Přizabití kočkopsa

Obecně si každý politik myslí, že je třeba přijmout nový trestní zákoník, protože ten nyní platný je ročník narození 1961, a tudíž dozrál do hrobu. Problém je v tom, co bude místo něj. Druhé čtení vládního návrhu nového trestního zákoníku uzavíral minulou středu Ivan Langer slovy, že policie, státní zastupitelství, soudy, i vězeňství nejsou na aplikaci nového trestního zákoníku připraveny, a že přinese velmi vážné problémy. Poté se hlasovalo a nový trestní zákoník byl vrácen do sněmovního ústavněprávního výboru pohodlnou většinou 73 proti 64 hlasům. Zasloužili se o to poslanci ODS a KSČM. Z těchto táborů pocházejí i hlavní iniciátoři přizabití normy.
Marie Rusová z KSČM zpochybnila mimo jiné účelnost přechodu k formálnímu pojetí trestného činu. Materiální pojetí, na němž je dosud zákoník postaven, reflektuje společenskou nebezpečnost trestného činu. Formální pojetí to odmítá a klade důraz na rigorózní vymezení skutkových podstat. Obdobný názor má Jiří Pospíšil z ODS, který se hlásí se ke kombinaci materiálního a formálního pojetí. A vedle míry zavádění nových skutkových podstat nebo kvalifikovaných skutkových podstat označuje za nepřijatelnou údajnou nivelizaci trestných činů hospodářské povahy a činů proti životu a zdraví. Například za poškozování finančních zájmů Evropských společenství (ES) jsou v mírném pásmu šest měsíců až tři roky. Stejně jako za ublížení na zdraví. Škody přesahující pět milionů korun mají sazbu pět až dvanáct let. Stejná je za jako brutální znásilnění s těžkou újmou na zdraví nebo znásilnění dítěte.
Z koaličních zákonodárců se do boje pustil pouze Zdeněk Jičínský z ČSSD. Případně zmínil, že sejdou-li se dva právníci, mají minimálně tři názory. Ale jeho argumentace, že nový zákoník sice má třeba mouchy, ale ty by bylo možné vyhnat pozměňovacími návrhy a výsledkem by byl pokrok proti dosavadnímu stavu, vyzněla defenzivně. Vlažný byl při obhajobě vládního návrhu i ministr spravedlnosti Pavel Němec, z jehož dílny ostatně předloha ani nepochází.
Všichni ve sněmovně si pochvalovali, jakou nevídanou pozornost věnoval projednávání nového trestního zákona ústavněprávní výbor. Není tudíž jasné, čím novým by ho měl v novém kole obohatit. Zatím to vypadá, že nový trestní zákoník, toto významné dílo právní teorie, za něž ho označil Zdeněk Jičínský, byl přizabit, aby mohl být na podzim doražen. Svědčí o tom přístup poslanců ČSSD. Při hlasování jich chybělo dvaadvacet. A tři z přítomných se zdrželi jasného „ne“ návrhu na vrácení předlohy do výboru. Naproti tomu poslanci ODS a KSČM hlasovali disciplinovaně a jako jeden muž.
Je otázka, jak velkou katastrofou by zamítnutí nového trestního zákoníku bylo. Zdeněk Jičínský se například zmínil o tom, že „z řad soudců“ zaznívá argument, že nový trestní zákoník není zapotřebí, protože na ten současný už jsou zvyklí.