O pardubickou rafinerii se uchází jen sedm zájemců
Většinový podíl v akciové společnosti Paramo zřejmě není pro investory tak lákavý, jak se původně předpokládalo. Do prvního kola tendru se přihlásilo sedm společností, z toho jen dvě zahraniční. O vítězi souboje o pardubickou rafinerii se tak zřejmě bude v poslední fázi soutěže rozhodovat mezi ruským ropným koncernem Lukoil, kanadskou firmou Norex a petrochemickým holdingem Unipetrol. Z dalších českých zájemců, kteří vstoupili do prvního kola a zaplatili nevratný poplatek ve výši padesáti tisíc korun, nemá ani jedna firma zkušenosti s rafinerskou výrobou. Svou účast v tendru na Paramo potvrdily pardubická akciová společnost Tonamo a pražská Čepramo. Obě se zabývají prodejem a dovozem paliv a maziv a provozují sklady rafinerských výrobků. Dalším zájemcem je podle informací týdeníku EURO brněnská firma Prokop Engineering, která s Paramem spolupracuje už od roku 1992 a je projektantem a dodavatelem technologií pro modernizační investice. Překvapení v obálce. Informační memorandum, které má týdeník EURO k dispozici, si původně vyzvedlo šestnáct firem. Po jeho prostudování využilo možnosti prohlídky rafinerie jen deset zájemců. Ostatní zřejmě údaje memoranda nepříjemně překvapily. Z dokumentu totiž vyplývá, že Paramo rozhodně není konsolidovaný a bezproblémový podnik. Ze zahraničních firem si vyzvedly memorandum, ale nakonec si svou účast rozmyslely francouzská firma Colas a německá Dico. Nabídku podobně nepodaly ani dvě investiční společnosti registrované v místech daňových rájů: Arabian Gulf Cooperation Council z ostrova Tenerife a Net Financial International z Panenských ostrovů. Soutěž vzdala i manažerská firma Petrolin, kterou založili před čtyřmi lety vedoucí pracovníci Parama právě kvůli privatizaci rafinerie. Ekonomický ředitel Tomáš Prokop tvrdí, že do tendru nyní nešli, protože se domnívají, že by to byl předem prohraný boj. „Celková společenská atmosféra manažerskou privatizaci natolik zdevalvovala, že ji vidíme jako neprůchodnou, řekl. Cena nerozhodne. Fond národního majetku, který v tendru prodává 70,87 procenta akcií, vyhlásil pro zájemce orientační cenu ve výši tisíce korun za akcii. Do jeho pokladny by to přineslo 941 milionů korun a některé nabídky údajně tuto cenu převyšují až dvojnásobně. Stát by tak mohl za Paramo utržit až dvě miliardy korun. Nejvyšší nabídka ovšem nemusí vyhrát. Zveřejněné podmínky totiž říkají, že o vítězi rozhodne vedle ceny i podnikatelský záměr (EURO 2/2000). Naděje na dvoumiliardovou sumu tak poněkud pohasínají ve světle obav, že přemrštěná cena zaplacená za akcie může další rozvoj podniku spíše zabrzdit. Horší, než čekali. Paramo má základní jmění 1,3 miliardy korun a jeho zadlužení se podle původních informací mělo pohybovat kolem miliardy korun. Informační memorandum ovšem uvádí, že firma dluží jen bankám 1,2 miliardy korun. Svým majetkem navíc ručí i za půjčky, jež si vzaly její dceřiné společnosti. Celkem tak garantuje úvěry za téměř 1,8 miliardy korun. Firmu trápí nedostatek finančních prostředků a začíná mít problémy s dalšími půjčkami na zajištění provozu. Krátkodobé provozní úvěry už dosahují téměř 900 milionů korun a někteří odborníci se domnívají, že pokud nebude odložena jejich splatnost, nebude firma schopná dostát svým závazkům. Ředitel Prokop říká, že i na jeho vkus má Paramo příliš vysoký podíl krátkodobých úvěrů. Jejich objem narostl v minulých letech a kryl nedostatek provozních prostředků, které firmě chyběly kvůli nespláceným pohledávkám. Suma pohledávek po lhůtě splatnosti vyšplhala vloni k 600 milionům korun. Prokop tvrdí, že banky nyní nejsou ochotné poskytovat dlouhodobé či střednědobé úvěry. Na základě dohody však počítají s prolongací