Od české vlády se čeká razantní transformace ekonomiky.
Minulý týden se v prostorách bývalého Spolkového sněmu v Bonnu předávaly ceny za vynikající podnikatelský výkon německým firmám působícím ve střední a východní Evropě. V tomto regionu jich podniká přibližně 25 tisíc, nominováno jich bylo čtyřicet. Udílení ceny se účastnil například ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Peer Steinbrück, prezident Spolkového svazu německého průmyslu Hans-Olaf Henkel, státní sekretář polského ministerstva hospodářství Tadeusz Donocik (vyhrála firma působící v Polsku) a člen nejvyššího vedení pořadatelské firmy Messe Düsseldorf Hartmut Krebs.
Krize hraje pro nás. Střední a východní Evropa je a bude pro německou stranu stále důležitou sférou zájmů. Mimo jiné i díky finanční krizi v Rusku a východní Asii. To potvrdil ve svém vystoupení i zemský ministr hospodářství Severního Porýní -Vestfálska Peer Steinbrück, který vyzdvihl rostoucí objem vzájemného obchodu středoevropského regionu s Německem a zejména nové příležitosti, které nabízí restrukturalizace a deregulace těchto trhů. Prohlubující se hospodářská spolupráce s sebou navíc nese i politickou a sociální stabilitu celého regionu, která je pro Německo životně důležitá. Země střední a východní Evropy procházejí nyní procesem transformace a modernizace klíčových částí infrastruktury, jako jsou dráhy, silniční doprava či telekomunikace. To je spolu s odstraňováním ekologických škod v těchto zemích velkou výzvou právě pro Severní Porýní-Vestfálsko, které je působištěm velkého počtu stavebních a „odpadových firem. Ministr zdůraznil především to, že Evropská unie počítá v případě nových členských zemí s investicemi ze společného rozpočtu ve výši sedmi miliard eur do roku 2006. Tyto investice by měly jít právě na modernizaci infrastruktury a ekologii.
Viditelná ruka vlády. Zemská vláda však nehodlá čekat s rukama v klíně. Svou činnost chce soustředit do čtyř hlavních směrů. Podle Peera Steinbrücka je třeba navázat a prohloubit kontakty s rozhodujícími politickými a hospodářskými představiteli kandidátských zemí. Tyto kontakty pak musí být využitelné pro podnikatele Severního Porýní-Vestfálska. Zemská vláda se musí aktivně podílet na vyhledávání jednotlivých konkrétních projektů prostřednictvím konzultací s vládami středo a východoevropských zemí. Podporovat společné projekty v modernizaci dopravní infrastruktury a odstranění ekologických škod. Snažit se získávat na takové projekty peníze z rozpočtu unie. Neméně důležitá je nutnost včas a v dostatečné míře informovat německé podnikatele o všech aspektech připravovaného společného projektu, jako jsou například požadované technologické standardy. Posledním úkolem vlády je prezentace těch nejúspěšnějších. Nejdůležitějším hospodářským partnerem Severního Porýní -Vestfálska je podle Steinbrücka Polsko následované Ruskem a Českou republikou. Velikost jednotlivých konkrétních projektů činí například s Maďarskem 75-100 milionů eur ročně, s Polskem 300 milionů eur ročně a v nejbližších dnech by měla být podepsána dohoda s českou vládou, která zaručuje spolupráci na společných projektech v hodnotě přibližně 55-80 milionů eur ročně. Prezident Spolkového svazu německého průmyslu Hans-Olaf Henkel ve svém vystoupení sice také vyzdvihl nové příležitosti, které se pro německé podnikatele otevírají v zemích střední a východní Evropy, nicméně dodal, že předpoklady a podmínky pro podnikání v tomto regionu jsou stále ve víru změn. Palcové novinové titulky o korupci, byrokracii a kriminalitě jsou v těchto zemích také na denním pořádku. Státní sekretář polského ministerstva Tadeusz Donocik v roli hosta zvoucího německý kapitál do své země musel jen diplomaticky dodat, že v případě korupce je třeba především někoho, kdo úplatek nabízí či je ho ochoten zaplatit. Pak teprve mohl přejít ke konkrétním údajům o prohlubující se hospodářské spolupráci a roli německých investic v Polsku. Na polském zahraničním obchodě se Německo podílí třiceti procenty a s dvaceti procenty přímých investic je již od roku 1998 největším zahraničním přímým investorem v zemi. Jen sama bavorská Hypo und Vereinsbank je s investicí vyšší než miliarda dolarů šestým největším zahraničním investorem. V Polsku působí na sedm tisíc německých firem, z nichž 150 zde investovalo více než milion amerických dolarů. Většinou do takových sektorů, jako je automobilový průmysl, telekomunikace, chemický, zpracovatelský a textilní průmysl. Vůči Spolkové republice je Polsko největším obchodním partnerem ze střední Evropy. Na žebříčku německého importu je Polsko třináctý největší partner, v objemu exportu desátý. Německý kapitál se však v posledních letech v Polsku angažuje i v maloobchodním prodeji. Mezi nejvýznamnější investory patří Metro Group, Quelle, Stinnes a Plus. Podle Donocika připravuje Polsko v blízké budoucnosti podmínky pro vstup zahraničních investorů do energetiky a telekomunikací. Dalšími lákadly by měl být privatizovaný farmaceutický sektor, výroba alkoholických nápojů, letecká doprava, metalurgie, stejně jako i bankovnictví a pojišťovnictví.
