Na konci pestře pomalované ohrady Žlutých lázní, tam, kde se do zvonivých sopránků opalujících se krásek mísí ostré staccato tenisových míčků z dvoreckých kurtů, stojí nevelký restaurační areál. Sultan a Delphi byly dva oblíbené podniky zde provozované. Oba zmizely v minulosti a na jejich místě se zrodila restaurace zcela nová, Soho+. Touhu Soho+ navštívit ve mně vyvolalo množství oslav a mejdanů, které se tam konaly, a horda celebrit všeho ražení, jež na nich byly účastny. Tím spíše, že reference o těchto akcích vyznívaly v tom nejlepším světle.
Exteriér není nijak poutavý. Na asfaltové ploše stojí přísný kubus s plochou střechou a vysokými továrními okny. Celé to zvenčí připomíná továrničku jakéhosi mírně potrhlého a jen prostředně úspěšného fabrikanta. Hned za vchodem se však dojem dramaticky mění. Ujímá se mne slečna a s mimořádně sympatickým projevem, milým úsměvem a sebevědomou elegancí mne uvádí na místo. Usazuje mě, předkládá nabídku podniku a s kouzelným úsměvem mizí. Bohužel definitivně. Zbývající část večera se odvíjí v režii pánské části obsluhy.
Rychle a bez váhání sestavuji menu, číšník stejně rychle přijímá objednávku a odchází ji realizovat. To je chvíle pro má pátrání. Obhlížím lokál a zvolna se mne zmocňuje stejný pocit jako venku. Pocit přítomnosti v malé, strohé hale minitovárničky improvizovaně přetvořené na restaurační zařízení. Dlouhý bar, ozvláštněný drobnou mozaikou s pitoreskními svítidly a skleněnou pracovní deskou, se táhne podél boční stěny hluboko do útrob místnosti. Vlastní prostor restaurace je řadou sloupoví členěn na jednotlivé sekce. V těch jsou lokalizovány jakoby samostatné, mobiliářem a zřejmě i určením odlišné typy interiéru. Na jedné straně segmenty s prostřenými stoly, opatřenými slušným založením, čalouněné židle světlejšího a polokřesla tmavšího odstínu. Doplňky tvoří neobvyklá výzdoba z holých dřevěných prutů v obřích vázách a jeřábům podobné konstrukce vysokých pokojových lamp, jejichž širmy se obloukem sklánějí až nad stoly.
Jiné bloky, odshora dolů, nevím proč, skryté v gázovité moskytiéře, jsou domovem pro kavárenskou část. Nízké, místy až příliš nízké stoly se zcela čistými deskami a u nich hluboké sedačky. Jejich opět různobarevné čalounění je jediným odlišujícím prvkem těchto „minikaváren“, jichž je tu několik. „Zafačované“ prostory osvětlují textilní válcovitá tělesa velkého průměru, která vydávají jedovatě zelené světlo, naštěstí nijak intenzivní. V kombinaci s tmavým stropem působí lokál - přes všechnu snahu prutovité výzdoby a na stěnách vyvedených rostlinných motivů - chladně a neosobně. Skutečně jako provizorium v budově určené pro prozaičtější účely.
Obě zahrady směrem k řece, jedna zastřešená a opatřená povlečenými židlemi a stoly s dlouhými ubrusy, i venkovní terasa s jednodušším dřevěným vybavením, vyhlížejí přívětivěji. Možná díky výhledu na kus přírody a líně plynoucí řeku. Nebo venkovní kuchyni s malebnou „moltenkou“.
Přichází číšník s předkrmem, servíruje jej elegantně a zručně, ovšem s patrným chladem. Z jeho přístupu je příliš cítit „mus“. Jak se ukáže později, ulevuje si i vynecháním nejzákladnějších pravidel stolničení. Zapékaný lilek s ovčím sýrem a sušenými tomaty, můj dnešní starter, nabízí lákající výzor. V misce z čirého skla se vrství plátky baklažánu, zčásti ukryté pod zlatavou krustou propečeného sýra. Ve třech rozích hlídají kompozici minirajčátka, při okrajích „obrazu“ červená a uprostřed žlutá. Ve zbývajícím rohu se zvedá vzhůru chochol čerstvých listů salátu lollo - ve varietě biondo - ze kterého trčí do stran dva nachové rohy úzkých polouzavřených listů radicchia. Celé to připomíná „natrvalenou“ přílbu Obelixovu. „Kytičku v klopě“ obstarává snítka rozmarýny. Co do chuti je výraz krmě vcelku příjemný. Jemný, jižní projev zeleniny graduje přítomností razantnějšího vstupu sýra, jenž teplem ještě získává na důrazu. Ale ve spojení s plátkem lilku a soustem salátu vyznívá konečný akord v ladícím, libém tónu. Malým problémem jsou sušené tomaty. O schůdek či dva ostřejší, vnášejí do kombinace chutí panovačný, dravý, až uzurpátorský vjem. Bezostyšně se zmocňují vedení celého spektra a v něm setrvávají až do odeznění, aniž by daly šanci prvku tak sebevědomému, jako je teplý ovčí sýr. Naštěstí byla rajčata zastoupena v celém jídle jen stopově.
