Finanční a ekonomická krize nás tvrdě zasáhla. Firemní zákazníci létají méně, což nám výrazně snižuje příjmy. Ale už loni jsme byli zase v zisku, říká Vadim Horiszny, viceprezident Netjets Europe.
Foto: Netjets
Patříte k největším operátorům soukromých letadel na světě. Nicméně váš hlavní investor Warren Buffet si před časem postěžoval, že navzdory úspěchům u klientů jsou vaše finanční výsledky velkým zklamáním. Jak je to možné?
Nemůžu komentovat globální hospodářské výsledky. Ale je třeba dodat, že rok 2009 byl složitý nejen pro Netjets, ale i pro ostatní hráče na trhu. Krize nás připravila o příležitosti. Museli jsme také odkoupit od klientů jejich podíly v letadlech, jak nám to ukládají smlouvy. Už v roce 2010 jsme ale v Evropě hospodařili s malým ziskem. Letos bychom měli navázat na rok 2010, ale nejsme přehnaně optimističtí. Krize je pořád přítomná, naši klienti jsou opatrní, a proto i my jsme opatrní.
Jenže Buffet nemluvil jen o roku 2009, ale o celé době fungování Netjets od roku 1998.
V Evropě, kde působíme od roku 1996, teď provozujeme 160 letadel. Máme přes tisícovku pilotů a více než pět set lidí, kteří se zabývají péčí o zákazníky, plánováním letů, servisem. To vše stojí hodně peněz a vyžaduje velké počáteční investice. Možná, že návratnost investic není taková, jakou někdo očekává, protože to trvá nějaký čas. Pak nás zasáhla krize. Polovinu našich klientů tvoří firmy, které ale tvoří mnohem větší podíl našeho celkového byznysu, co do počtu letů nebo nalétaných hodin. Když ony méně létají, my méně vyděláváme. Ale věřím tomu, že během tří let, budeme zase na vzestupu a Warren Buffet bude spokojený.
Je Netjets Europe nezávislá na americké společnosti Netjets Inc.?
Jsme evropskéaerolinie, jinak bychom tady nemohli podnikat. Evropské právo by nám jako neevropské firmě nedovolilo provozovat lety v rámci Evropy. Netjets Inc je naší sesterskou společností, s níž využíváme dobré synergické efekty. Jednak při plánování a organizování letů, jednak při nákupu nových strojů. Když nakupujeme společně letadla třeba u Bombardier, máme mnohem silnější vyjednávací pozici, než kdybychom s tímto výrobcem jednali odděleně. A naši američtí klienti často létají do Evropy. Pak totéž letadlo můžeme využít i na evropských trasách, nebo na let zpátky do USA.
Plánujete zahájení podnikání v Rusku a v Indii. Jak to bude fungovat?
Zatím jde o projekt, který spadá pod Netjets Europe, protože Rusko je pro nás Evropa a Indie je nám blíž než Americe. Pokud jde o Indii, hraje roli i to, že máme silnou indickou klientelu v Londýně, která chce létat do Indie. Takže chceme vyvinout produkt pro tyto indické klienty a spolu s indickými partnery vybudovat síť v Indii. Zatím je vše ve fázi příprav a tržních analýz. Nedá se říct, jestli nakonec vytvoříme novou společnost pro Indii, nebo vše bude spadat pod Netjets Europe.
Jak to bude v Rusku?
Zatím tam máme 160 klientů. Samostatnou společnost by mělo smysl vytvářet kvůli kabotáži, abychom mohli létat mezi jednotlivými ruskými městy. To jako neruská společnost teď nemůžeme. Nejdřív si ale musíme spočítat, jestli se nám taková investice vyplatí. Alternativou je domluva s lokálním partnerem.
Kolik potřebujete klientů, aby se vám investice vyplatila?
Nepotřebujeme určité množství klientů, abychom začali působit v nějaké zemi. Příkladem může být Česká republika. Tady jsme od roku 1996, ale prvního českého klienta jsme získali až v roce 2004. Teď jich máme třicet. Do té doby nás využívali klienti, kteří měli v Česku své investice a potřebovali sem létat. Hlavně náš byznysmodel, kdy klientům prodáváme poměrné části letadel, není závislý na tom, abychom tady v Česku měli dost klientů. Stejný efekt má, když sem létá Francouz, který vlastní podíl v letadle, které provozujeme. Klíčové je využívat co nejvíce celou flotilu.
Kam se koncentruje největší část vaší činnosti?
Osmdesát procent letů se uskuteční mezi zhruba dvacítkou letišť, mezi něž patří Londýn, Paříž, Ženeva, Nice.
Co pro klienta znamená částečné vlastnictví letadla, což je způsob vašeho podnikání?
Částečné vlastnictví se objevilo v oblasti soukromých letadel v roce 1986. Zakladatel Netjets si s partnerem koupili soukromé letadlo, aby sdíleli investici i další náklady. Pak už každý platil jen své proměnlivé náklady spojené s konkrétním letem. Na papíře to mohlo fungovat dobře. Ale když potřebovali oba letět, měli pořád jedno letadlo. Takže v čisté podobě je částečné vlastnictví omezující. Omezuje i doba, kterou musí letadlo strávit v údržbě, kdy s ním nemůže letět nikdo. Proto zakladatel Netjets přišel s myšlenkou sdílet vlastnictví, ale ne u jednoho letadla, ale u skupiny letadel. Klienti si proto sice kupují podíl jednoho konkrétního letadla, ale pak využívají služeb jakéhokoli letadla v dané třídě podle toho, které je zrovna volné. Svůj podíl navíc mohou kdykoli Netjets prodat zpátky, která ho odkoupí za hodnotu zohledňující amortizaci daného stroje.
Jak zajistíte, aby všichni klienti měli k dispozici letadlo v době, kdy ho potřebují?
Jednak využíváme toho, že dokážeme zkombinovat různé cestovní zvyklosti našich klientů. Pokud není k dispozici letadlo v dané třídě, bez příplatku mu vypravíme lepší letadlo. Navíc část naší flotily, zhruba čtvrtinu, neprodáváme klientům, ale vlastníme ji sami. Ta slouží jako záložní kapacita, která zajišťuje, že letadla budou vždy klientům k dispozici.
To musí být pro vás drahé. Klienti za tuto dostupnost letadel také platí?
V rámci pevného poplatku, který zaručuje klientům nárok na určité množství letových hodin za rok, je i úhrada nákladů za dostupnost letadla do 24 hodin od objednání. Je to podobné jako pojištění.