A vítězem je… Pořadatelé - Messe Düsseldorf spolu se Spolkovým svazem německého průmyslu - přiřkli tento rok cenu dotovanou sumou padesát tisíc marek firmě Lobbe. Ta se zabývá likvidací domácích odpadů v Polsku a na Slovensku. Důležitost německých investic si u našich východních sousedů uvědomili. Pro českého účastníka udílení ceny bylo až dojemné sledovat bývalého lídra Slovenské národní strany a zarytého nacionalistu Josefa Prokeše, jak naladěn na evropskou strunu zve v roli nitranského starosty další německé podnikatele, aby se sami přesvědčili o investičních příležitostech v Nitře.
Hartmut Krebs, bývalý státní sekretář pro hospodářství Severního Porýní -Vestfálska a současný člen nejvyššího vedení Messe Düsseldorf Nalijte nám čistého vína Kde se zrodila idea udílet ceny pro německé podnikatele působící ve střední a východní Evropě? Messe Düsseldorf byla první německou firmou pořádající veletrhy v regionu střední a východní Evropy. Zároveň působí jako zprostředkovatel různých podnikatelských záměrů německých firem v tomto regionu. Chtěli jsem tuto aktivitu podpořit a jednou z cest je také udílení cen.
Jak němečtí podnikatelé hodnotí podmínky v České republice? Pokud mluvím za Messe Düsseldorf, pak máme velmi dobré zkušenosti. Na druhé straně vím, že kvůli politické situaci v ČR si někteří němečtí podnikatelé udržují odstup. Je třeba doufat v jasnou a průhlednou hospodářskou politiku vlády, aby procesy, které byly výborně nastartovány, byly také dokončeny. Jsem v této souvislosti optimistou.
Zmínil jste určitou politickou nejistotu v souvislosti se současnou českou vládou. Jak byste Zemanův kabinet zhodnotil? To je jedna z nejtěžších možných otázek. Je jistě těžké, když někdo musí budovat menšinovou vládu, a je jedno, v jaké zemi. Pokud je však ještě navíc vázán smluvně s opoziční stranou, která navíc byla či je jeho největším ideovým protivníkem, pak to jistě není nic dobrého pro další vývoj země. Česká vláda by měla nyní jasně říci, jakým půjde směrem. Ukázat, že převážná většina podporuje ten či onen vývoj, spojený s úspěšným dokončením privatizace. Tím se odstraní některé okolnosti, které u mnohých německých podnikatelů vzbuzují vůči Česku rezervovanost.
Předseda německého průmyslového svazu Hans-Olaf Henkel ocenil liberalizační úsilí Klausovy vlády. Dnes se mu ale v Česku vyčítá, že zbrzdil privatizaci a deregulace. Pokuste se srovnat Klausovu vládu se Zemanovou. Pana Klause jsem několikrát zažil. Vždy měl jasný koncept čistého tržního hospodářství. Jasně to říkal, ale ve skutečnosti nedělal. Neprosazoval ani jasný koncept čistě tržního hospodářství, ani koncepci sociálně tržní. Navíc jeho kabinet pozastavil privatizaci. Nyní je již jasné, že právě stále netržně orientovaná ekonomika je největším problémem pro české hospodářství a je poměrně jedno, která vláda zde vládne. To musí být vyřešeno. Před českou vládou je celá řada problémů k vyřešení. Rozpočet, reforma práva, pokles hospodářského růstu. Nikdo si nemyslí, že by je šlo vyřešit ihned či do dvou let. Je však třeba předložit jasný střednědobý koncept, který povede k řešení problémů do tří či čtyř let. Stejně tak je v tomto čase třeba prosadit skutečnou privatizaci.
