Test zákona o svobodném přístupu k informacím
Týdeník EURO využil práv, která veřejnosti dává od ledna platící zákon o svobodném přístupu k informacím, a vyžádal si seznamy členů výběrových komisí pro privatizaci Českých radiokomunikací (ČRa) a Českého Telecomu. Zkouška ochoty úřa dů podělit se o choulostivější data dopadla vcelku dobře. Ač bylo třeba několika urgencí, ministerstvo financí a Fond národního majetku (FNM) požadované údaje nakonec poskytly.
Mertlík příkladem.
Větší otevřenost projevilo ministerstvo financí. Seznam členů komise, která na konci loňského roku vybírala poradce pro privatizaci ČRa, předložilo bez okolků. U komise pro výběr poradce privatizace Českého Telecomu (tendr byl vyh lášen minulý týden) sice váhalo, nakonec jej však rovněž dalo k dispozici.
Zdráhavější přístup projevil Fond národního majetku. Zveřejnění seznamu pro ČRa bylo v úřadu diskutováno dva dny a nakonec poskytnuto, komise pro Telecom nikoliv. „Jména členů výběrové komise pro Český Telecom zatím zveřejnit nemůžeme, protože dle našich dosavadních zkušeností dochází v průběhu soutěže k pokusům o ovlivňování členů komise ze strany účastníků soutěže a k nátlaku na zveřejnění citlivých informací, a to i ze strany novinářů. To je z hlediska sp rávného průběhu tendru nepřípustné, sdělila stanovisko FNM tisková mluvčí Jana Víšková. Úřad uvádí, že i takto dělá více, než musí, protože žádná povinnost poskytovat informace mu ze zákona o svobodném přístupu k informacím neplyne. Z právního řádu ČR je podle Jany Víškové zřejmé, že FNM není státním orgánem.
Ani na kole, ani pěšky.
Přístup fondu je zřejmě legitimní, protože skutečně asi za orgán státní správy nemůže být považován. Byl zřízen podle zvláštního zákona jako jakási polostátní transformační agentura. Svérázné postavení FNM ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím potvrdil i jeden z jeho tvůrců, Oldřich Kužílek (ODA). „Je to problém, trochu nám utekl z lopaty. Bylo by zapotřebí nějakého precedentního jednání před soudem, které by jasně řeklo, zda je či není státním orgánem a zda má informační povinnost. Kužílek zároveň upozorňuje, že podle řady právních názorů plyne přímá vym ahatelnost práva na informace již z Ústavy ČR a nový zákon ji ve vztahu k „veřejné moci pouze zpřesňuje. Neochotu úřadů zveřejňovat jména lidí sedících ve výběrových komisích kvůli obavám z ovlivňování a nátlaku soutěžících firem a tisku Kužílek odmítá. „Z hlediska práva je to asi totéž, jako by někdo prohlásil - protože je dnes úterý, tak vám nic neřekneme. Veřejný orgán nemá právo hodnotit inteligenci médií a veř ejnosti, či k čemu kdo informace využije. Spolutvůrce zákona nevylučuje, že kvůli FNM bude třeba zákon novelizovat.
Také Michal Burian, výkonný ředitel české pobočky mezinárodní protikorupční organizace Transparency International, odmítá tezi, že zveřejňování jmen odpovědných osob může mít negativní vliv na tendr. „Řada minulých soutěží ukázala, že utajování informac í tohoto druhu smysl nemá. Ti, kteří je chtějí získat, si je stejně opatří. Potom je ale daleko lepší, když informace budou mít k dispozici všichni. Burian si myslí, že pokud jsou někteří lidé ovlivnitelní, tak utajení jmen určitě ničemu neprospěje . Poukazuje na volbu ředitele České televize. „Nikdo přece nepovažuje za nic zvláštního, že jména členů Rady České televize, která nového šéfa bude vybírat, jsou veřejně známa.
Co budou komise dělat?
Veřejné výběrové řízení na poradce při privatizaci Českého Telecomu bylo Fondem národního majetku jako vyhlašovatelem (ve spolupráci s ministerstvy financí a dopravy a spojů) vyhlášeno minulé pondělí. Podle inzerátu uveřejněného v tisku si zájemci o funkci privatizačního poradce měli od 12. ledna do 17. ledna na FNM vyzvednout zadání a podmínky tendru. Od 27. do 31. ledna pak mají předložit své návrhy. Výběrová komise (viz tabulka) je poté bude vyhodnocovat a nejlepší firmu doporučí vládě za vítěze. Vybraný poradce kabinetu navrhne, jak s majetkem za zhruba sto miliard korun nejlépe naložit.
V případě ČRa je nyní situace složitější. Výběrová komise sice navrhla a vláda schválila jako poradce firmu ABN Amro Rotschild, ale ta zatím svou práci nemůže řádně vykonávat. Kabinet se totiž stále ještě nerozhodl, zda dá přednost přímému prodeji či veřejné nabídce akcií na kapitálových trzích kombinované s prodejem části akcií dánské firmy TeleDanmark, jak původní verdikt zněl. Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek týdeníku EURO řekl, že se nyní zvažuje pozastavení platnosti privatizačníh o usnesení. A to až do doby, než bude rozhodnuto o uplatnění opce na akcie v dceřiné společnosti ČRa, v RadioMobilu (EURO 1/2000). Představenstvo ČRa minulý týden vyhlásilo, že bude usilovat o zvýšení svého podílu (zatím firma vl astní 49 procent). Zájem o další akcie má však i druhý vlastník, konsorcium CMobil (podíl 51 procent) vedené Deutsche Telekomem.