krátkodobých půjček. Firma nyní jedná s bankami o dlouhodobých úvěrech na další investice. Banky ovšem čekají na dokončení privatizace a podmiňují půjčky vstupem silného partnera. „Investiční záměry vesměs hodnotí velmi dobře, ale s půjčkami otálejí, dokud tu nebude nový investor, který bude dostatečně bonitní a kvalitní, řekl ředitel. Rafinerie vykázala za loňský rok více než osmdesátimilionovou ztrátu. Při přípravě soutěže vloni v listopadu uváděla, že dosáhne zhruba stomilionového zisku, a ještě letos v únoru mluvili její představitelé o zisku zhruba deseti milionů. Ztrátu, kterou oznámili až koncem března, zdůvodnili zvýšenou cenou ropy a tvorbou opravných položek. „Auditor nepříznivě ohodnotil naše podíly v dceřiných společnostech, vysvětlil Tomáš Prokop. S oprávkami se zisk propadl do dvaašedesátimilionové ztráty, k níž se však připočítala ještě odložená daň z minulých let. Pro letošní rok počítá Paramo s hrubým ziskem ve výši 22 milionů korun. Tržby by měly dosáhnout minimálně stejné úrovně jako vloni, tedy 4,6 miliardy korun. Nepovedené dcery. Nedobytné pohledávky má nyní Paramo hlavně u svých vlastních dceřiných společností. Ty matce dluží přes 400 milionů korun, což představuje téměř třicet procent jejich ročního obratu. Na pohledávky muselo Paramo vytvořit opravné položky i proto, že dcery navíc hospodaří se ztrátou. Generální ředitel Josef Doležal uvedl, že je nejméně spokojený s dceřinými společnostmi Paramet a Paramo Bitumen. Majetek firmy Paramet by proto měl být převeden na mateřskou společnost a pro Paramo Bitumen se hledá strategický partner. Jasný zatím není ani osud firmy Paramobit, uvažuje se však o jejím sloučení s dceřinou společností Paramo Bitumen. Nižší tržby a růst pohledávek zaznamenala vloni i dceřiná společnost Paramo Slovakia, dobře se naopak rozjela polská afilace Paramo Polska. Její vstup na polský trh považuje Doležal za strategický krok, který otevírá možnosti využití tamního trhu. „Bez této společnosti a jejich místních pracovníků bychom nedokázali zajistit certifikaci našich výrobků na polském trhu, uvedl. S benzinem, nebo bez. Paramo nyní stojí před otázkou, zda se bude dále rozvíjet, nebo se v budoucnu stane spíše okrajovou rafinerií, která se soustředí jen na výrobu olejů a asfaltů. Do značné míry o tom rozhodne právě budoucí vlastník a jeho podnikatelský plán. Například Unipetrol nestojí o rozšíření výroby o autobenziny, protože by se tak zvýšila konkurence pro motorová paliva z jeho dceřiné společnosti Česká rafinérská. O konkurenci zřejmě nestojí ani vládní úředníci. V privatizačním projektu pardubického Parama, který vláda schválila v listopadu, si kabinet vymínil možnost odmítnout nabídku, která by šla proti „strategickým zájmům státu . Dosud však není jisté, co tyto strategické zájmy představují. Na valné hromadě Parama totiž zástupci státu 29. března tohoto roku schválili investiční záměr, který s rozšířením výroby počítá. Vedení rafinerie má nyní zpracovat základní dokumentaci pro investiční akci obnovy výroby olejů a pokračovat v přípravách na komplexní zpracování ropy. To zahrnuje využití všech odpadních produktů, a tím i výrobu benzinů. Do prázdnin. Nabídky zájemců, kteří usilují o většinový podíl Parama, nyní posoudí meziresortní komise, jejímiž členy jsou zástupci FNM a ministerstev financí, průmyslu a životního prostředí. Ta také investorům nejpozději do 20. května oznámí, zda postupují do druhého kola. Informace z kruhů blízkých výběrové komisi říkají, že druhé kolo soutěže o většinový podíl Parama je otevřeno každému, kdo splní podmínky soutěže. Druhou nabídku odevzdají vybraní zájemci do 30. června. O výsledku druhého kola a vítězi soutěže rozhodne vláda na základě podkladů meziresortní komise.
