Laciné imitace i komplexně robotizované kytary
Začalo to prknem z plotu. Ve třicátých letech minulého století pan Les Paul, vynálezce a hudebník, přidělal ke kusu dřeva cívkový snímač a šest strun. Elektrická kytara byla na světě.
Amplifikované kytary existovaly už dříve, a to jako převážně rytmické nástroje v čase velkých swingových bandů. Bez rezonujícího těla ale tento nový druh nástroje odboural problém se zpětnou vazbou. Zrodil se nejenom nový hudební nástroj, ale také nový fenomén, sexsymbol druhé poloviny 20. století. Těžko si představit pop music bez něj. Chuck Berry, The Beatles, Jimmy Hendrix, Sex Pistols nebo Kiss, každý interpret a každý styl je nerozlučně spjat se specifickou kytarou. Relativní nezávislost kvality zvuku na tvaru těla uvolnila designérům ruce a pomohla vytvořit neuvěřitelnou plejádu variací. Firmy původních nadšenců, které stály u samých začátků, se staly pojmy, jejich produkty populárními ikonami, objets du désir generací teenagerů. Firma Gibson, se kterou Les Paul úzce spolupracoval, vyprodukovala legendární nástroj nesoucí jeho jméno. Konkurenční Fender dal světu neméně legendární Telecaster, proslavený také Keithem Richardsem ze skupiny Rolling Stones. Stratocaster, další úspěšný produkt této firmy, ožíval v rukou šamana-virtuosa Jimmyho Hendrixe. Ožíval i umíral. Nezapomenutelnou se stala Hendrixova pyromaniacká exhibice, při které jako klimax písně Wild thing s kytarou rituálně kopuluje, postříká ji benzinem, zapálí a rozmlátí na třísky, které háže do publika. Jak lépe vyjádřit živočišnou nespoutanost a rebelství, které právě elektrická kytara symbolizovala.
Kam se však posunul její význam za bezmála padesát let a kam spěje? Co se týká „image“ elektrických kytar, možná že už to není, co bývalo. Ne že by nebylo proti čemu rebelovat, ale v době, kdy je vše dovoleno, se nikdo nad ničím nepozastaví. Mají tedy elektrické kytary před sebou nějakou alespoň trochu světlou budoucnost? Bezpochyby. Jejich móda se nyní ubírá cestou imitací slavných nástrojů za velmi přijatelnou cenu s relativně obstojnou kvalitou. Jdou na odbyt a určitě ještě dlouho půjdou. Firma Gibson zaznamenává dvacetiprocentní růst v posledních letech a nestačí pokrývat poptávku. Tuzemská jednička v prodeji kytar a zvukové techniky kytary.cz uspokojí kolem 12 500 kytaristů ročně. To je ovšem číslo včetně kytar klasických. Kytary.cz prodaly také pravděpodobně nejdražší novou kytaru v Česku. Byl to nástroj Fender, model Andy Summers Tribute Telecaster, kterou zakoupil nejmenovaný tuzemský umělec za částku 250 000 korun. Při pohledu na tuto věrnou kopii nástroje kytaristy skupiny Police se možná zarazíte. Vypadá trošku hraná. V tom je právě ten vtip a budoucnost, pokud jde o luxusní kytary. Modelové řady Custom Shop jsou ručně vyrobené originály, které mohou být replikami kytar z padesátých a šedesátých let nebo přímo kopiemi nástrojů konkrétních slavných kytaristů, až do posledního detailu, rzi, odřeniny nebo vyměněného kolíčku. Patinování je gradováno od „time machine“, kdy nástroj vypadá, jako by čtyřicet let seděl netknutý ve skříni, přes „relic“ až k „heavy relic“, kdy se nabízí dojem, že byl vláčen za náklaďákem celou highway 66. Tyto kousky přes svůj vzhled hrají nádherně a stojí od 70 tisíc korun výše. Nestačí vynikající materiál a pečlivé ruční zpracování. Výrobce nabízí, jako přidanou hodnotu, duši pret-a-porter, poezii let nenávratně minulých, patinu, kterou si hudebník musel do svého nástroje vydřít svým potem a mozoly. Kosmetiku stranou, jistá je tendence zvýšené poptávky po špičkových nástrojích. Pro ty, kteří baží po něčem skutečně neobvyklém, může budoucnost přinést opravdovou lahůdku. František Skála, jehož extraordinární, leč nehratelné kytary jsou notoricky známé, plánuje spojit své síly s vynikajícím stavitelem a vytvořit kolekci funkčních nástrojů-skulptur.
Pokud máte spíše raději technické vychytávky, na ty je firma Gibson. Letos těsně před Vánoci uvádí na trh nový model robotické kytary, v klasické formě Les Paul. Rozdíl od té původní je ten, že kytara má do ladicích kolíků zabudované servomotory, které ji automaticky ladí. Nejenom to. Pomocí ovladače na těle nástroje, který je vlastně miniaturní televizní obrazovkou, můžete nástroj během jediné vteřiny přeladit do kteréhokoli nastaveného ladění nebo barvy zvuku. Součástí dodávky je externí krabička sloužící k připojení k počítači přes firewire, bezdrátový bluetooth model je ve vývoji. What’s next? Možná kompletně robotizovaná kytara s integrovanými efekty kontrolovanými intuitivně přes přední desku citlivou na dotyk. Proč ne?
Svoje „prkno“ si budou nadále hledat ti, kteří to chtějí jen zkusit, ti, kteří něco dokážou, a také ti, kteří si něco chtějí dokázat. Snad je nakonec důležité si uvědomit, že je to stále „jenom“ nástroj, který potřebuje ruce, uši, a hlavně invenci „svého“ člověka.
