Zatímco v období růstu trhů je investování spojeno především s příjemným sledováním, o kolik se vložené peníze zhodnotily, příchod krize či recese naopak často nutí sčítač ztráty. Právě o návratu recese se v posledních týdnech mluví stále častěji, především v souvislosti s dluhovou krizí vyspělých zemí na obou stranách Atlantiku.
Foto: Profimedia.cz
Vrací se skutečně krize? Podle ekonomů čísla z letošního léta opravdu ukazují na zpomalení růstu. „Cyklicky slabší data tak vrátily na trh obavy z opakování recese. Přitom data na recesi neukazují. To, co jsme v létě pozorovali, nebyl návrat recese, ale v mnohých případech pouhá normalizace vysokých temp růstu v první fázi oživení,“ říká Martin Lobotka, analytik České spořitelny. O návratu k normálu svědčí podle něj jak data z USA, tak ze sousedního Německa.
Přestože analytici zpomalení ekonomického růstu očekávali, prudká reakce trhů je překvapila. „Dluhopisy na padesátiletých i víceletých minimech jsou skutečně projevem vystrašených investorů,“ vysvětluje Martin Lobotka. Důvodem, proč trhy tak „šílejí“, jsou podle něj především obavy z nečinnosti vlád, případně z jejich neschopnosti řešit dluhový problém. Současná krize je tak způsobena „útokem“ dluhopisových trhů na státy, podobně, jako když vystrašení klienti pořádají „run“ na banku.
Podle Martina Lobotky bude situace v příštím roce složitá v Evropě i v USA. Za oceánem blížící se prezidentské volby minimálně na rok prodlouží současné ne-řešení situace. Země přitom podle něj potřebuje důvěryhodný střednědobý plán redukce deficitu a dluhu. Evropa naproti tomu podle Martina Lobotky potřebuje radikální řešení. Především udělat jasnou dělící čáru mezi Řeckem a Portugalskem na jedné straně, jako nesolventními zeměmi, a Španělskem, Itálií a Irskem na straně druhé, které i přes současné problémy stále patří mezi solventní státy.
Země eurozóny by podle něj měly představit závazný plán střednědobých fiskálních úspor. Většinu států přitom nečekají příliš bolestivé kroky, protože jejich deficity se pohybují kolem 3 až 4 procent. Kromě toho potřebuje Evropská unie institucionální reformu, která zavede užší fiskální vztahy. Kromě snižování dluhů ze strany vlád je podle Martina Lobotky potřeba také další opatření, o kterém se již tak často nemluví: lepší regulaci trhů. Opakované problémy posledních let podle něj ukázaly, že trhy se bez regulace neobejdou. „Spousta finančních institucí rezignovala na svoji historickou funkci, tedy alokaci kapitálu k nějakému produktivnímu užití. Stalo se z toho kasino,“ komentoval analytik České spořitelny vývoj na finančních trzích.
Přízrak další recese se promítne i do rizikovosti investic v příštích měsících a letech. I kolem dluhopisů zemí, jako je Španělsko nebo Itálie, které byly před několika lety vnímány jako naprosto bezpečné, totiž v současnosti panuje nejistota. „S ohledem na současnou situaci je třeba velmi pečlivě zvažovat možné výnosy a rizika,“ konstatoval Petr Holeček, odborník České spořitelny na investiční poradenství pro institucionální klienty.
Přesto podle něj není možné odrazovat plošně všechny investory od investic do rizikovějších dluhopisů. „Každý investor by měl mít svoji individuální investiční strategii,“ uvedl Petr Holeček. Upozornil také na nejčastější chybu, kterou začínající zájemci o investování do dluhopisů dělají. „Často se soustředí jen na výnos. Při investování do dluhopisů je však potřeba dívat se na celý magický trojúhelník, který tvoří kromě výnosu také rizika a likvidita,“ upozornil Petr Holeček. Dluhopisy, ať už státní nebo korporátní, podle něj i přes současnou situaci stále přinášejí výhody a jsou vhodným nástrojem pro konzervativní investory.
