Představa o skoupení akcií Microsoftu může naznačovat...
Celý podtitulek: Představa o skoupení akcií Microsoftu může naznačovat, že se trh zbláznil
Mohl by být Microsoft skoupen? Přesně o to se nedávno zajímal londýnský list Financial Times (FT). Napsal, že potřebných 288 miliard dolarů – devětkrát víc než největší obchod, k němuž kdy došlo – by mohlo dát dohromady konsorcium soukromých kapitálových investičních firem. Proč se do něčeho takového pouštět? „Popravdě řečeno,“ psalo se v FT, „Microsoft by měl větší hodnotu mimo (veřejný) trh než na něm.“
To, že někdo mluví vážně o takovém kolosálním obchodě, by samo o sobě mohlo znamenat, že boom v oblasti private equity dosáhl vrcholu. Uvažovat o lákadle skoupení akcií Microsoftu znamená věřit, že žádný cíl není moc veliký. Vždyť peníze nehrály žádnou roli, když se společnostem, jako jsou Bain Capital, Kohlberg Kravis Roberts a Merrill Lynch Global Private Equity, podařilo koupit řetězec amerických nemocnic HCA za 33 miliard dolarů, což zastínilo skoupení akcií skupiny RJR Nabisco Holdings z roku 1989. Co je další čtvrtina bilionu dolarů mezi přáteli?
Myšlenka privatizace má kořeny v oprávněných pocitech marnosti. Vyzrávající Microsoft byl líným správcem své kapitálové struktury, která s hotovostí nejméně 34 miliardy dolarů a bez sebemenšího dluhu je a léta byla nevyrovnaná. To bylo v pořádku, když akcie stoupaly. Avšak akcie Microsoftu se vrátily zpět na cenu, za kterou se obchodovaly přesně před osmi lety, přestože společnost od roku 2004 ztrojnásobila příjmy na jednu akcii a vyplatila dividendy v hodnotě převyšující 39 miliard dolarů. Vedení také nevyužilo neuvěřitelně levný úvěrový trh k tomu, aby zvýšilo výnosy akcionářů.
Stoupenci privatizace mají pravdu, když dokazují, že kupující firmy by patrně mohly zbavit softwarového obra dostatečného množství tuku, aby jejich obrovská investice byla rentabilní. „Teoreticky by z něho někdo mohl ,odsát hotovost' a snížit výdaje, aby dobře fungoval,“ souhlasí L. Alan Davis, analytik investiční banky D. A. Davidson z oregonského města Lake Oswego.
V praxi k tomu však nedojde. „To dřív dostane horor Hadi v letadle Oscara za nejlepší film, než firmy účelově odkupující akcie získají Microsoft,“ napsal opovržlivě Daniel Primack, komentátor denního e-mailového zpravodaje PE Week Wire z oblasti private equity.
Předně plán listu FT předpokládá, že vedení Microsoftu je přichystané vztyčit bílou vlajku, ačkoli je ve skutečnosti dosud plné elánu investovat další miliardy, aby získalo takové konkurenty jako Google. Privatizace by znamenala odčerpání miliard z výzkumu a vývoje a propuštění tisíců zaměstnanců, jen aby bylo možné platit úroky z dluhu, přiškrcení potrubí, z něhož proudí nové výrobky (a tím pádem snížení budoucích zisků).
Porce soukromých kapitálových investic na megaodkup Microsoftu by musela představovat nejméně 30 miliard, ale spíše 50 nebo 80 miliard dolarů. Byla by to silná zátěž pro patnáct firem, aby vůbec sehnaly po čtyřech miliardách dolarů (příliš velké sousto i pro největší fondy z oblasti odkupů), natož aby se harmonicky spojily. A i kdyby těch 80 miliard dolarů nějak daly dohromady, bylo by nutné financovat za krkolomných podmínek dalších zhruba 200 miliard dolarů dluhu. „V softwaru,“ uvádí analytik Yun Kim z firmy A. G. Edwards & Sons, „se tento druh spekulací prostě neobjevuje.“
Existuje samozřejmě jiná cesta – která má také tu výhodu, že vychází z reality: takzvaná zjednodušená privatizace. Microsoft by mohl věnovat mnohem víc své volné hotovosti na zpětné odkupy akcií a tučnější dividendy (které by si finančníci zabývající se účelovými odkupy vypláceli tak jako tak). Investorům se tato představa zjevně zamlouvá. Většina odmítla proměnit své akcie za hotové peníze, když v nedávné době vrcholila nabídka akcií Microsoftu, a uchovala si naději na vyšší cenu. Od června se hodnota akcií zvedla o 20 procent. Microsoft si přisadil tak, že plán zpětného odkoupení vlastních akcií navýšil o víc než šestnáct miliard na 36,2 miliardy dolarů.
Že to není dost? Pak by si mohl nechat proplatit část půjčky, aby pokryl ještě víc svých nesplacených podílů. Lze si představit, že by Microsoft s klidem mohl reabsorbovat čtvrtinu svých akcií se vším všudy. Kdyby tyto akciové certifikáty získal zpět, každý zbývající podílník by měl nárok na tučnější výnosy, než které by měl možnost získat až v průběhu času. Toto řešení by sice nemuselo být tím obrovským účelovým odkupem akcií za 288 miliard dolarů, ale byl by to ten druh obchodu orientovaného na výsledky, na který by si Britové připili pintou piva.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