Co může nyní česká politická reprezentace dělat, abychom co nejvíce vytěžili z geografické blízkosti s Německem? Jasná rozhodnutí pro další privatizaci. Vyřešení obrovského balíku špatných úvěrů velkým podnikům se státní účastí. Dát signál, že je nastartován trend směřující k deregulaci v mnoha sektorech hospodářství, což je před vstupem do EU nutné.
V poslední době se mluví o určitém pokulhávání ČR za ostatními kandidátskými zeměmi. Myslíte, že situace je skutečně vážná? Česká republika má velké šance především díky obrovským inovačním schopnostem českých podnikatelů, vysoce kvalifikované pracovní síle a schopnostem managementu. To vše je podle mě již na téměř evropském standardu.
Předpokládáte, že by mohly být v Česku uskutečněny v blízké budoucnosti nějaké strategické investice německých firem? Z povahy a tradic českého hospodářství mi přijde logická spíš angažovanost středních firem. V té spočívá potenciál k hlubší spolupráci se středně velkými německými firmami.
Existuje ještě někde nevyužitý potenciál pro hlubší spolupráci mezi tímto středním německým a českým středním stavem? Určitě. Podle mě především ve strojírenství, zpracovatelském průmyslu, elektrotechnice. Vzhledem k tomu, že jsem léta působil v politice, vnímám vše i z pohledu jednotlivých regionů vaší země. Severní Morava potřebuje pomoc a restrukturalizaci. Jižní Morava je na dobré cestě a například Praha je již regionem na světové úrovni. Zejména v okrajových oblastech na severu ČR je třeba důsledná restrukturalizace a podpora malého a středního podnikání.
Předseda Spolkového svazu německého průmyslu Hans-Olaf Henkel Pokračujte v Klausově díle Co by mělo být prvořadým úkolem české vlády, aby svou zemi udělala ještě zajímavější pro německé investice? Německo je největším zahraničním investorem v České republice. Podle mých informací jsou dosavadní investoři s podmínkami pro své podnikání v této zemi spokojeni. Bývalý premiér Václav Klaus totiž učinil v tomto směru velký kus práce. V Německu se těší stále vysoké reputaci zejména díky prosazování liberalizace trhů. Nyní nezbývá než doufat, že současná česká vláda bude v této liberální politice pokračovat a nepůjde zpět cestou nějakého typu socialismu.
Co by se stalo s náklonností německých investorů, kdyby se Česká republika nedostala v první vlně do EU? Nevěřím, že v případě, kdyby se něco takového stalo, by to mělo nějaký významný vliv. Němečtí investoři začali ve velké míře působit v Čechách dřív, než byla zahájena jednání ČR s unií. Němečtí podnikatelé ve velké míře investují v Číně, Singapuru či Malajsii, Brazílii či Argentině, které s Evropskou unii nebudou mít mnoho společného. Daleko důležitější faktory jsou geografická blízkost vašeho trhu a náklady na podnikání včetně takových věcí, jako je zdanění.
Jsou sektory, kde by spolupráce Německa a České republiky mohla být lepší? Jestliže Česká republika zahájí opravdu razantní privatizaci, tak jsou německé firmy připraveny ve vaší zemi investovat. Německo v posledních pěti letech investovalo v zahraničí dvě stě miliard marek a chceme, aby tento trend pokračoval. Privatizace velmi přebujelého a silného veřejného sektoru v ČR by mohla být jednou z nejdůležitějších věcí pro prohloubení vzájemných hospodářských vztahů.
Jedním z tahounů české ekonomiky je koncern VW-Škoda. Dá se očekávat nějaká podobná investice? Může se to stát, ale raději bych s tím nepočítal. Německo má těsné vztahy s hospodářsky srovnatelnějšími zeměmi, jako Francie či Velká Británie, především formou spolupráce středních a menších společností. V nich podle nás spočívá budoucnost.
