrh vyhlášky viděl poprvé, šly na mne mrákoty,“ říká Miroslav Tyburec, finanční ředitel české a slovenské pobočky japonského producenta tiskáren Oki Systems. „Slovně jsme byli ubezpečeni, že poplatek se bude platit jen z pětiny tiskáren, což v našem případě ročně představuje zhruba milion korun,“ vysvětluje Tyburec. Společně s poplatky za zpětný odběr elektrozařízení (na ekologickou likvidaci elektroodpadu – pozn. red.) tak Oki zaplatí na poplatcích asi 2,5 milionu korun ročně. „To je víc, než nás stojí roční pronájem kanceláří v centru Prahy,“ dodává smutně Tyburec. „Argument, že se poplatek uplatňuje jen u pětiny dovezeného materiálu, vychází z optického klamu. Taxa se prostě jen rozloží na veškeré produkty,“ říká Monika Jindrová, ředitelka divize tiskových řešení české pobočky společnosti Hewlett-Packard. „Jakýkoli paušál v této oblasti je presumpcí viny, protože předpokládá, že všichni uživatelé nějakým způsobem zkopírují něco, co podléhá zákonu. Autorské poplatky by neměly být příkladem solidárních plateb, jako jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění. Platit by měl vždy konkrétní uživatel, ne všichni za jednoho,“ dodává Jindrová. Z údajů analytické agentury IDC vyplývá, že se v Česku vloni prodalo 163 tisíc inkoustových tiskáren, 125 tisíc laserových tiskáren a šest tisíc jehličkových tiskáren. Kdyby se ze všech prodaných zařízení odvedl nejnižší poplatek z aktuálně projednávaných paušálních odměn, získaly by ochranné svazy částku přesahující 46 milionů korun. „Konkurence na trhu je natolik vysoká, že bychom si nemohli dovolit poplatky promítnout do cen. Pro nás by to prakticky znamenalo čisté zvýšení nákladů a snížení zisku,“ tvrdí Tyburec.
Konec CD v Čechách?
Novela autorského zákona, respektive vyhláška ministerstva kultury, také dramatickým způsobem zvyšuje výši paušální odměny za nenahraná optická média, tedy CD a DVD disky. Na základě starého zákona činil poplatek čtyři procenta z prodejní ceny, v průměru tedy 16 až 20 haléřů za jeden CD nosič. Navrhovaný čtyřicetihaléřový poplatek je více než dvojnásobným zdražením. „Takové výše nedosahuje ani náš zisk na jednom vyrobeném CD disku,“ řekl týdeníku EURO Radomír Starý, technický ředitel společnosti Eximpo, která vyrábí nosiče Multidisc. Starý si stěžuje, že již nyní je Eximpo, jediný výrobce optických médií v Česku, vystaven tlaku dumpingových cen produktů z Asie, takže firma musela vloni propustit 70 ze 108 zaměstnanců. „V Číně lisovaná cédéčka se v Česku prodávají za 2,50 koruny, na tuto sumu se nedostaneme ani v nákladech na suroviny. Celý tento byznys v Evropě skomírá, Evropská komise žádná antidumpingová opatření zavést nehodlá, nezaměstnanost v tomto oboru zřejmě nikoho nezajímá. Nové poplatky nás možná definitivně dorazí,“ říká Starý. Eximpo na tom mohlo být ještě hůře, původní návrh pro vyhlášku ministerstva kultury počítal dokonce s pětikorunovým odvodem za jedno „obyčejné“ CD.
Nenajedenost.
Faktem je, že Ochranný svaz autorský (OSA), který zastupuje na pět tisíc českých hudebníků, si na nedostatek příjmů na základě autorského práva nemůže stěžovat. Loňský rok byl pro OSA nejúspěšnější v historii, když od rádií, televizí a dovozců vybrané elektroniky získal rekordních 575,4 milionu korun. Z toho na konta skladatelů, textařů a vydavatelů hudby odešla částka přesahující 518 milionů korun. „Novela autorského zákona a nově stanovené poplatky ohromně zjednodušují pozici hudebního průmyslu. Ten není nucen vyvíjet moderní ochranné prostředky zabraňující kopírování nebo zlepšovat systémy pro legální prodej hudby přes internet. Tyto odměny jim postačí,“ tvrdí Patrick Zandl, předseda Sdružení dovozců a výrobců mobilních telefonů.
Původní návrhy zařazovaly do seznamu přístrojů, které umožňují rozmnožovat záznamy, také mobily, kterých se v Česku ročně prodá takřka milion. Takže také na ně by se vztahovala povinnost odvádět tříprocentní poplatek z prodejní ceny. Teoreticky by totiž šlo hudbu rozmnožovat kopírováním mezi pamětí přístroje a externí, například paměťovou kartou. „Vůči mobilnímu průmyslu by to bylo značně nefér. Všechny přístroje, které umožňují přehrávání hudby, mají implementovánu ochranu autorských práv (DRM – Digital Rights Management – pozn. red.), která jasně stanovuje podmínky, za kterých lze hudbu šířit. Je jen na distributorech muziky do mobilů, jak si daný hudební soubor ochrání. Čili když už výrobci investovali desítky milionů eur do ochrany autorských práv, nevidíme důvod, proč by se z mobilů měly platit poplatky,“ argumentuje Zandl.
Do července.
Pavel Zeman, vedoucí oddělení autorského práva ministerstva kultury, které prováděcí vyhlášku k autorskému zákonu připravuje, však týdeníku EURO potvrdil, že o zpoplatnění mobilů jako přístrojů se neuvažuje. „Paušální odměna se bude týkat pouze paměťových médií do nich zabudovaných, případně paměťových karet, které je možné do mobilů vkládat. Ty by měly být v závislosti na jejich kapacitě zpoplatněny sazbou v řádech korun,“ uvedl Zeman. Z poslední verze připravované vyhlášky vyplývá, že navrhovaná suma zpoplatnění paměťových médií činí šest korun za každých započatých 256 megabytů kapacity. Přesný výčet produktů zatížených paušální odměnou a její výši nechtěl Zeman konkretizovat. „Momentálně je vyhláška ve stádiu připomínkového řízení, kdy se vyhodnocují komentáře a upozornění zúčastněných stran. Jakákoli konkretizace výrobků a odměn z nich odváděných by byla v této fázi předčasná a zavádějící. Nevylučujeme ještě podstatné úpravy či změny vyhlášky,“ řekl týdeníku EURO Zeman. Po vyhodnocení a projednání připomínek se vypracuje definitivní návrh textu vyhlášky, který bude odeslán k projednání v komisích legislativní rady vlády. „Na základě jejich připomínek může být vyhláška ještě upravena, teprve poté může být předložena k podpisu ministrovi a zveřejněna ve Sbírce zákonů,“ shrnuje další postup. Když nenastanou další komplikace, očekává Zeman, že počátkem prázdnin či během července by mohla vyhláška začít platit.
Za co se bude platit Výše paušální odměny podle posledního návrhu vyhlášky MK
Typ přístroje, výrobku či služby - poplatek (v Kč)
Inkoustové tiskárny - od 90 do 1800
Jiné než inkoustové tiskárny - od 240 do 13500
Klasické kopírky - od 120 do 13500
Multifunkční zařízení (kombinace skeneru, tiskárny, kopírky a faxu) - od 160 do 18000
Nenahrané magnetofonové kazety - od 1,50 do 2
Nenahrané videokazety - od 3 do 4
Nenahraná CD - od 0,40 do 2
Nenahraná DVD - od 1 do 5
Minidisk - 4
Paměťová média (například paměťové karty do digitálních fotoaparátů) - 6 za každých započatých 256 MB kapacity
Přenosné pevné disky - 10 za každých započatých 20 GB kapacity
Černobílé kopie - 0,20 za stránku
Barevné kopie - 0,40 za stránku
Pramen: Autorský zákon, Vyhláška Ministerstva kultury ČR v rozpracované fázi, týdeník EURO