Po úměrné době přináší číšník hlavní chod, jehněčí a selecí kotletky na rozmarýnových bramborách s mátovým želé a pečeným česnekem. Napohled opět lákavé, na katafalku z plátků brambor, přelitých vonící šťávou, leží vždy po dvou kotletkách. Jsou drobné - inu z mláďat - jehněčí na kosti s okružím tuku, na mladé maso poněkud silným. Garnitura kopíruje tu z předkrmu, jen „rohy“ jsou vetknuté pod maso a „hřívu“ tvoří listy obou barevných variant salátu. Celé to připomíná potrhlý klobouk potrhlé učitelky z filmů třicátých let. Co do chuťového projevu jsem pokrmem poněkud zklamán. Maso je „přes“, tedy obě masa, navíc kvůli nevyhřátému talíři rychle stydne. I kvůli celkovému chladu v místnosti. Tuk na jehněčím zesklovatí, stane se gumovým a výrazně se projeví typický, ne všemi oblíbený odér, ten známý „prk“, vlastní všemu skopovému. Beze šťávy, vláknité a nijak mimořádné jehněčí je oživeno - v rámci možností - příjemnou šťávou s patrným masovo-česnekovo-kořenitým projevem. O nic lépe nevyšly kotletky malého prasátka. Stejně tuhé, stejně suché a vystydlé, oproti těm druhým navíc opepřené na hranici únosnosti. Na ty nestačil ani přeliv, mimochodem kvůli chladu již notně zmatnělý a krupicovatý. Nejlépe ze všeho vyšla kolečka brambor. Slupka jim dodala výraz, šťáva masovou příchuť a rozmarýn, dávkovaný s citem, originalitu. Zelené střípky mátového želé měly úlohu víceméně efektní, do celkové chuti mnoho neřekly.
Ještě si dopřávám trio pralinek - báječný koncert tmavé a světlé čokolády, kakaa, ořechů a ovoce - a částečně zkonejšen dobrým závěrem si poroučím účet; 1020 korun mi tentokrát přišlo jednoznačně mnoho. Podnik, který sám sebe profiluje - především díky cenám - coby jednu ze špiček pražské gastronomie, by měl poskytnout více než poloustrašený pocit v nevytopeném interiéru a obsluhu, která sice několikrát přišla zjistit stav mé spokojenosti, ale třeba dolitím vody se vůbec nezabývala, tím méně sklizením lahve a kuvéru. Ty byly na stole přítomny po celou dobu konzumace dezertu.
Value for Money 6/10
Plus: příjemný moment péče personálu po vstupu
Minus: celkový chlad - temperatury, interiéru i obsluhy
Soho+ Restaurant & Garden
Podolské nábřeží 1, 147 00 Praha 4
tel.: +420 244 463 772, +420 244 462 087, +420 244 462 083
e-mail: sohorestaurant@sohorestaurant.cz, www.sohorestaurant.cz
- Otevírací doba: Po-Ne 11.30-24.00
- Počet míst: restaurace 60, krytá zahrada 70, otevřená terasa 30
- Druh kuchyně: mezinárodní s podílem řecké a italské
- Přijímané platební karty: všechny obvyklé
- Jídelní lístek: čeština, angličtina
- Jazyková vybavenost personálu: angličtina
- Země původu nabízených vín: Argentina, Česko, Chile, Francie, Itálie, Izrael, JAR, Německo, Rakousko, Řecko, Španělsko
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 10 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem 49 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Mini Mediterrané (sušená rajčata, nakládané vinné listy, olivy, sýr Feta, zelenina, chléb pita) 195 Kč
Novozélandské gratinované slávky s parmazánem a strouhankou 190 Kč
Boršč - tradiční ruská polévka podávaná se smetanou, černým chlebem a cibulí 160 Kč
SOHO+ Su Shi Maki talíř 2 ks zelenina, 2 ks losos, 2 ks butterfish, 2 ks krabí maso, vodnice, sójová omáčka Wasabi 690 Kč
Středomořský salát (grilované houby, sýr Feta, fazolky, slanina, cibule, sójové klíčky, římský salát, kostky avokáda) 290 Kč
Grilované krevety na špízu a salátě (10 ks) 290 Kč
Černé Frutti di Mare s parmezánovým límcem 320 Kč
Telecí entrecotte marinovaný v rajčatovém oleji s petrželkovými brambůrkami a dvojitou houbovou omáčkou 590 Kč
Kuřecí steak v Massala koření s pikantním jogurtovým dipem, pečeným bramborem a grilovaným rajčetem 290 Kč
Nudličky z hovězí svíčkové s růžovou omáčkou Aurora podávané s petrželkovými gnocchi 420 Kč
Kleftiko (jehněčí kolínko z trouby, ovčí sýr, česnek, opečené brambory, selský salát) 560 Kč
Fillet sv. Petra na čerstvých fettuccine s omáčkou Beurre Blanc, s jádry z granátových jablíček 690 Kč
Afrodité (jogurt s medem, zdobený vlašskými ořechy) 125 Kč
Výběr z nápojového lístku:
0,75 Duval-Leroy Brut, Rosé, Champagne 2550 Kč
0,75 Rulandské bílé pozdní sběr, Tanzberg (Cz) 465 Kč
0,75 Retsina Creta Olympias 380 Kč
0,75 Grüner Veltliner Classic, Sommer, Burgenland (A) 570 Kč
0,75 Sancere Blanc Joseph Mellot, Loire (Fr) 1300 Kč
0,75 Chardonnay Yarden- kosher (Isr) 1450 Kč
0,75 Naussa Boutari 540 Kč
0,75 Chateau Malesan, Bordeaux AOC (Fr) 690 Kč
0,75 Negro Amaro IGT, Vigna del Elso Moro, Resta (It) 690 Kč
0,75 Malbec Reserva Especial, Mendoza (Arg.) 1200 Kč
ČLÁNKY DO MAILU