DÁLNICE D47. SOUTĚŽ NA STÍHAČKY. INTERNET DO ŠKOL. HNĚDOUHELNÉ DOLY. STÁT DALŠÍMI A DALŠÍMI PŘÍKLADY DOKLÁDÁ, ŽE AKCE, KDE JDE O VELKÉ PENÍZE, NEZVLÁDÁ.
Už především kvůli svému rozsahu vyvolala soutěž o doly velké napětí. Spekuluje se o různých výhodách pro nejrůznější party, které se o uhelné společnosti ucházejí. Do druhého kola kvalifikace se protlačilo z původních dvanácti jen pět zájemců, kteří teď musí předložit strategický záměr a nabídnout cenu, za kterou státní akcie nakoupí. Od minulého pátku je jasné, že při rozhodování o privatizaci bude hlavním kritériem podnikatelský záměr, který bude mít váhu 55 %. Cena nebude tak důležitá. Severočeské doly by měl získat někdo z trojice Appian Group, který vlastní Mosteckou uhelnou, Oakfield, který kontroluje dravá slovensko-česká finanční skupina Penta, nebo Škrobárna Brno, která patří neméně průbojné slovenské skupině J&T (viz Profit 30/03). Postup slovenských investičních skupin do užšího kola prý nejvíce podporoval člen prezídia Fondu národního majetku a poslanec za Unii svobody Karel Kühnl. O Sokolovskou uhelnou se budou muset poprat jen dva soupeři - Sokolovská těžební, jedna z firem samotných manažerů Sokolovské uhelné, a OKD, černouhelný gigant ze skupiny Karbon invest (viz Profit 30/03), který už v SU, a. s., přes svůj Metalimex drží 36 % akcií a který má se státem dlouhodobě nepříliš dobré vztahy kvůli neurovnaným záležitostem v Sokolovské, kde zatím vystupuje v pozici minoritního akcionáře, a v OKD, kde je v nevýhodné pozici pro změnu stát. Tato pětice prošla sítem podmínek, které byly několikrát neprůhledně měněny. Vláda totiž v létě z účasti na prodeji dolů vyloučila důlní a energetické firmy ze sousedních zemí a podniky, které v tuzemsku těží či prodávají plyn nebo ropu. Vláda také vyslovila požadavek, aby potenciální uchazeč těžil ročně nejméně dva miliony tun surovin v nepřetržitém provozu. Ministerstvo průmyslu pak přispěchalo s dodatkem, že do tendru se může zapojit i firma, která si najme bývalé nebo současné zaměstnance důlních podniků, jež zmíněné předpoklady naplňují.
ODBORY JSOU PROTI
Není divu, že kvůli těmto eskapádám začali například horničtí a energetičtí odboráři tvrdit, že soutěž je zmanipulovaná a připravená pro předem zvolené kupce. Proto se chystají požádat Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a parlament, aby soutěže prověřily. Odbory sice původně plánovaly, že způsob prodeje dolů napadnou žalobami, ale pak si to rozmyslely. „Žaloby by mohly být podány teprve až bude vše dokonáno, a to je přesně to, čemu chceme zabránit,“ uvedl Luděk Prokop, mluvčí krizového štábu odborů ČEZ. Těm se nelíbí také to, že stát podle některých informací prodává svoje podíly v dolech několikanásobně levněji, než jaká je jejich skutečná hodnota. Případné zásahy odborářů však nebudou mít odkladný účinek při prodeji dolů. Podle Václava Srby, náměstka ministra průmyslu, který je zároveň šéfem komise vybírající nejvhodnější kandidáty, se chystaný prodej kvůli protestům nezbrzdí.
KRITIZOVANÁ KRITÉRIA
Odboráři by v Severočeských dolech raději uvítali jako nového vlastníka ČEZ než Appian, o kterém se nyní mluví jako o předpokládaném vítězi utkání. ČEZ sám však byl ze soutěže už vyřazen. Petr Vobořil, který je dočasně pověřen řízením ČEZ po nedávno odvolaném Jaroslavu Mílovi, k tomu řekl: „Jsme si jisti, že jsme neudělali formální chybu, kvůli které bychom měli ze soutěže vypadnout. Musíme zvážit další kroky v souladu s obchodním zákoníkem.“ Vyřazení ČEZ ze soutěže si podle dostupných informací vynutil novopečený vicepremiér pro ekonomiku a ministr financí Bohuslav Sobotka. Oficiálním zdůvodněním konce ČEZ v boji o Severočeské doly je to, že společnost nesplňuje kritéria stanovená vládou, tedy nemá zkušenosti s kontinuální těžbou uhlí a v jejích statutárních orgánech nesedí člověk, který může doložit několikaletou praxi v jakékoli hnědouhelné firmě. Dalšími, kdo kromě ČEZ neprošel, byly zahraniční společnosti Independent Power a International Power. Ty teď požadují od státu vysvětlení, proč byly z tendru vyřazeny. Jestliže se ho nedočkají, vyhrožují žalobou. Podle Jacquese Sicotte, zástupce kanadské společnosti Independent Power, která se chtěla o Severočeské doly ucházet společně s tureckým Demir Group, je průběh soutěže na prodej dolů skutečným skandálem. Sicotte uvedl, že hodnotu 55,4 % akcií, státního podílu v dolech, si cení na dvojnásobek toho, co očekává z prodeje ministerstvo financí a jaké jsou předložené nabídky - na 6 až 7 miliard korun. Jasné vysvětlení bude také požadovat britská International Power. Nedostačuje jí to, že z rozhodnutí privatizační komise byla vyřazena pravděpodobně kvůli tomu, že podmínky tendru splňuje její dceřiná společnost, nikoli sama matka - International Power. Ostatně, důvody vyřazení většiny uchazečů ze souboje o doly jsou jen neoficiální. Fond národního majetku, který je majitelem prodávaných akcií a také institucí, která vyhlásila soutěž, jen potvrzuje, že skutečné důvody vyřazení nabídek v dopisech neúspěšným zájemcům nejsou. Takže zatím jen podle neoficiálních informací lze spekulovat, že Independent Power společně s Demir Group vypadly kvůli tomu, že nedodaly plné moci některých zástupců.
