Vstřícnost se nemusí vyplatit. Podle studie publikované Americkou psychologickou asociací jsou altruisté vystaveni vyššímu riziku osobního bankrotu a dalších finančních potíží ve srovnání s těmi, kteří myslí více na sebe.
Autory studie Hodní kluci finišují poslední: proč je vstřícnost spojována s ekonomickými problémy jsou akademici Sandra C. Matzová (Columbia Business School) a Joe J. Gladstone (University College London).
Podle Matzové autory studie zajímalo, zda lidé s obecně pozitivní a sociálně vstřícnou osobností mohou být náchylnější k negativním finančním či ekonomickým výsledkům svého jednání a možným problémům. Vědci přitom navazovali na předešlé výzkumy, které se však odehrávaly převážně v teoretické rovině.
Matzová a Gladstone dali přednost praktické rovině zkoumání. Využili dat sebraných z reprezentativních národních dotazníkových šetření, stejně jako informací z bankovních účtů jednotlivých osob a těch týkajících se platební neschopnosti. Studie zahrnula různé geografické celky v rámci Spojeného království a USA, přičemž sebraná data pocházela od více než tří milionů lidí.
A výsledky? Osobnosti, které lze charakterizovat jako vřelé či dobrácké, jsou propojeny s indikátory, které signalizují možné finanční potíže jako například nižší úspory či vyšší zadluženost.
Dobráci finance neřeší?
„Vypadá to, že vzájemný vztah je podmíněn skutečností, že vřelí a hodní lidé se jednoduše méně starají o peníze, a tudíž čelí vyššímu riziku toho, že budou své ekonomické záležitosti řídit špatně,“ cituje Gladstonea server Inc.com.
V závěru studie autoři uvádí, že výzkum je prvním empirickým důkazem toho, že mezi vstřícností, dobrým charakterem lidí a jejich finančními výsledky existuje určitá spojitost.
„Dříve se předpokládalo, že důvěřivé, vztahové typy osobností, které jsou vstřícnější vůči okolí, dělají ze svých nositelů špatné vyjednávače zranitelnější vůči možnému zneužití ze strany ostatních,“ stojí v závěru. Pro tento předpoklad, jak akademici uvádí, ovšem nenalezli oporu.
Namísto toho dle svých slov našli důkazy, že vzájemný vztah mezi osobností člověka a jeho finančními výsledky či problémy může být částečně vysvětlen tím, že milejší osobností mohou financím přikládat nižší subjektivní hodnotu než ty ostatní.
Méně peněz, vyšší riziko...
Ne každý člověk s dobráckou osobností ovšem podle Gladstonea čelí stejnému riziku. „Vzájemný vztah mezi osobností a finančními problémy jedince byl znatelnější mezi lidmi s nižšími příjmy,“ uvádí Gladstone. Důvodem je podle něj to, že lidem s vyššími příjmy zbývají peníze na kompenzaci negativních dopadů své osobnosti na vlastní finanční situaci.
Z rubriky Light dále čtěte:
